Joeey

Druhý díl je velice povedený, i když to studijní prostředí trošku deprimující...zvlášť docent Sejkora... Přesto však hlášky a básničky vytvoří nestárnoucí atmosféru, kterou nepoškodí ani pesimistický slogan v názvu...

Třetí pokračování je samá hláška (hlavně řidič Písařík), nepostrádá trochu ironie a režisér třináctidílného seriálu ve mně kdysi vyvolal představu, že filmová režie je hlavně křik a nadávání... :-(

První díl z počátku osmdesátých let nám poprvé představí Štěpána a Kendyho, kteří v posledním ročníku střední školy připravují divadelní představení - Tylovu Lesní pannu... Tento díl se od ostatních liší ... jednak že je první :)) ale také tím, že je zaměřen hlavně na to divadlo... To však neznamená, že by postrádal humor nebo to hlavní - podle čeho mají všechny díly v názvu "básníci" - a to recitování básniček Štěpánovým láskám......

Film, který asi nejvíc pochopí životem zkušený divák. Já mohu říct, že to je velice hezky odvyprávěno, a i když jsem všechny postavy, resp. jejich jednání, nepochopil, myslím si, že herci hráli moc dobře a i scénář se povedl.

Mě to také přímo neohromilo, ale Funès je zde - jako ve většině dalších svých filmů - vynikající.

Skvěle jsem se bavil. Na filmové scéně neobvyklé téma podpořené pozoruhodnými hereckými výkony (nejvíce zde září Ivan Trojan). Smolařská dvojice Standa a Ondřej (Macháček-Taclík) do příběhu perfektně zapadá. Chvílemi mi připadalo, že jde o parodii na krimi nebo akční filmy - mám na mysli scénu, kdy mezi Zdeňkem a Standou má dojít k předání peněz, načež se objeví Ondřej, aby vše uvedl na pravou míru...

Postava Jacka Byrnese byla v jedničce nezapomenutelná, zde už šlo spíše o pitvoření. Už není v popředí ta originální zápletka, díky které se dalo jedničce sem tam něco odpustit. Bohužel zde musím souhlasit s pojmy jako "nastavovaná kaše", které jinak nesnáším.

Bláznivá komedie s jednoduchým příběhem, ale s výbornými hláškami... "Dostal jsem výborný nápad, všechno se tím vyřeší! Jenže teď jsem ho právě zapomněl." :-DDD

Nesouhlasím s cejchem, že u nás v první polovině devadesátých letech vznikaly převážně nepovedené filmy. Tohle však skutečně pokořilo tu pomyslnou hranici únosnosti, resp. toho, co jako divák ještě přijmu...

No prosím... Luc Besson mě nakonec dostal zpracováním historického příběhu. Milla Jovovich se sice do role Johanky moc nehodí (reputaci jí nejen u mě pokazil do určité míry dabing), ale film celkově je velice povedený. Sběr historických nesrovnalostí není cestou k zážitkům ze sledování filmů tohoto druhu.