Stanislaus

Na toto asijské fantasy jsem narazil úplnou náhodou a musím říct, že to nebylo vůbec tak špatné. Asi nikdy si nezvyknu na ten typicky asijský způsob hraní, který je místy až příliš afektovaný, ale budiž. Co se technického zpracování týká, tak i přes místy slabší efekty se na to dalo dívat - určitě jsem viděl horší případy. Nejvíce mě tam iritoval ten poskok, který se pomalu stával démonem, jinak mi nikdo z herců nijak výrazně nevadil (když neberu v potaz to místy nepřirozené herectví). Fantasy kousek z trochu jiného konce světa, než je člověk zvyklý, ale o to více ho doporučuji ke zhlédnutí.

Animovaný kraťas, který je v mnohém podobný o tři roky mladšímu Čerstvému guacamole, pod kterým je podepsán stejný tvůrce. Oceňuje zejména samotný nápad, kdy je naprosto jednoduché jídlo připravovány z rozličně vypadajících "surovin".

Nápaditě pojatý animovaný kraťas, ve kterém probíhá příprava guacamole ze vskutku netradičních přísad. Líbily se mi tam ty přechody mezi jednotlivými přísadami (např. míček na hrací kostky).

Co se animace a hudebního doprovodu týká, tak to byl vcelku slušně udělaný animovaný kraťas, nicméně ve výsledku nic moc říkající. Technickou mysl ocení nejvíce spíše matematici a lidé zabývající se celkově čísly.

Střet dvou světů - slimáčího a lidského - v humorně pojaté animované jednohubce, ve které se odehrává "epická bitva" na život a na smrt. Nejednou mi to během těch pěti minut připomnělo prázdniny strávené u babičky, která rovněž nemilosrdně solila slimáky, kteří jí požírali zeleninu.

Tříminutová reklama na (zejména) kožich od Prady, ve které se mihnou taková zvučná jména jako Helena Bonham Carter a Ben Kingsley, je sice na první pohled pěkně udělaná, co se interiéru, hudby a kostýmů týká, nicméně tak nějak nic moc nevypovídá (možná jen - "Prada suits everyone."). To už mám raději hudební klip Blue Velvet pro H&M s Lanou Del Rey.

O tomto filmu jsem slyšel spoustu věcí z různých zdrojů, nicméně jsem s jeho zhlédnutím dlouho otálel, jelikož jsem tušil, že to bude tlačil hodně na city, když jsou hlavními tématy filmu mladí lidé trpící vážnými chorobami, tudíž se dalo očekávat, že tam bude někde v povzdálí viset smrtka. Ve výsledku je to takový hořkosladký film, kde na jednu stranu sledujete, jak si hrdinové užívají čas, který jim zbývá, zatímco na druhé straně tam je přítomna blížící se smrt, která si bohužel nevybírá. Asi bych se na to znovu nepodíval, nicméně i tak mohu tento snímek doporučit dál. Zkrátka film, který ukazuje skutečnost, že těžké nemoci a smrt nejsou záležitostí jen starší generace, a proto je důležité si užívat plnými doušky každý den.

S láskou, Rosie je neuvěřitelně milý snímek, disponující nadmíru sympatickým obsazením, který na jednu stranu působí neskutečně romanticky, zatímco na druhé straně je spíše takový ten hořkosladký nádech, přičemž divák (nebo alespoň já) celou dobu napjatě sleduje, jak se bude děj filmu vyvíjet, a jestli všechno dopadne tak, jak má (nebo by mělo). Bavilo mě sledovat, jak se obě hlavní postavy vyvíjely, a kam je vedly jejich životní cesty. Zkrátka pěkný film, který divákovi jak vykouzlí úsměv na tváří, tak mu nažene nějakou tu slzu do očí.

Hlavními kameny úrazu u Sedmého syna bylo obsazení Bena Barnese do role hlavního hrdiny (ostatně ani v Letopisech Narnie nepředvedl nějaký oslnivý výkon), a poněkud plytký scénář, který zapříčinil, že i takové hvězdy jako Julianne Moore a Jeff Bridges působily nadmíru nesympaticky. Z vizuálního hlediska to bylo vcelku líbivé, nicméně když film působí hloupě, tak to nezachrání ani sebelépe vypadající draci a jiná monstra. Zkrátka celkem velké zklamání v podobě fantasy, kterému největší ránu zasadil scénář (a Barnes).

Na první pohled to vypadá celkem dobře - horor, ve kterém je Yetti jako monstrum (podobných filmů není zrovna moc), a to vše je natočeno jako found footage (což zavání např. Monstrem z roku 2008). Avšak ve výsledku mi to přišlo bohužel takové nemastné a neslané. Nejspíš jsem čekal asi nějaký větší wow-efekt, který se bohužel nedostavil. Honičky s Yettim nebyly špatné, vlastně ani vzhled monstra - nicméně tomu něco chybělo. Zkrátka horor, který se drží někde pod průměrem, což je škoda, jelikož potenciál zde byl.