Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní
  • Akční

Poslední recenze (2 740)

plakát

Madam Web (2024) 

Podobně jako pár let zpátky u Koček jsem se i v případě Madam Web rozhodl jít na projekci do kina - a to i přes velice tristní hodnocení a s vědomím toho, že to budou dost možná vyhozené dvě stovky. Madam Web pokulhává až padá na vícero rovinách - od značně nevyužitého potenciálu, který tkvěl v námětu s viděním budoucnosti, přes unyle vykresleného záporáka, až po odfláklý rozhodující střet, kde byl "trpkou višní na dortu" vyloženě dementní závěr. Zdejší hodnocení mi ale i tak přijde celkem příkré - i přes ta výrazná negativa si film zaslouží dvě hvězdy (ale ani o milimetr pavučiny víc).

plakát

Kočka a pes: Šílené dobrodružství (2024) 

Myslel jsem si, že půjde o light verzi loňských Vocasů na tripu, nicméně Šílené dobrodružství kočky Divy a psa Ser-Sera pokulhává jak na komediální, tak i dobrodružné rovině, a nabízí veskrze nemastný-neslaný odvar s humorem, který moc nepobaví - ani děti, ani dospělé publikum. Vzhled kočky i psa je méně zdařilý, ale to by se dalo přejít, největším kamenem úrazu je však promrhaný potenciál - místo mj. scén s opakovaným očucháváním zadku mohla režisérka/scenáristka/herečka Reem Kherici nabídnout více říznějších a/nebo humornějších sekvencí. Lepší dvě hvězdičky!

plakát

Zóna zájmu (2023) 

Zóna zájmu zobrazuje koncentrační tábory a holocaust ze vskutku nevídaného úhlu pohledu, a právě díky tomu se film mezi tematicky blízkými filmy rozhodně neztratí. Glazer ve svém filmu primárně necílí na zrak diváků, nýbrž na jejich sluch a všeobecné povědomí o hrůzách války: Na první pohled vidíme všední život obyčejné rodiny, avšak při druhém pohledu (resp. poslechu) a zasazení do kontextu doby film vyvolává v divákovi nadmíru nepříjemné pocity. Na jedné straně máme idylickou, takřka "rajskou zahradu", na druhé straně (za plotem) se k nám nese křik a výstřely, zatímco v povzdálí sledujeme kouř (smrti). Za zvuků místy doslova drásavého hudebního doprovodu jsme svědky toho, že čiré zlo může mít zcela všední, nevinnou podobu. Podobně jako v Anatomii pádu i zde podává Sandra Hüller nadmíru působivý výkon a jsem zvědavý, jaké role na ni v budoucnu ještě čekají. V neposlední řadě chválím hru s negativním obrazem, který přispíval k nepříjemné atmosféře filmu. Snad jen závěrečná dokumentární vložka ve mně zanechala smíšené pocity.

Poslední hodnocení (3 556)

Zimní prázdniny (2023)

02.03.2024

Duna: Část druhá (2024)

01.03.2024

Madam Web (2024)

24.02.2024

Kočka a pes: Šílené dobrodružství (2024)

19.02.2024

Zóna zájmu (2023)

17.02.2024

Jeden život (2023)

17.02.2024

Chudáčci (2023)

14.02.2024

Jedeme na teambuilding (2023)

11.02.2024

Vezmeš si mě za mrtvolu? (2022)

10.02.2024

Reklama

Poslední deníček (53)

32. týden 2017 - Final Theme z Velké ryby (Danny Elfman)

Velkou rybu považuji vedle Střihorukého Edwarda a Ospalé díry za Burtonův nejlepší filmařský kousek, který se mi hluboce zapsal do paměti. Velký podíl má na celkovém dojmu rovněž i hudební stránka, pod kterou se klasicky podepsal Burtonův dvorní skladatel Danny Elfman. Nejpůsobivější scénou ve Velké rybě je závěrečná sekvence, k čemuž přispěla i skladba, která onu sekvenci doprovází. Člověka to pak donutí o to více popřemýšlet o životě, který se sám o sobě skládá z mnoha drobných příběhů a náhodných setkání s lidmi - a aby měl člověk na konci o čem vyprávět, tak je třeba ten život řádně prožít a ne jen přežít.

 

Zároveň jde o poslední příspěvek do deníčku, který uzavírá roční tématický cyklus "Song/skladba týdne".