Madadajo

Chudák Bruce, stárne. Ale kluci v Hollywoodu ví, jak udělat ze starého korábu pojízdnou káru. Jméno přiláká a nový způsob hereckého podání mile překvapí. Ale ostatní se pokulhává, jen lehce podpírá, v originále navíc hlas Mose Defa zní vcelku otřesně a veškeré jeho dialogy s Brucem se utápí v beznaději... šedé sako pánové!

Silně emotivní a okouzlující film v barvách, o kterých jste předtím ani nevěděli, že existují. Johny Depp a Freddie Highmore, co k nim dodat, cokoliv by bylo menší než to, co je třeba říct k jejich vyzdvižení až na vrchol. No doubt 5*

Pohádka? Drama? Happy-end plný slz? Návrat do děstkých let? Moment dospívání zas a znovu? Každý tím prošel, každý tím projde, realita vs fantazie. Jedna bez druhé ani nemůže být. Ale zde je to tak reálné, réálná fantazie řekl bych. A kdo v toto občas nedoufá? Zcela mě uchvátily herecké výkony dětských hrdinů, které vás připojí k sobě a jdete s nimi do nezemě a vlastně tak trochu jdete i s Deppem, bez rozdílu jste dětmi, mladí i staří, a chcete umět létat, kdo jiný než dítě to umí? Kdy jindy než v tomto filmu máte aspoň na chvíli ten pocit? Dal bych šestou hvězdičku za Freddiho Highmora, který mě opravdu dostal, zvláště pak na konci na lavičce, dokonalý moment, který nikdy nezapomenu...

Bezkonkurenčně Ondříčkovo nej, ale nejen jeho, jeden z nejlepších filmů v dějinách samostatné české kinematografie. Tatiana Vilhelmová a Jan P. Muchov podávají v Odnříčkem (nejen) napsaném filmu skvělé výkony, které září i přes lehce herecký minimalismus a důraz na dialog, který je důležitější než obraz. Film vás oslní svou výpovědí. Jakoby jste četli povídku a odehrávali si ji v hlavě. Ondříček hodně pracuje s dialogem ve vech svých filmech, "hlášky" ze Samotářů budiž důkazem, ale troufám si tvrdit, že zde dosáhl prozatím svého vrcholu a být film uveden v jiné době nebo s lepší strategií distribuce tak, aby se o něm vědělo ve větší míře a nezůstal opomenut na okraji, kde vesměs září až dosud, mohl se stát větším fenoménem než Samotáři, kteří se omezují pouze na specifickou mladší generaci, i když původně byli směřování na generaci třicátníků a čtyřicátníků. Šeptej toho v sobě ukrývá daleko více, homosexualitu, názanky zbytečného člověka (termín z ruské lit., zde je jich více, ne-li všichni), drogy, problém "pražství" a "vidláctví". Celkově jakousi nemožnost kamkoli se dopracovat, beznaděj řešenou útěkem na Mars, skoro až pohádka v satyrickém kabátě pro vnímavé. Nádhera

Tak jak mi byl Kubrick znám do shlédnutí tohoto filmu, netušil jsem, že může mít smysl pro humor. Naopka zde si zcela vytříbeným stylem pohrává s podvědomým strachem tehdejší společnosti, s pravomocemi těch, kteří společnosti vládnou. Satira se místy mění v parodii a opravdu se nasmějete, zvláště Dr.Strangelove je vynikající karikaturou. A nemohl jsem se zbavit dojmu, že knírem a celým Peterem Sellersem Kubrick odkazuje k samotnému Chapinovi

I přes jméno režiséra jsem se nemohl zbavit dojmu průměrnosti, ale závěrečné rozuzlení aspoň trochu tento pocit přebíjí. Nicméně čtený komentář mi místy opravdu vadil. Nemůžu se zbavit dojmu, že i bez něj by byl příběh srozumitelný, ba dokonce by předznamenával způsob vyprávění nyní tak charakteristický třeba pro Ińárittu

Narace a střih. Formanův obrazový manifest. Herci a zpěv. Formanův zpívaný manifest. Film, který má co říct. Příběh, který vás ohromí. Pomník, který vás strhne na svou stranu. Svoboda, kterou máte a ani ji nevnímáte.

Jedna benzínová pumpa a několik povídek. Několik obrazů z jednoho světa. Jeden svět a v něm několik dalších. Jeden film a v něm vše a nic. Neptejte se proč, dívejte se, užívejte si, naučte se létat!

Snad celou první polovinu jsem měl pocit, že tentokrát Hitchcock přecenil příběh a film jsem lehce odsoudil. Nicméně co následoval, když se vše začalo zamotávat, je hodno režisérova jména. Zvrat za zvratem si mě příběh omotával a vtahoval do sebe. Těsně před koncem si má intuice byla jista špatným koncem, který díky dalšímu zvratu nenastal, a víra v možnost štěstí zvítězila. Výborný příběh

Nádherný film stávající se živým obrazem. Kamera doslova dotýkající se dokonalosti výtvarného umění v každém jeho detailu a zároveň ponechávající filmu, co je mu vlastní, pohyb. Je až neuvěřitelné pozorovat s jakou pečlivostí kamera dodržuje zlatý řez. Navíc pro Vermeera a jeho dílo je typický jeden zdroj světla, povětšinou okno, zde se režie přesně drží jeho stylu, lehké hry světla a stínu, kompozice situované do hloubky a v neposlední řadě motivy jedné postav. V mnoha záběrech, mimo ateliér, se mi už pomalu zdálo, že se jedná o Vermeerovy oživlé obrazy, ale nakonec jsem zjistil, že tam ty obrazy opravdu jsou. Úchvatné. Navíc se musí přičíst i výborné připojení hudby a herecký výkon Scarlett Johansson, hudba podtrhuje herecký minimalismus a na malém prostoru vzniká něco velkolepého.