Martrix

Joy podráží nohy především forma vyprávění. Příběh vypráví babička Joy...která 90% nemohla vědět, protože u toho nebyla. Navíc pokus prezentovat tento film jako komedii naprosto selhal. Ubírá na důvěryhodnosti už tak patřičně upravených rádobyskutečných událostí (viz zajímavosti). Což bych asi skousl, pokud by se Russellovi podařilo nějaký vtipný moment vypotit. Takto mizerně prodaný životopisný film se jen tak nevidí. Ano, byly tam fajn momenty, zvlášť ty z teleshopingu, ale jinak promarněná příležitost, která jde na vrub režiséra a scénáristy v jedné osobě. Tentokrát se to vůbec nepovedlo.

Za strohým obsahem distributora se skrývá velmi podivný mix humoru a toho, z čeho si dnes dělá legraci jen málokdo. Místy je to naivní, ale takovým tím mile lidským způsobem. Nicméně i tak bych se označení komedie vyhnul. Spousta emocí díky vzkazům, které Pina vyslal směrem ke všem lidem a velmi protiruský podtón, dělá z Kamikaze mnohem víc drama se vtipnými momenty, než třeba temně laděnou komedii. Tak či tak...ono to nějakým zázrakem funguje a i když jsem byl z prvních několika minut rozpačitý, ke konci mě měl Pina na lopatě a sázel tam jednu bombu za druhou...teda myšleno emocionální. Takhle si představuju evropský film. Svérázný, nekorektní, ale přitom se silným přesahem a schopností se diváka opravdu dotknout. Navíc ta kombinace Španělsko/ Rusko byla neotřelá a exotická. Bravo

Sympaťák Coluche, krása francouzských žen, skvělá práce se zvířaty, výborný dabing Postráneckého a Adamovské a pár vtipných momentů...to je vše, co tento film zdobí. Jinak je to rozvláčné, často nezáživné... . Mám staré francouzské komedie rád, ale tahle souboj s časem prohrává. Na mě moc staromilsky nevýrazná a při této stopáži občas nudná. PS: pár rasistických pasáží by už dnes neprošlo.

Oproti oficiálnímu tvrzení distributora nejde o pořádný dokument o ruském hokeji, ale o pohled na ruský hokej skrze příběh Vjačeslava Fetisova. Který je mimochodem ruský ministr sportu a velký vlastenec, takže můžete hádat jak objektivní dokument to je. Navíc...Gabe Polsky je jeho kamarád. Přesto tam pár informací najdete...resp. je to spíš pro lidi, kteří o hokejové historii nic moc neví. Mnohem zajímavější a živější je příběh Ruské pětky v Detritu ...dozvíte se tam prakticky i to co tady, ale je to ucelenější a hokejovější.

Když je film starý 53 let, dá se vcelku úspěšně předpokládat, že byl tehdejším publikem vnímán trošku jinak. Ono se totiž za to půlstoletí hodně změnilo. Dnes se nikdo nepozastavuje nad tím, že si starší ženy hledají mladší milence a že si mladí dělají co chtějí. I když se to na první pohled nezdá, tak tím závěrečným vyzněním je Absolvent dítko hnutí hippies. Vzdor proti konvenčnímu uvažování a svoboda v jakémkoliv konání, které vychází z přirozené vůle žít (užívat si). Ale nebojte, až do posledních minut vás to nenapadne...i když se vám od poloviny filmu bude zdát chování a motivy postav podivné. Přitom prvních 50 minut to byla skvělá podívaná, ve které Mike Nichols čaroval a herci v čele s okouzlující Anne Bancroft a Dustinem Hoffmanem excelovali. A mnohem spíš než komedie, to bylo drama o nemilované ženě, které utíká život mezi prsty a mladíkovi, který si připadal nepochopený a nevěděl co si s životem počít. Přesto byl jediným průnikem v jejich potřebách jen sex. Některé pasáže byly vynikající a proto mě hodně mrzí, kam se nakonec příběh stočil a jakou pointu si tvůrci vybrali. Chtěl bych vidět verzi, ve které je Mrs. Robinson jedna z hlavních postav až do konce filmu. Verzi, ve které se postava dcery nestane nastrčenou loutkou v rukou scénáristů a projde nějakým vývojem. Tohle mi chybí k tomu, abych zařadil Absolventa mezi top filmy. Spíš než posmutnělou komedii, bych bral drama s komickými prvky. Nicméně tak jak mi nesedl Woody Allen, tak naopak práce Mike Nicholse mě nadchla. Těším se tedy na další setkání s jeho prací.

