Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Horor

Recenze (8 254)

plakát

K smíchu - I'm Listening (2020) (epizoda) 

Bavilo mě to, ale existence takové hračky už z principu nedává smysl (kór její schválení) a hlavně mi přijde, že se to opravdu vydává jiným směrem než doposud. A je to škoda, protože ta divnost je poněkud obyčejná, namísto toho, co všechno reflektovala v první sérii. Silné 3*

plakát

Šinseiki Evangelion - Miširanu, tendžó (1995) (epizoda) 

Celá scéna večeře je trapná, pořád mi tam schází silnější celistvý příběh a stále k žádné postavě nemám sympatie, ale jinak je tahle epizoda skvěle vedená a jako by se v ní něco celistvějšího klubalo (zmínka o blízké apokalypsa), takže možná, pokud vše dobře dopadne, bych si tam mohl objevit něco, co mě bude zajímat a donutí zhlédnout všechny epizody... Jen záleží, jakým směrem se to vydá. Slabé 4*

plakát

Šinseiki Evangelion - Šito, šúrai (1995) (epizoda) 

Má to v sobě spoustu věcí, které mě na anime nebaví - příliš akce, obří roboty, přehnanou doslovnost... Já ale věděl, do čeho jdu, dokonce jsem do toho šel s tím, že mi to nejspíš nesedne, ale stejně jsem se rozhodl to rozkoukat, protože tohle je úplně první anime seriál, který mi kdy byl doporučen. A když už jsem se na ně víc vrhl, řekl jsem si, že po x letech to konečně rozkoukám. Z pilotu jsem ale rozpačitý a zároveň upevněný v názoru, že to je přesně takové, jaké jsem čekal. Možná to bude opravdu silně propracované a psychologické, z první epizody těžko soudit, ale zatím to stojí na klišé zvratech a neopodstatněných rozhodnutích, které ani nekorespondují s charaktery postav. Ten kluk svého otce nesnáší, ale nakonec jde dobrovolně na smrt, bojovat za jeho doposud nevyzkoušeného obřího robota? Veškeré motivace tu jsou zatím dost vykalkulované a nedůvěryhodné. Zápletka by ale potenciál mít mohla (když nebude stát hlavně na akci), atmosféru to má a otravné to zatím není ničím, takže to může dopadnout jakkoli. 3*

plakát

Dekalog - Dekalog VII (1990) (epizoda) 

Mě fascinuje, jak dokonale psychologicky umí Kieślowski vykreslit své postavy. Kde by mnohým režisérům stačila pro film (a v současnosti i klidně tříhodinový!) jen základní kostra, tak tam jde Kieślowski tak moc do hloubky a tak moc detailně své postavy a příběh na poli necelé hodiny (!!!) vyvíjí, že to nelze neobdivovat. Ten člověk byl geniální, naprosto geniální, mnoho současných režisérů by si z něj mělo vzít příklad v tom, jak mají vypadat psychologická dramata a hlavně je to oproti současným "psychologickým" dramatům příjemné zpestření a důkaz, že skutečně psychologické filmy existovaly. A klidně by mohly i nadále, kdyby se současní režiséři jen líně nepitvali ve strohém základu. Nedokázal jsem od toho odtrhnout oči a navíc mě těší, že Kieślowski dokázal natočit i thriller. Skvělé po všech stránkách, ačkoli předchozí přikázání pro mě stále vede. 5*

plakát

Odysea 5 - Symbiosis (2002) (epizoda) 

Díky zápletce s očipovanými mravenci tu třetí hvězdu tentokrát dám, jelikož mě zaujala, ale jinak je to na stejné úrovni jako minulý díl. Nikam se to neposouvá, řeší se hlavně vztahy a vatové zvraty a hlavně se to celé dost rozmělnilo. Pořád mě zajímá, co z toho bude, ale nebaví mě to sledovat. Asi s tím definitivně neseknu, ale pauzu na neurčito si od toho určitě dám. Slabé 3*

plakát

Odysea 5 - Time Out of Mind (2002) (epizoda) 

