Slartibarkfast

Jak vzít Equilibrium, omladit ho, dokurvit a jako naprosto nestravitelný kus hovna servírovat ještě zatepla divákům a tvářit se u toho, že to je naprosto originální počin? Toto je ten příklad, kdy si autorka vytřela prdel s Orwellem a výsledný produkt posloužil jako předloha pro Dárce. Jinak naprosto potvrzuji slova páně Segrestora. Snad bych i trochu přitvrdil. 10%

Několikrát zrecyklovaný neuvěřitelný příběh šerifa Buforda Pussera z Tennessee, který po návratu do rodné domoviny seznal, že tu něco sakra smrdí a jal se vzíti spravedlnost do svých dřevorubeckých rukou. Nedokážu si představit, do jaké míry je toto dílko inspirováno skutečnými událostmi, ale kam se hrabe John Rambo, kterého naháněli po lesích. Zde byli všichni nepohodlní zloduši prakticky umláceni dřevěným hranolem uprostřed města a bez nějakých schovávaček. Stereotyp boje čistého dobra s krystalickým zlem se tu trochu zajídá, nehledě na to, že udělat celovečerák z tak triviální zápletky musí ve výsledku nutně vést k degradaci kvality, obzvláště pak proto, že ostatní prvky dějové linky jsou také jak ze slohové práce patnáctiletého pojídače homixových výkalů. Věřím, že takové snímky slušely dnes již úsměvným osmdesátkám, snad ještě devadesátkám, kdy se akční dobrodružství neporazitelných hrdinů vyznačovala svou naivní hloupostí a jednoduchostí, aby konzument takového produktu nedostal šok z použití vlastního mozku. My to tehdy žrali, protože to bylo nové a neokoukané, v televizi bylo prd a VHS svět, podkreslený hlasem Hejmy, byl jediným únikem. A taky nám některým bylo těch deset až patnáct. Ať už to byla sebevětší blbost, museli jste to vidět. Do nového tisíciletí, plného zhýčkanějších diváků, už se na to musí trochu jinak. A pokud v podobném duchu, tak promyšleněji. Asi jsem příliš zestárl a čekám od filmu až moc. Tohle zkrátka není pro mne. 30%

Dlouhá a táhlá honička kočky s myší. Nebo spíše vzájemné nahánění dvou krys. Rozhodně zajímavý námět z prostředí tajné policie a mafiánských praktik, ač neoriginální. Oslizlého Leoše bych sice za tvrďáckého ranaře a nekompromisního irského drsňáka nepovažoval ani po dvanácti pivech v úplné tmě, ale co naděláte. Ne vždy je zkrátka obsazen vhodný xicht. Závěr mne docela překvapil. Malinko mi tam chybělo dovysvětlení, nebo košatější dovyprávění toho spletitého příběhu. Jinak určitě stojí za to. Výborná hudba. 70%

Někdy se mi zdá, že ti neohrožení šikmoocí bojovníci za lidská práva a všeobecné dobro vůbec mají snad jen jeden či dva vzorové příběhy, co do složitosti upraveny pro drobotu, která právě odložila plenky a ještě nerozezná rozdíl mezi IQ a WC, a ty neustále recykluje a poupravuje. A po jejich vzoru další a další, hůř a hůř. Pak si nutně připadám jak čtenář překladů sonetů od toho poměrně známého anglického barda, co neustále třese kopím. Mnoho pokusů o co nejlepší ztvárnění téhož, většinou však kvality nevalné, originální myšlenku postrádající. Věřím, že tento film je splněným snem pro patnáctileté panicovité asijské masturbanty, již se ukájejí nad myšlenkou opíchat sušičku v pastelových barvách a pak vést dlouhé hluboké rozhovory se svou napařovačkou rýže, a kteří už teď nejspíše definitivně skončili s reálným životem, protože jim vyšla na herní konzole nová "Sájbrpanková" modla, kde si mohou vytvořit i ženského avatara s pérem, tedy už je nejspíš budou muset rodiče krmit přímo u počítače. Samotný film je pro mne však jen hezký vizuál, vykradený z Blade Runnera, postrádající jakékoliv myšlenky nebo hlubší příběh a především schopné herce. Ten drobný náznak o nějaké melodrama je skutečně tak minimalistický, že jej okamžitě přebije všudypřítomná tupost a nutná snaha o absolutní akční vyznění snad i spláchnutí na hajzlu. Jediným kladem, který navíc nijak zásadně nevyčnívá nad ostatní podprůměrností, je tak Scarlettka, za kterou bych snad přihodil ještě jednu hvězdu, kdyby ukázala nárazníky. Bohužel, celý film jen nepřítomně čumí v latexovém CGI oblečku, sem tam zakoulí očima. Paradoxem je, že i tím málem ostatní přehrává. Celkově bída a zmar. Pokud budu chtít nasát tu pravou atmosféru, sáhnu určitě po jiném kousku. 30%

Průměrné americké scífko s cestováním v čase, kdy vlajková letadlová loď US Navy Mynitz! prosviští červotočivou bouřkou a vyflusne ji to někde u Perlové zátoky, čirou náhodou právě v ten příhodný moment, kdy můžou tito hrdí patrioti zvrátit kola dějin, ale nakonec se ukáže, že časový paradox je trochu proti a jen je tak laškovně celou dobu lechtal na koulích, tedy jako sorry. Nedomyšlené, asi jako Zabil jsem Einsteina, pánové, ale méně zábavné, neb to není komedie. Na druhou stranu, přeci jen to má alespoň něco do sebe a minimálně jako vzpomínka na vynikajícího Kirka Douglasů u diváka stále obstojí i z nostalgických důvodů. 50%