Krásná ukázka toho, že pokud připustíme existenci alternativních světů, tak není možné, aby mezi nimi nebyly dramatické rozdíly. Jedna sekunda, jeden metr, jedno ne/vyslovené slovo a budoucnost může vypadat úplně jinak. Howitt nám jedno takové rozcestí ukázal a minimálně polovinu filmu to fungovalo vcelku dobře. Pak to vše trochu ztratilo na tempu a postavy nevěrného přítele a jeho milenky nabobtnaly do karikatur. Což je škoda, nebyl důvod jejich konání a vlastnosti hrotit. I tak jde o vcelku pohodovou komedii, která neurazí. 70%

Toto je moje čtvrté setkání s jeho tvorbou a tentokrát si dám pozor, abych bylo i poslední. Původně jsem měl v plánu mrknout i na Annie Hall, ale nějak si myslím, že Allenovu sarkastickému špičkování prostě na chuť nepříjdu. Jeho filmy jsou jako on sám...asexuálně nepřitažlivé, bez šmrncu. Sice se snaží dorovnat skóre duchapřítomným vystupováním jeho postavy, které mají na ženy zapůsobit sexy mozkem v kombinaci s jistou submisivitou, ale to na mě naprosto vůbec nefunguje. Ty divadelní dialogy mi navíc nepříjdou pro film vhodné. Údajně považuje Woody Allen tento film za svůj vůbec nejhorší a obsazení se do hlavní role, prý bylo nešťastné rozhodnutí. Nejsem si jistý, že by obsazení Nicholsona, nebo Hankse pomohlo. A asi nejsem sám, protože první víkend se film promítal na zhruba devíti stech plátnech a přesto z toho byl výdělek pouhých 2,5 milionu amerických dolarů. Za mě je to jeden z nejpřeceňovanějších režisérů, herců a scénáristů Hollywoodu.

Působivé záběry na tvory, které jsem doteď neznal.

Bertrand Blierovi Herci se mi vcelku líbili, takže jsem chtěl mrknout, jestli nemá něco ještě lepšího. Nu a ehle! K Woody Allenovi jsem asi našel dalšího uznávaného režiséra, jehož práce mě zcela míjí. Ovšem z naprosto odlišného důvodu. Absurdno je mi vcelku blízké, ale v rukou rádobyartových (Blierovi bylo v době natáčení 39 let) tvůrců, se podobné počiny snadno zvrhnou v bezvýznamnou filmovou hříčku. Ano, některé dialogy měly své kouzlo, ale to na mě přestalo po dvaceti minutách působit. Nemusím dostat postavy, které se chovají podle standardních vzorců, jsem ochoten sledovat co se bude dít, když nebudou fungovat principy akce a reakce, jak je známe...resp. když budou fungovat jen někdy. Dokonce jsem byl připraven pozorně sledovat, jestli v tom přecejen nějaký vzorec není. A víte co? Po dvou třetinách filmu jsem se na to vykašlal a vypnul ho. Měl jsem totiž neodbytný pocit, že to lepší nebude. Je tedy malá pravděpodobnost, že si nechal Bertrand Blier nějaký zajímavý twist na konec, že to byl třeba jen sen; ta vysoká hodnocení by tomu odpovídala. Nicméně 75% filmu který jsem viděl, lépe hodnotit nemohu.

Moje třetí srážka s Woody Allenem a asi i poslední. Mám rád nekorektní, černý, nebo naopak chytrý a laskavý humor. Woody Allen produkuje opak nekorektního humoru, ale současně se mi nezdá být dost chytrý, nebo laskavý. Navíc mi ten člověk není zrovna sympatický. Chápu, že se mnoha lidem jeho filmy líbí...já k nim nepatřím, takže nemá smysl vypisovat, co je podle mě špatně.