TroiMae

3* jen proto, že je to téma důležité, ne ten film a jeho provedení. Dva tři rozhovory... (možná jen rozhovor Svena s jeho spolubydlící z pečovatelského domu, ale i s ostatními spoluobyvatelkami) byly zajímavé. Jinak jsem většinu filmu čekal na konec, až budu moci do bageterie, a přemýšlel jsem, co si dám k jídlu.

Ano, Mirko Spáčilová, další Matrix to není, je to sci-fi Sex ve městě, ale jestli očekávala, že Channing Tatum (Caine) a Mila Kunis (Jupiter) jsou ve filmu proto, aby hráli, tak by měla vrátit titul z recenzování filmů. Studovala to na vysoké škole ne? Nebo aspoň široké. Mila Kunis je tam opravdu proto, aby měla přiléhavé šatičky, a Channing Tatum proto, aby čtvrt filmu běhal polonahý a celý film měl špičaté uši. Někomu je to málo? :P A miluju ženy a muže s křídly. Co kdyby se Maleficent spářila s Cainem? Nebo Caine s… jak se jmenuje postava, co v Legii hrál Paul Bettany?

Co to děláš?" "Terapeutická fáze dvě: soucit a fyzický kontakt. Malá. Malá." Morální ponaučení: Vždycky si dělejte zálohu svých nejlepších přátel. Když ztratíte přítele… prostě se na něj vykašlete a najdete si nového! A teta hlavního hrdiny byla kočičí dáma :o) Měla kočku a pekárnu… pekla i kočky…

Jen škoda, že tak tradiční. Jako (posledních 23 dní) aromantický homosexuál, bych JI pohodil a nechal si psa a masové koule. Hlavně masové koule. Psa bych možná vyměnil za kolonii koček.

"The HBO series Looking is one of the most revolutionary depictions of gay life ever on TV – and that’s because it makes it totally ordinary. There’s no hint of brazenness, no sense that any taboo is being confronted. It’s more anthropological, a behavioral study more and more tinged with emotion."

Olive Kitteridge je velmi dobrá minisérie, ale budu rád, že to po čtyřech dílech skončí. Frances McDorman hraje zapšklou, zraňující (ač zranitelnou), nesoucítící učitelku paní Dokonalou a Nesnesitelnou tak dobře, že ani má feministická duše neunikla jejímu škodolibému bičování:) Samozřejmě, že ji tajně miluju. Skvěle obyčejný příběh z maloměsta, běžný středostavovský život v kostce… Takže nesnesitelnost nejvyšší… nouzový východ… pomoc. Mé duševní zdraví zachránil jen mladý pohledný halucinující psychiatr ve druhém díle :o) Třikrát jsem v tomhle komentu použil slovo nesnesitelný, tak jsem jedno smazal… ale…

Když JI miluješ... l Jsou některé city pravé? Jaké vztahy jsou opravdové? l "Nikdy jsem nikoho tak nemiloval." "Ani já ne... Ale teď už víme, jak na to." l OPERATION SYSTEM NOT FOUND

Tak jako vždycky. Filmy o umělcích jsou ale také o sukničkářích, ožralech a bláznech. Umělkyně jsou ale navíc do těch umělců zamilované. Mně to nebaví. Stačí vidět jeden Příběh Adély H. a ačkoli ani umělkyně nebyla, je to prototyp všech. Proč by se pak člověk třeba díval na jinou variaci Camille Claudel 1915? Snad jedině Séraphine… Sice také skončila v ústavu between ecstasy and mental illness, died friendless and alone… ale aspoň nebyla zamilovaná! Byla svá. Ale jinak Camille Claudel jako šílená kočičí dáma bezva :) A na Rodinovu bránu se příležitostně v Paříži zase půjdu podívat.

Láska zahřívá. So let her go :P

Pravda bolí, ale lze se pak vyléčit. Lež je jako jed. Může být i sladký, ale pomalu tráví. Nejhorší je, že člověk neví, proč mu je špatně. A nemůže tedy ani najít lék. Francis pomalu tráví svou matku, protože ji milosrdnými lžemi drží v pekle otázek, na které nenajde odpovědi. Tom má zřejmě Stockholmský syndrom. A Francis nikoho nemá proto, že je manipulativní a násilný. A zřejmě to ani netuší. Že čím víc, se bude snažit věci a lidi kontrolovat, tím víc mu budou vyklouzávat z rukou, a jednou mu to všechno možná vybuchne do obličeje jako papiňák, co se snaží držet holýma rukama. A já mám lepší věci na práci, než aby mi ho bylo líto.