Godhaj

,,Give her time to make the wrong impresion. Makes things goes a lot smoother.“ Tenhle film jako kupa dalších ze starých dobrých devadesátek prostě nestárne. Právě naopak, když se to kolem v kinech jen hemží všelijakými superhrdiny, digitálním bordelem a dunícími soundtracky, Muži v černém zahřejí u srdíčka. Jdou výborným způsobem ve šlépějích dobrých buddy movies. Mezi Tommym Lee a Willem to řádně jiskří a o hlášky není nouze. Samotný Will je prostě stylovej a jeho postavu snad tvůrci okopírovali ze Dne nezávislosti. Zvláštní efekty jsou pěkné, mimozemšťané jsou nápadití, ale hlavně příběh, ač je dost šílený, má hlavu a patu a i poněkolikáté mě baví, a toho si cením.

,,Z Martičky se totiž stává osadní sexbomba.“ Tři krimi povídky mají různou kvalitu. Zatímco první a třetí jsou takové jalové, ta prostřední, o šíleném narkomanovi byla napínavá a velmi sugestivní. Jiří Hálek v ní zahrál narkomana přesvědčivě, kamera dokázala navodit tísnivý pocit a takové akční vyvrcholení by klidně obstálo i ve filmu. Kromě toho v ní uvidíme asi toho nejprofesionálnějšího chirurga vůbec.

,,Sloužím lidu, soudruhu majore.“ Je to smutné, ale Černí baroni mi hodně připomněli Kameňák. Jsou natočení stejným způsobem jako sled jednotlivých scének vytržených z kontextu. Oběma chybí příběh. Rovněž jsou zde postavy hodně zkarikaturované, působí hodně nevěrhodně, asi jako z nějakého vtipu. U Černých baronů jsem ale více nasmál, i když většina vtipných momentů pochází jen ze stupidity nadřízených, a to se časem zají. Landovský a Schmitzer ze svých rolí ovšem vytřískali, co se jen dalo, a dá se říci, že u mě tento film i zachránili. Nakonec to nebylo na jedno zkouknutí tak špatné.

,,This isn't and will never be a controlled experiment.“ Další variace na Vetřelce se docela povedla. Hlavní podíl na tom nese sympatická posádka s ne úplně nelogickými a hloupými rozhodnutími, u které jsem měl tu a tam dokonce pocit, že jim to věřím, a že nějak vzdáleně podobně by možná reagovali i skuteční vesmírní badatelé. Jenže ne vše je v tomto filmu logické, např. úroveň zabezpečení celého výzkumu mimozemského života by jistě nezávisela jen na posádce na vesmírné stanici a také karanténní místnost by byla trochu víc neprodyšná. Jenže nutné díry v logice spouštějí napínavou naháněčku až do nestandardního finále. Jen tempo filmu trochu pokulhává a když se zrovna neutíká před chobotnicí, tak ve vzduchu visí dost nudné dialogy.

,,Don’t make me come down there, you punk!“ Nový Spiderman to vzal za správný konec. Jelikož je Spajdý puberťák, tak je to puberťácká komedie, a to docela vtipná. Tom Holland je sympatický a jeho seznamování se se superschopnostmi a superoblekem a supersidekick kámošem mělo šťávu a bylo zajímavé. Hůře už na tom Iron Man, který zde plní funkci nutného dozoru a v příběhu je tak trochu navíc. Za to záporák Keaton je asi ten nejlepší, co lze u Marvelu vidět. Uvěřitelný, lidský s naprosto normálními motivacemi a výborně zahraný. Škoda jen, že takový záporák byl využitý do této komedie, protože jeho konfrontace s Hollandem v autě měla pořádný až thrillerový náboj a šlo z té hutné atmosféry vykřesat rozhodně víc. Tímto filmem konečně Marvel ukázal, že lze udělat dobrý film i bez tuny digitálního bordelu a bez tradiční apokalyptické zápletky. Jen tak dál.

