Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (1 132)

plakát

AZ-kvíz (1997) (pořad) 

Vědomostní soutěže mám rád, ale zrovna tahle mi přijde taková suchá, nezajímavá. Otázky buďto směšně lehké, nebo moc těžké, občas vyloženě debilní. A když už rozdávají jako cenu útěchy knihy, tak bych čekal trochu jinou úroveň, nějakou klasiku světové nebo české literatury, a ne trapný moderní sračky.

plakát

Panna (1940) 

Spíše průměrná konverzačka s dobrou gradací v závěru. Na režiséra Čápa je to ovšem docela slabota, ze třinácti jeho filmů jsem vůbec poprvé udělil pouze průměrné hodnocení (vše ostatní od něho považuji za nadprůměr). Paní Nedošinská tentokráte bez pana Pištěka, všechny tři mladé slečny jsou rozkošné, pokud máte rádi filmy pro pamětníky, tak si tento určitě sežeňte, je nově k dispozici na YouTube.

plakát

Poklad na Stříbrném jezeře (1962) 

Parádní začátek celé dlouhé série filmů o Vinetúovi. Spíše než western je to dobrodružný snímek, ale tyhle dva žánry si v této sérii vždy podávaly ruce. "Poklad" jasně patří mezi ty nejlepší díly, spolu s následnými třemi filmy v režii Haralda Reinla. Další díly už byly o trošku slabší, ale stojím si za tím, že ani ty nejsou vůbec špatné a pořád strčí do kapsy průměrné americké westerny (kterými nás bůh ví proč tak ráda zásobuje Česká televize). Z jedenácti klasických vinetúovek jsem čtyřikrát udělil pět hvězdiček, šestkrát čtyři a jednou tři hvězdičky ("Míšenka Apanači").

plakát

Vinnetou (1963) 

Tento film jsem jako dítě určitě viděl, ale naprosto jsem ho zapomněl. Žádná nostalgie se mě tedy nedotýká, přesto musím uznat jeho kvality. Dle zdejšího hodnocení druhý nejlepší díl, já se spokojím s konstatováním, že patří mezi nejlepší čtyřku.

plakát

Old Shatterhand (1964) 

O trochu slabší než čtyři nejslavnější díly, ale pořád povedené. Film působí syrověji než Reinlovy díly a také více americky, nabízí dokonce lehce erotickou scénu koupání. Dozvíme se zde také, jak se do Sama Hawkinse jednou zamiloval jelen...

plakát

Vinnetou a míšenka Apanači (1966) 

"Zná Apanači Údolí černých bobrů?" Úvod je slibný a opět něčím nový - chlapec leze do orlího hnízda kvůli brku, orel na něho zaútočí. "Ptáci" Sira Hitchcocka museli být tehdy velký hit, naštěstí je poblíž Vinetú a chlapce zachrání. Pak se další děj točí okolo zlaté žíly. Ano, tento díl je asi nejslabší, ale zase taková hrůza to není.

plakát

Vinnetou a Old Shatterhand v údolí smrti (1968) 

"Ještě to bolí?" - "Jenom když se směju." - "Tak se jednoduše nesmějte." - "No, když se tak na vás podívám... hihihi... aúú." Důstojné završení celé dlouhé série, stará parta opět pohromadě - Reinl, Böttcher, Barker, Brice, Arent (tentokrát nechytá motýly, ale hledá vzácné květiny), krásná Dorová, Wolter... Scény jako ta komická se včelami, či ta lehce strašidelná s hady (opravdu se jich bojím), nebo finále s výbuchy jako z Kobry 11... jsem spokojený. Trvalo mi to rovných dvacet dní, než jsem zkouknul všech jedenáct dílů, kde Vinetúa hraje Pierre Brice. Většinu z nich jsem přitom viděl vůbec poprvé.

plakát

Místenka bez návratu (1964) 

Vida, Dušan Klein natočil jeden ze svých nejzajímavějších filmů hned při svém debutu. Netušil jsem, že i tento režisér zasáhl do nové vlny. Vzpomínky a představy se tu mísí se skutečností tak, že občas nevíme, co právě sledujeme. Ovšem je zde i zajímavý děj. Pro mě každopádně milé překvapení a nechápu, proč je tento snímek v podstatě neznámý.

plakát

Hříšní lidé města pražského (1968) (seriál) 

Většina dílů by ode mě získala čtyři hvězdičky, takže logicky takto hodnotím i celý seriál. Nejlepší díly? "Otisky prstů", "Černé rukavice", "Turecká naušnice" a "Kaprova smrt". Největší klady seriálu - umně zachycená atmosféra dávných časů, silné herecké obsazení a skvělá hudba Zdeňka Lišky. Naopak tempo je někdy pomalejší a celá pátračka vlastně spíše připomíná domov důchodců. Za nejlepší český krimi seriál tak nadále považuji "Dobrodružství kriminalistiky".

plakát

Sasamejuki (1983) 

Hezký snímek, zajímavý pohled do (ne)dávného Japonska a do rodiny hned čtyř sester. Krásné záběry přírody a oblohy. Jen jsem měl někdy problém orientovat se ve všech těch postavách. Nezapomínejme, že se jedná o adaptaci celkem rozsáhlého románu. Režisér Ičikawa například vynechal přátelství rodiny Makiokových se dvěma rodinami cizinců, Němců Stolzových a bílých Rusů Kirilenkových. Vypadla tak například scéna, kdy jsou Makiokovi pozváni do ruské rodiny na oběd. Rusové při něm podle svého obyčeje navrší na jídelní stůl hory předkrmů, takže se Makiokovi nemohou na hlavní chod ani podívat a krmí jím pod stolem tajně chrta Borise...