Pagliacci

I když mám pocit, že samotná hra nenabídne kromě výborného příběhu a designu monster nic nového, tahle devadesátiminutovka mě ohromila zaprvé svým zpracováním, kdy mě ani tak nebrala animace jako spíš způsob kreslení pozadí, mě dost připomínající Kenta Williamse charakteristického svými mázlými barvami v komiksu Fontána. Zadruhé, příběh je v době, kdy píšu komentář pro mě vrcholně originální a atraktivní alespoň do doby než se dostanu k literární předloze na kterou jsem teď natěšený víc jak na hru. Poslední věc, kterou chci vytipnout je úžasná fantazie s kterou Visceral oživili monstra a pekelné kruhy. Příšery mi zpouštěli dávicí reflex, místa v kterých se pohybovaly mě okouzlovali...naprostá spokojenost.

Po Šifře, která mě zaujala svou plavbou proti katolickému proudu, jsem očekával, další přiblblou honbu za konspiracemi u které člověk vypne a užívá si alespoň atmosféru "ilegality". Bohužel kde nic, tu nic. Tom běhá pořád nádherně ale ono založit film na mottu "vždycky o chvilku později" je přece jenom trochu málo, a žárovka co se Tomovi rozsvítí nad hlavou vždy za pět dvanáct mě iritovala soustavně. Nicméně kromě nádherného Vatikánu a Říma mě u monitoru držel i příběh který ačkoliv je nepříjemně roubovaný, má spád, odolává i McGregoroviho knězi s padákem (co vypadal jako jeden z Quaidovýh G.I. Joe. ), a zběsile utíká až do podivného finále.

Nesnáším Camerona, nesnáším jeho aroganci a opovrhuju jeho titulem krále světa, který jistiojistě náleží lidem se snílkem a fantastou v sobě. Dál opovrhuju sebou, neboť i přez své zásady bortící se jako domečky z karet musím sklonit hlavu a přiznat, že i přez bodové chyby je Avatar v určitém směru dokonalý a to co u filmu hledám, jsem v něm našel v množství které, dalo zapomenout na plochost charakterů, přepálený happyend a další blafy, které vnímám jenom protože mám profil na csfd. Film je zážitek od první do poslední minuty a to je dost na to abych toho machýrka potleskem na konec uctil jako zbytek světa. Tlesk, Tlesk.....

Až bolestně průměrný thriller, který své zápletky a příběhové nuance vysvětluje šíleně polopaticky prostřednictvím hrozných flashbacků u kterých nejsem schopný určit, jestli jsou nebo nejsou komiksově stylizované. Ani jedno by tak nevadilo, kdyby nevyprávěli absolutně zbytečný kus historie nemající s hlavním dějem, který je mixem Dead Snow a Útoku z hlubin, téměř nic společného. Je to celkem škoda, protože díky místu konání a perfektnímu kamerovému filtru tu šance na super napínavý film byla, a některé scény si o čtyři hvězdy dost razantně říkali.

Jak už někdo řekl, nechápu jaký popud vede lidi, aby se sem přihlasili a světu "předvedli co v nich je"...ale ješťě mnohem víc nechápu, jak může mít takový pořad, TAKOVOU sledovanost....Taková je společnost a takoví jsme my...Nova je jenom děvka, které my platíme.

Ve skromném počtu animáků bez zvířátek se 9 řadí vedle Koralíny na pomyslný vrchol. Na hadrové panenky bojující proti armádám strojů se díky perfektním akčním scénám (zejména sedmička je killer) dívá jedna radost a protože z celkově hodně krátké stopáže vyplňují její velkou část, film útěšně plyne. Co mi ale vadilo, byly sekvence mezi akcemi. Nechci říct, že Shanovi se nedaří svůj zajímavý a atmosférický příběh prodat, chci říct, že celou dobu filmu jsem si říkal, že mi něco uniká. Postupem času jsem se přišel na to, že to je základy vysvětlující začátek, který tu podle mě opravdu chyběl a zejména při prvním setkání 9 s hadrovou partou mě díky tomu film docela mátl. A ani devítkový kraťas mi nijak nepomohl. Áaale... hážu infantilní námitky za hlavu...Byla to pecka a houšť takových.

Konečně po dlouhé době film, který mi drnčí v hlavě a kvůli kterému projíždím google v honbě za dalšími informacemi. Ačkoliv zejména Milla ze začátku jako "cáklá" psycholožka trochu bije do očí a většina ksichtů, které vypotí během jejích sezení mi přišla z kategorie "je mi to totálně ukradený", po úvodní pasáži nemůžu mít vůči hercům žádných výhrad. Přesto tahounem filmu je bez diskuze příběh. A protože věřím, že pravda je tam venku, nechal jsem se jím naprosto unést i když je mi jasný, že většina lidí, jenom o trochu míň naivních jak já ho označí za brak.

Prvních dvacet minut se mi zdálo, že koukám na jeden z dílů O.C. trochu řízlý se Spidermanem...dokonce i moped vypujčený od P. Parkera a vyhýbání se pěstem třídních borců nechyběli stejně jako prostřední školy co vypadá jako z Tottaly Spies. Po dvaceti minutách se režisér rozhodl, že se režírovaní vzdá a příběh začne skákat z jednoho místa na druhé aniž by příběh obsahoval něco víc než jen "chyť je všechny". Možná, že je to mou neznalostí předlohy ale většínou jsem pozoroval lidi které jsem neznal, jak mluví o věcech co nevím co znamenají. To všechno dokážu jako velmi nenáročný fanda filmů zkousnout ale oni ani ty efekty nestojí za nic a zmiňovat se o střihu je už pod mou úroveň.... Škoda, trailery vypadali pěkně.

Jako vždy když se sejde větši počet lidí v uzavřeném prostoru. Výsledek je padesát minut neustálých hádek za účelem zatraktivnění sebe sama v télevizi... I zde, kde by človek řekl, že jde o stavbu domu je to hlavní atraktivita pro potenciálni diváky.

To je problém skvělých nápadů portovaných na plátno. Když za tím nestojí někdo s kumštem, začnou se rozpadat v koláž scén, které jsou místy dobré, místy výborné ale vždy pouze v rámci své individuality. Jako celek prostě nefungují a divák jako by vždy byl krok pozadu. A v akcí a perfektním příběhem nabytém Gamerovi je to jako pěst na oko, které já se snažil vyhýbat ze všech sil, protože Gamer vážně není takové zklamání, jaké by si člověk představil s takovým hypem a zdejším hodnocením. Ona akce je zejména kvůli fešnému filtru a střihu výborná, nasáklá testosteronem a jako celku se jí dá vytknout pouze nulové hudební podkreslení, přičemž si doteď myslím, že trošku rockového nářezu by ji vyneslo do nebes. Kapitola sama o sobě je kritika společnosti, herního a internetového světa, která je, říkejte si co chcete, až znepokojivě trefná ve svých konturách, ve zpracování, řekl bych dost laciná a až moc zvrácená. No a když to vezmu kolem a kolem, jediná větší výhrada je opravdu pouze k té neucelenosti, díky které mám z filmu občas pocit, že koukám na pár efektivních trailerů bez zastřešující linky ale i tak jsem se výborně pobavil a dokonce poznal něco se sebe samotného. A to že, ať moralizuji kde chci, jak chci, tuhle hru bych si zahrál z fleku. Nepříjemné poznání ale žiju:)