,,Do you got any witnesses?“ ,,Yeah, me!“ Allen jako obvykle sází na sílu svého scénáře. Ten mě ale zcela míjel. Celý film je totiž založen jen na hašteření mezi Allenem a Huntovou, a to mě od začátku vůbec nebavilo. Jenže kromě zamotaných hypnóz, krádeží a následné amnésie zbývá už jen to hašteření s následnou povinnou romantickou linkou. Prostředí 40. let minulého století je ovšem zachyceno na výbornou. Lokace jsou krásné a interiéry jakbysmet včetně kostýmů. Protahované konverzační scény mě ale uspávaly a celkově jsem se filmem pronudil až ke konci. Díky českému překladu názvu filmu pro mě bylo potěšující zjištění, že jadeit má patrně žlutozelenou barvu.

,,It certainly does suck.“ Waynův svět je sympatický projekt. Wayne a Garth jsou pořádní týpci a vůbec se nestydí. Žánrově je napůl parodie, napůl crazy komedie. O příběh pořádně nejde, nejdůležitější jsou hlášky obou hrdinů. Ty jsou sice řádně ulítlé a občas velmi vtipné, ale celou dobu jsem měl pocit, že bych se mohl bavit víc. Tia Carrere je sice fešná, ale v příběhu je zcela mimo a ani není její postava vtipná, takže by se bez ní film v pohodě obešel. Nemůžu se ubránit srovnání s legendárním Hele vole, kde mám káru. Tam byla ústřední crazy dvojice naprosto výborně využitá, film měl svoje tempo a nadupaný scény. V tom ale Waynův svět těžce pokulhává. Jednotlivé scény jakoby kopírovali nějaký obyčejný romantický film, jen jsou tu a tam peprnější a šílenější. Mrzí mě, že se hoši neodvázali trochu víc, takhle u mě převažují spíše negativa. Úvodní jízda za doprovodu Bohemian rhapsody je však dokonalá.

,,He became primitive, like an animal.“ Úvod mě namlsal na pořádnou válečnou řežbu. Jenže chyba lávky, protože až na akční začátek by se zbytek filmu dal nazvat ,,Vykoupení z věznice Shawshank na planetě opic“. Žádná proklamovaná válka se tedy nekoná. Woodymu to jako vymytý zelený palici sluší a jeho roli jsem mu věřil. Opičí věznění se mermomocí snaží o emocionální ždímačku následovanou patosem. Ale čiší z toho tak chtěný a jednoduchý kalkul, že opičí strádání působí chvílemi jako parodie. Konflikt lidí s lidmi byl pojat dost okrajově a nepůsobí zrovna moc logicky včetně kostrbatého závěru. Efekty a opičáci jsou opět na výborné úrovni, ale znovu musím zkritizovat trochu přehnanou mimiku opic, které působí už naprosto lidsky. Jak byly předchozí dva díly originální a dobře pojaté, tak je tento naprosto mdlý a už nemá co říci.

,,Upíra, nebo zombíka. Ale obyčejná mrtvola taky stačí.“ Skrz obrovskou haldu nelogičností (zelené stromy v listopadu či zubatý nůž), přes kvanta svíček a hloupých dialogů se naši hrdinové konečně dopátrají záhadného hard metalového zločince. Dívat se na to je ale čisté utrpení. Tak brutální herecké výkony podpořené tím nejhorším scénářem vytvářejí velmi zvláštní atmosféru, kdy jsem si zlomyslně vychutnával každou další hloupou a naivní scénu. Ale abych jen nehaněl, tak Karel Zima opět neopomene žraní koblih a ezoterické žvatlání.

,,Do you want a preview, you old perv?“ Balík romantických příběhů zpracovaných po anglicku, které se různě prolínají, a ne všechny dopadnou vesele. Ke cti tvůrců musím uznat, že jednotlivé příběhy jsou poměrně originální, mají šmrnc a nejsou zbytečně unylové. Jenže většina těch příběhů mě moc nebavila. Vlastně mě celou dobu bavil jen Bill Nighy ve své roli vyžilého rockera a Atkinson jako puntičkářský prodavač. Hugha Granta, Liama Neesona a Keiru Knightley nemám příliš v lásce a zvlášť dějová linka Liamova synka byla až příliš přeslazená včetně klasického klišé nabíhání přes půl města za svou láskou.