Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (10)

plakát

Wind River (2017) 

Přišlo mi to skvěle odvyprávěné. Nemohl jsem se od toho vůbec odtrhnout. Mám rád filmy, které celou dobu postupně budují napětí. Pozoroval jsem na sobě, jak mi začíná rychleji a rychleji tlouct srdce při té scéně, která popisovala, jak se to všechno s tou dívkou semlelo. Za mě pecka.

plakát

Dokonalá loupež (2018) 

Myslel jsem si, že si u toho filmu tak příjemně vypnu a odpočinu. Butlera mám rád, říkal jsem si. To bude dobrý, myslel jsem si. A nakonec mě ten film celou dobu tak nějak štval. Nebyl ani napínavý, ani nějak zvlášť zajímavý. Butlerovi bych to věřil trochu víc (nebo aspoň trochu), kdyby ve filmu bylo trochu víc vysvětlené, jak se postupně dostal ke dráze poldy-gangstera. A vůbec - celý to bylo takový neuvěřitelný. Úplně nejvíc vlastně ten konec, kde vysvětlují, jak přišli k informacím o té bance. Ale asi jsem zhýčkanej Sicariem nebo hlavními postavami tipu Frank Grillo v Purge (kdybych měl jmenovat něco nedávného).

plakát

Amazing Spider-Man (2012) 

Tohle mě bavilo. A to tak, že hodně. Ve filmu byla podle mě dobře zpracovaná dětinskost, zbrklost a hravost hlavní postavy. Tak Spidermana znám z komixu, tak ho mám rád. Nejvíc se mi ale líbilo to, jak byl vlastně Spidey “slabý". Dostaval slusnou nakladacku a vlastne nic moc nepredvedl. Jednoduse, tohle zpracovani Spidemana zeru. Takoveho Petera Parkera jsem si fakt oblibil a je mi vylozene lito, ze se jeho cesty nikdy neprotnou s dalnici particky Avengeru. Protoze by tam skvele mohl pusobit v roli outsidera/kluka/drobka...

plakát

Em a On (2011) 

Vylezl jsem z kina a říkal jsem kamarádům: "To byl zatraceně punkovej film!" Já ani nečekal, že to bude mít nějakej příběh. Bylo to takový, jaký je Em a On. Kromě toho mě potěšilo, když jsem se ve filmu našel. U mě spokojenost.

plakát

Wonder Woman (2009) 

Předně musím říct, že režírovat film o WW bych rozhodně nechtěl. Proto smekám před kouzelnicí Lauren, neboť tohle zpracování se mi moc líbí. Není totiž tak jednoduché spojit starodávnost světa amazonek s moderním světem. Příběh je napínavý a nepříliš veselý (plus). Animace povedená. Amazonky jsou taky povedené, že. Jeden z mých oblíbených animáků.

plakát

Thor (2011) 

Nebuďme prosím přehnaně chytří a nehledejme v Thorovi něco, co v něm podle mě není a ani by nemělo být ( --> šejkspír)! Příběh nebyl napínavý, Natalie (přesto, jak je roztomilá) nezafungovala, Mjöllnir vypadá fórově, Odinův plechový miláček je slaboučký. Na druhou stranu mi představitel Thora perfektně zapadl do představy o arogantním a (promiňte to adjektivum) hustopřísňáckém mighty Thorovi, což je moc důležité, a potěšili mě „odkazy“ na Tonyho a Clinta. Prostě víceméně…dobrý!

plakát

Strážci - Watchmen (2009) 

Nebudu srovnávat komiks s filmem, jsou to jiné světy. Prostě jen konstatuji, že je skvělé vidět superhrdiny na kolenou, vidět „ne-zas-tak-moc-hodné-ale-přesto-stále-ještě-hrdiny“, protože se člověk znovu utvrdí v tom, že pokud by se nějací superhrdinové na našem světě vyskytovali (pozor! nemyslete si, že nevím, jak moc šílená je to myšlenka!), tak by to mohlo vypadat přesně tak, jak to je ukázáno v tomto filmu. „Superhrdinové“ jako odpadlíci, rebelové, využíváni vládami a organizacemi, zneužívající svou moc, chlípní, bezcitní (a proto tolik sympatičtí :) ).

plakát

Superman/Batman: Veřejní nepřátelé (2009) 

Komiks znám, ale nejspíš mám to štěstí, narozdíl od některých naříkačů, že to oboje dokážu úspěšně oddělovat. Já mám vůbec rád, když se superhrdinové stávají vyděděnci společnosti. Otvírá to skvělé možnosti, kam vést příběh. V tomhle filmu jsou ty možnosti využity částečně. Soubojů je plno, každopádně všechny by s přehledem zastínil nějaký epičtější, náročnější, protože souboje ve Veřejných nepřátelích jsou "celkem" jednoznačné. Nakročeno měl film dobře. Co víc si přát, ne? Houfy nepřátel, jediný nevypočitatelný/neodhadnutelný spojenec Supermana (určitě víte koho myslím), Luthor v Oválné pracovně, pořádná hrouda svalů s červeným „S“ na hrudi – tak má být nakreslený, žádný prouteček! Jenže! Stejně mi to všechno připadalo moc jednoduché. Zvládli to v podstatě v pohodě.

plakát

The Batman vs. Dracula (2005) 

Je krásné vidět, když má Batman namále. Tento film pro mě byl velkým (a milým) překvapením, neboť jsem si nedovedl představit, jak by tohle mohlo fungovat. Ovšem vzhledem k tomu, že tento crossover má vše, co podle mě má film o Netopýřím muži mít (je pořádně temný, záporáci jsou řádně šílení, děvečce to sluší), musím hodnotit příznivě. Jinak to nejde, když si vzpomenu na Jokerovu performanci v tomhle filmu a hlas Petera Stormara (nebo jak se to skloňuje) Dvě výtky bych přece jen našel: 1.Bruce připadal dosti dlouho až příliš zabedněný na to, o jakého génia se jedná. Nicméně to je nejspíš nutné přikládat jeho typické racionalitě. 2. Až příliš sladký happyend.

plakát

Gamer (2009) 

Takže! Nejspíš bych hodnotil celkem nízko - příběh totiž nestál za moc a napínavý to teda moc nebylo. Jenže! Ty hraniční, až nechutné obrazové a vjemové hody, které mi film nabídl se mi zdály skvělé. Zvrácenost celé společnosti, kruté reality show, velkobratrovství, absence normálního setkávání a šílené postavy. Připadal jsem si, že znova vidím klip od Pearl Jam - Do the evolution! No a ty ženský v těch houpajících se kuličkách:)