Občanský průkaz není dokonalý film s úžasnými herci. Není určitě ani nejlepší z žánru hořkosladkých komedií, věnujícím se (kritizujícím) komunistickému režimu, který svíral dlouhá desetiletí naši vlast. Nemyslím si, že naprosto věrně zobrazuje přesný obraz doby. Přesto si myslím, že je zde odvedena spousta skvělé práce a nejednoho diváka film pobaví. A možná i s nostalgickou vzpomínkou zamáčkne slzu v oku. Já třeba vzpomínám na úžasnou zaplivanou hospodu "U Klokočníka", kde se scházela filmová parta mladíků a kam jsem často zavítal i já. Dnes už byste to tam nepoznali. Vyprávění naivních dospívajících školáků s absurdními představami a neuvěřitelnými osudy ve vás určitě zanechají rozporuplné pocity, ale jen ta představa, že tomu tak kdysi skutečně bylo, je místy velice mrazivá a svíravá. I proto, že film měl spíš vedlejší účinky, než přímé, přihazuji tu jednu hvězdu k těm zbylým a vychází mi z toho plný počet. Je to totiž jeden z mála počinů novodobé české kinematografie, který si tu chválu skutečně zaslouží, v porovnání s ostatními "skvosty". Určitě stojí i za několikeré zhlédnutí, abychom si neustále připomínali, co byly ty rudé svině zač, a že podobně smýšlející hovada jsou stále mezi námi, tedy bychom se měli postarat o to, aby se historie neopakovala. 90%

Typická unylá hovadina pro obtloustlé divačky a seschlé panny za zenitem, které stále vyhlíží skrze záclonky v kuchyni toho pravého, prince na bílém oři, uhánějícího jim v ústrety přes jejich předzahrádku, zatímco jim dvacet chlupatých náhražek reálného vztahu, nebo dítěte, sere v obyváku do kočkolitu, ožírá květiny a rozdrásává pohovku. Příběh dvou dívek mi osobně přišel citově velice výživný a zajímavý; obě pocházejí z komplikované rodiny a mají osobitý přístup k životu. Když se ale dostavily obvyklé scény, viděné již tisíckrát v druhořadých telenovelách, sexech ve městech a podobných zhůvěřilostech, šla nálada rapidně dolů. Trapné klišé a násilně roubované rádoby "hihi" chvilky špatný dojem už jen násobily. Taky mne ukrutně sraly nazdařbůh prokládané flashbacky z několika časových os, takže při chvilkové nepozornosti už jste byli naprosto v lese jak Jenda s Máří a bez perníčku. Konec už byl vyloženě srdcebolný kýč. Přesto nebudu krutý a ač mne k tomuto téměř násilím dotáhla drahá polovička, nezlobím se. Nakonec to docela dobře zabilo čas a zavzpomínal jsem na Sáru Šalke, která se mi tuze líbila v Doktůrcích. Zázraky se od toho ale čekat nedají. 50%

Jednoduchá, hloupoučká romantická záležitost z pera našich polských sousedů. Není to vyloženě nekoukatelná kravina, jen vleklá, fantastická, přeromantizovaná a nudná vatová výplň, vhodná tak k žehlení. Podobně jako nekonečné telenovely bez hlubšího smyslu, kdy divákův mozek jede s bídou tak na dvacet procent. Stejně bych pak ohodnotil i celý film. 20%

Výborná komedie, díky níž jsem se utvrdil v tom, že kam vleze se svým oHawným xichtem Zlatěna, tam už je prakticky hotovo. Nevím tedy jak vy, ale je jasné, že například já v kůži Mela bych okamžitě zprznil tu roštěnu ve stáji a sešlou blond pixlu bych poslal zpátky za Curtem stavět minigolf. Abych ukojil i sofistikované rozumbrady, shrnu to ještě učesanějšími slovy. Ústřední dvojice naprosto postrádá chemii a celkově je díky tomu tento film degradován na hloupou parodii, které by neuvěřil ani můj bernardýn, kdybych nějakého měl. Pokaždé, když se Zlatěna na Mela pousmála za účelem kopulativní činnosti, měl jsem akutní nutkání zvracet a současně křičet "Utíkej, Mele, utíkej!" Takhle tedy skutečně ne, přátelé! Uvěřitelnou formou, když už! 40%

Myslím, že Ondra Sekora si ty mravence maloval v jiných barvách a po zhlédnutí tohoto by asi Ferdovi neuvazoval kolem krku ten puntíkatý šátek. Na druhou stranu, tohle je tak ukrutná sračka, že by se k tomu asi nikdy dobrovolně nedostal, kdyby byl živ. Nechme ho tedy spát a buďme rádi, že se toho tento kreslíř a entomolog nedožil. Sám sebe obdivuji a plácám po ramenou, že jsem to dokázal ve zdraví dokoukat, protože tohle je jako solit si otevřenou zlomeninu, nebo se pokoušet o vlastnoruční vyoperování svého zaníceného apendixu naběračkou na zmrzlinu. Chvíli jsem uvažoval, že si jako prevenci proti likvidaci mého dobrého vkusu vypíchnu oči, ale nenašel jsem nikde poblíž vhodný nástroj a odvahu použít holé ruce. Byla to hrůzná zkušenost, na kterou si, pevně doufám, už brzy ani nevzpomenu. Mám však jisté obavy, že Pomstu mravenců z hlavy už nikdy nedostanu. Budiž to tedy odstrašujícím příkladem! Nevrmór! 0%