Rattlehead

Hezký film. Nejvíce se mi líbil krátký vztah mezi Aljošou a dívkou Šurou, opravdu moc krásné. Čím více ruských filmů znám, tím mám tuto kinematografii raději (a nemusí to být jen Ejzenštejn či Tarkovskij). Nezbývá než poděkovat České televizi, že i v době rostoucí protiruské nenávisti uvádí podobné filmy. Hádám, že ve svých archivech jich má mnohem více, takže jen houšť!

Je zajímavé porovnat zvukovou a němou verzi. Zvuková je samozřejmě o dost delší, a tak lépe popisuje vývoj vztahu mezi Evou a Štěpánem. K němé verzi si dovolím citovat z "Našeho filmu" : "Filmový kritik Rudého práva Ivan Suk považoval film za celkově nezdařený, ale ocenil kameru Otto Hellera, který natočil řadu znamenitých exteriérových záběrů z krásné a tehdy ještě na mnoha místech civilizací zcela nedotčené přírody v okolí Křivoklátu a Zbečna". Překvapuje mě, že chybí poznámka, že tento němý film už také vyšel na DVD - jedná se o dvoudisk Národního filmového archivu "Příchozí z temnot / Otrávené světlo", kde je navíc spousta kratších filmů, takže toto dévédéčko opravdu vřele doporučuji, pokud si chcete zlepšit své znalosti o českém němém filmu.

Celkem povedená němá detektivka. Všimněte si hereckého obsazení - hned tři významní režiséři plus Josef-Šváb Malostranský, první český filmový herec.

Povedený film. Nejvíce se mi líbilo, jak se kamera v jednom záběru pomalu vzdálí z jedné místnosti, aby přes balkón plynule přešla do místnosti druhé, to je lahůdka. Herecké obsazení je samozřejmě úžasné, zajímavostí je jedna z mála filmových rolí operní zpěvačky Marie Tauberové (dcera starosty). A poznámka k režisérovi Cikánovi - čím více filmů od něho znám, tím více ho začínám uznávat jako schopného režiséra.

"Tak nádherný pak již film nikdy nebyl." Opravdový skvost, spolu se "Smrtí v Benátkách" Viscontiho nejlepší snímek. Bez váhání ho řadím mezi padesátku nejlepších filmů všech dob. Nechme promluvit samotného Viscontiho : "Abych nemusel scény přetáčet, točím často třemi kamerami současně. Dělal jsem to v "Roccovi" i v "Gepardovi". Dělám to při důležitých záběrech, ale někdy i při záběrech méně důležitých. Protože já nerad přetáčím tentýž záběr z jiného úhlu."

Hodně netradiční válečný film. Godardovi se musí nechat, že má svůj styl. Velmi se mi líbila scénka s prohlížením fotografií, po všech těch válečných hrůzách je to takový balzám na duši. Ovšem ty černé záběry uprostřed scén působily rušivě. Godard se zkrátka snaží být za každou cenu rebel a někdy je to spíše ke škodě filmu...

Pokus o špionážní film, ale bohužel ne úplně povedený. V ději i postavách jsem se docela ztrácel, toť největší mínus. Oceňuji některé záběry, třeba hned ten úvodní na budovu, na které vlaje černý prapor. Případně některé úseky lyžování působí na svou dobu docela akčně. Z herců mě nikdo vyloženě nezaujal. Slabší tři hvězdičky.

Velmi dobrý válečný film, a to tento žánr moc nemusím. Oproti prvnímu dílu zde opravdu dostávají trochu větší prostor postavy vojáků a jejich velitelů. Tentokrát musím Českou televizi pochválit - i když si nejsem tak úplně jist, jestli ten, kdo toto do vysílání protlačil (navíc - považte - v hlavním vysílacím čase), neskončil druhý den na dlažbě...

Po slabším úvodu se film přece jen trochu rozjede, oceňuji reálný závěr. Můj oblíbený Jiří Plachý zde bohužel své herecké kvality moc ukázat nemohl, více prostoru dostává Ladislav Boháč, který je tu opravdu dobrý. Hana Vítová (tentokrát v plavovlasém provedení) a Baldinka si odehrály svůj standard. Muži jistě nejvíce ocení odvážný záběr do dekoltu Hany Vítové...

Celkem solidní film pro pamětníky. Největší slabinou je to, že by převlečenou Hanu Vítovou hned nepoznali, že je žena. Tato herečka je totiž velice ženská a její civilní herectví mám rád. Považte, že v roce 1937 se objevila hned v osmi snímcích. Skvělý je zde Václav Trégl, který se vhodně doplňuje s Jindřichem Plachtou.