Mr. Lobo

Severské filmy zažívají poslední léta takový boom (málokdo má v českých kinech tři festivaly do roka), že i základní set-up či schéma se už blíží komerčnímu hollywoodskému filmu. Nejvíc film vytáhlo posledních 15 minut, ovšem ne, ono obrácení, ale otec na člunu a vykašlaný pták. Kdyby to takto začalo a neslo se to v podobném duchu celý film...

Kamera Gordona Willise je něco neuvěřitelného - asi nejintenzivnější prvek filmu.

malá Velká nádhera - večírky a životní krize, vše doplněné hudbou, chaosem v narativu, ukázkou Berlína. Krása.

Pět hvězda a ještě pět navrch! Jak je možné, že jsem se k tomu dostal tak pozdě? Nejen, že aktualizace na současnost je ještě tísnivější, ale i ona zpětná nerealizovatelnost reality je zde tíživější než třeba v pozdějším - a tolik opěvovaném - Inception. Hned jsem si to pustil znovu a s objevem závěru (který je možné tušit už během poslední třetiny) jsem si všiml i toho podivně provokujícího herectví hlavních postav.

Může se zdát, že je to zase lehké a komediální, jako další Allenovy filmy z tohoto období; vybízí k tomu uvolněná hudba, světlé interiéry i exteriéry. Co se ale může během sledování jevit poklidně a v některých momentech odlehčeně, je však během děje neustále narušováno a v závěru smeteno, až připomíná ty nejtíživější Allenovy filmy (Interiéry, Září, chybí snad jen ona krutost z Manželů a manželek): Roy odcházející z nemocnice, Sally loučící se se svým šéfem, Helena, když odmítá dceři půjčit peníze, Alfie, který musí žít s tím, že dítě nejspíš nebude jeho - hlavně záběry na jejich tváře v tyto momenty.

Nádherné a skvostné. Pokud se vyznáte v Beckettově díle, budete se smát od začátku do konce!

Hamlet meets The Baby of Macon. Jen Greenawayův film byl později (pouze v čase).

Námět je moc dobrý (jako jsou Allenovy běžně) a úvodní píseň je naprosto skvělá (když kamera krouží nad Maddison Squere Garden). Allen si do svých filmů vybírá hlavně skvělé herce, jeho scénáře jsou o vztazích a vztahy mezi sebou mají postavy. Silné charaktery a charakterní herci - výteční byli Alan Alda (když srovnám jeho postavy zde a ve Zločinech a poklescích, jsou krásně vidět jeho herecké schopnosti, variabilita charakterů, které zvládne) a Anjelica Huston (srovnání se stejným filmem, taky úplně jiná postava). Nedržím si však už tolik v paměti staré noirky, abych odhalil všechny aluze a náznaky, tak mi to ve výsledku přišla jen jako další newyorkská allenovka s detektivní zápletkou (není jediná). A postava Diany Keaton byla chvílemi opravdu neuvěřitelně otravná.

Hrozně uřvané. Allenovu postavu bych pustil zpět na ulici už po prvních dvaceti minutách.

Velice propracovaný film. Všiml jsem si několikrát, jak v jedné příběhové rovině zazní věta, která je poté realizována v druhé, nebo jejíž etický konflikt je ve druhé řešen. Stále se tam promítá nějaká naivita snílka (tady filmaře nezávislých dokumentů) se skutečnou realitou. Chvílemi jsem si dokonce nebyl jistý, jestli příběh s Martinem Landauem není dokonce jen film, na který se Allenova postava dívá. Jako by jeden příběh - právě snící, byl korumpován realitou a ten druhý, právě racionální, byl korumpován fikcí.