Olive Kitteridgeová

Hřejivým smírem prodchnuté dílo, jenž nám i skrze paralely k našim vlastním životům nenuceně ukazuje, že i když už třeba i motor našeho bytí jede možná jen na poslední výpary, bez lásky není na tomto světě ničeho. Postava Olive Kitteridge funguje bez jakýchkoliv debat jako archetyp všeho lidského, ale i křehkého a chybujícího co je v nás. Takže když otevřete oči a budete to chtít zřít, uzříte. A až se tak stane, tak již v průběhu, ale hlavně však po konci, uslyšíte v hlavě hlavě hlas jenž praví: "Žij. A miluj život co Ti byl dán". Amen. (04.03.2015)

Lidé nejsou černobílí. 1) Bipolární porucha chování u jinak sympatické Olive (i jejího syna) je zřejmě hlavním zdrojem ambivalentního vztahu, který k hlavní postavě miniseriálu mám. Otázkou je, zdali máme uvedenou variabilitu lidských projevů a chování škatulkovat a hodnotit jako poruchu. 2) Můj oblíbený 30letý John Gallagher Jr. zde hraje Olivina syna Chrise. 3) Výstižný koment: garmon***. (01.01.2017)

Kousavá Frances patří mezi to nejlepší kousavé i nekousavé co jsem v seriálech viděl. Můžete jí nenávidět, litovat, mít rádi.. v jakémkoli pořadí tyto pocity vůči ní můžete prostřídat. McDormand je naprosto úžasná a Jenkins s Murraym (i když ten mnohem menší dobu) okolo ní krásně "tancují". Dokonalé drama. (30.07.2016)

Tohle není seriál, ale pohled do života ženy (čarodejnice), která čeká až její pes zemře a ona se může konečně zastřelit. Frances McDormand nehraje, ona žije v postavě paní Kitteridge tak přirozeně a nesympaticky, ale zárověň s ní nejde nesympatizovat. Můj největší oblíbenec byl pan Kitteridge Richard Jenkins. To bylo takové zlaté stvoření. Seriál je tak dlouhý, aby byl na konci docílen spíše filmový zážitek. Jsem zvyklá, že seriál je ukončen dá se říci zcela, aby si člověk řekl "tak a teď je konec." Ale u tohoto dílka jde o uvědomění a o to, že nechceme aby jen tak náš život skončil. (12.04.2016)

Jedna z najlepších minisérií čo som doposiaľ videl, ohromne silný filmový zážitok. Už prvý diel ma prinútil pozrieť si aj tie zvyšné až do konca. A možno to tak bolo aj lepšie. Aspoň sa tým dosiahol ucelený, neprerušovaný obraz života Olive Kitteridge a ostatných obyvateľov toho malého mestečka. Hotová 25- ročná pútavá epopeja. Dejová linka je pritom ako keby vystrihnutá zo života, nič tu nie je nemožné, pričom sa tu zohľadňuje aj psychológia postáv a v náväznosti na to je tu aj pekné vysvetlenie ich konania a tiež možnosti, ako sa môžu veci na základe predchádzajúcich udalostí vyvinúť. Dokonca niektoré Oliviine hlášky ma aj pobavili, takže by sa tu našiel aj humor, aj keď dosť tvrdý a čierny. No skrátka jedna veľká dramatická balada, prskajúca realizmus života na všetky strany. Nádhera! (16.03.2017)