Chtěl jsem dá slabší třetí hvězdu, ale konec ve stylu obřího zvratu, který ale končí "to byl jen fór!", mě dost vytočil a tak jdu s hodnocením níž. Bohužel mi to ukazuje směr, jakým se seriál bude dost pravděpodobně vyvíjet dál - v každé epizodě se vše vrátí do statutu quo, jen v té poslední se stane něco zásadního. On to pro tyhle seriály z přelomu milenia je docela obvyklý mistr, takže se mu nedivím, jen vím, že mě nebaví a jestli to takhle půjde dál, tak mě ten seriál přestane bavit úplně, protože se tu místo toho hlavního řeší vztahy a vatové zvraty. Lepší 2*

plakát

Nikdo nic neví (1947) 

Má to sice hluchá místa, ale jinak jsem se skvěle bavil, nápadité to taky bylo a navíc jsem rád, že se Josef Mach nebál a přišel s komedií na pár let starou krutou historii, protože zastávám názor, že kdyby se mělo brát všechno jen vážně a depresivně, člověk by se z toho akorát zbláznil. Tohle je docela milé, se správným dávkováním gagů i chytrou filmařskou stránkou, jen je chvílemi holt poznat, že se to mermomocí snaží mít aspoň lehce přes hodinu. A že to tvůrci ani moc neskrývali... Ale nic to nemění na tom, že dojmy mám nadprůměrné a rád to uvidím znova. 4*

plakát

Jeden den Andreje Arseneviče (1999) 

Spíš esej na téma "Jak chápu Tarkovského", než dokument. A popravdě by měl existovat žánr na rozlišení, protože tohle dokument moc není - a jsou i filmy, které tomu odpovídají ještě jasněji. Je to ale podnětné, nejedna informace mě dokázala zaujmout a taktéž mě těší, že to není typický dokument ve stylu mluvících hlav. Mám to ale dost mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, jelikož pocitově mi to trvalo dvakrát tak déle a zvolený formát sice není špatně komponovaný, ale mimo závěr nic silnějšího nezanechá. A vzhledem k tomu, že jsem četl Deníky Andreje Tarkovského (které sice jsou strohé, jako každý deník, ale o to silnější a osobitější, ačkoli nedokázaly pojmout vše), se asi přikloním k nižšímu hodnocení. Čekal jsem, že to bude víc o Tarkovském, než o Markerově pohledu na jeho tvorbu. A přitom to blbé není a Marker dokáže jít do hloubky a ne jen povrchně papouškovat nejobecnější poznatky z chápání Tarkovského, ale prostě... Silné 3*

plakát

Svět patří nám (1937) 

...a to třetí hvězdu dávám jen za to, že je to mnohem lepší forma pro posílení národní hrdosti a semknutí k boji proti nacismu, než patetické legionářské příběhy, které strašně rychle zestárly. Jinak se mi to ale nelíbilo a nebudu nadhodnocovat jen proto, že Voskovec a Werich a že bych jinak byl asi vůl, kdybych je nedocenil. Tady se mi to ale nepovedlo. Dobrý scénář, chytré a trefné hudební texty a pár zajímavých nápadů opravdu není dost kladů na vykompenzování unylé filmařiny a většinou trapného humoru, vypadajícího jak průměrná klauniáda. A doby, kdy by mě tohle bavilo, už jsou dávno pryč. Takže jsem se hlavně nudil a někde ke konci netrpělivě koukal na časomíru. Dokážu to pochopit, včetně té satiry, ale nedokážu ji docenit. Slabé 3*

plakát

K smíchu - Up, Down and Everything in Between (2020) (epizoda) 

Po x letech mi někde dojmy zachránily muzikálové vstupy. Až tomu sám nejsem schopný uvěřit (jinak je nemusím), ale jen díky nim je tahle epizoda zase blíž k tomu divně-vážně-cynicky vtipnému stylu, který jsem si na tomhle seriálu tak oblíbil. Bylo to sympatické zpestření a vůbec celá část že Soudobých vodopádů měla dost do sebe, i přes lehkou těžkopádnost (to ze mě zase vypadlo slovní spojení...). Slabé 4*