yarghoul

Tak tohle jsem milovala. Housenka Ágnes, ne úplně éterická víla Mavis a hlavně zlá televize Edna. Bezkonkurenční dabing Oldřicha Kaisera dotvořil k dokonalosti jeden z atributů mého dětství, na které ráda vzpomínám.

Jak já se bála (vážně nenávidím pavouky) a jak já se na tu pohádku pokaždé ráda podívala... (4* jsou za to, že ve mě doteďka vyvolává motýly v žaludku)

Blanarovičové čarodejnice je kouzelná, Jasněnka je s prominutím blbá a protivná, Sluneční paní krásně klapou střevíčky a místy je dost strašidelné . A dohromady je to krásná pohádka.

Po druhém shlédnutí zvyšuju na 4*. U Trojana už jsem si zvykla, že ho v roli relativně "normálního" člověka asi jen tak neuvidím, ale tady byl každej krásně "jinej". Zpacifikování oživlé deky mi tentokrát způsobilo dvouminutový záchvat smíchu. Proč si opustil milenku? Začala na mě bafat.

smrtka točící kosou je scéna, která se mi z mysli jen tak nevymaže..

Vždycky jsem chtěla její vlasy a pokaždé mě fascinovala jizva z modelíny na Jiříkově krku. A "soundtrack" jeden z pohádkově nejlepších. Teda aspoň pro mě.

Scéna s Bárou (psem) mi vehnala slzy do očí..

Jedna z "pohádek", která mi působila v dětství noční můry. A ani teď se na ní nepodívám. Unylá Linda Rybová s ovčí maskou je fakt moc.

Všechno vyléčí okena!

Ale jenom proto, že miluju knihy a meg má překrásné knihkupectví a na podzim mám taky chuť koupit si svazek čerstvě ořezaných tužek...