Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (1 350)

plakát

Jako v bavlnce (2020) 

Celkem zajímavý film s originálním nápadem a vnitřním odkazem, který až tak úplně v dnešní společnosti nefunguje. Svině Marla, po vzoru našich šmejdů, ale trochu razantněji, okrádá movité seniory. Když však natrefí na špatnou babču, zaplete se s trochu jinou ligou hajzlů a nestačí se divit. Pak už tu jde jen o to, která ze sviní je větší, a která s jakými fígly vyhraje. Musím uznat, že celý film jsem byl docela nadšený z hereckých výkonů i příběhu, ale zhruba poslední půlhodina mi tak zvedla kufr, že jsem okamžitě srazil hodnocení dolů. Nebudu tu vyzrazovat děj, ale tolik neuvěřitelných nesmyslů a shod náhody jsem nezažil ani v Bondovi. Kdybych měl vycházet z toho, jak to dopadá ve skutečnosti, tak je film o onu půlhodinu kratší a v titulcích vytahují hasiči bezvládné tělo z opuštěného zatopeného lomu, zabalené do pletiva. Tohle byla spíš fraška, bobtnající do větších a větších rozměrů. Štěstí, že pak přišla důrazná tečka jistého zadostiučinění, která alespoň trochu napravila můj dojem, ale kterou jsem čekal daleko dřív. Jako v bavlnce určitě stojí za zhlédnutí, ale musím upozornit, že budete ukrutně nasraní a jediný, komu byste skutečně fandili, je tam zhruba dvě minuty za celý film. 50%

plakát

Vlastníci (2019) 

Jak už jsem se bavil s několika svými kamarády, kteří toto martyrium pravidelně absolvují, nebo absolvovali v reálném světě, skoro se tomuto filmu nedá smát, protože je víceméně věrohodný a do určité míry odpovídá bezcitné a kruté skutečnosti. V podstatě by se Vlastníci dali označit jako dokumentární dílo. Taková nevinná sonda do mentality obyčejného člověka. Přirovnat by se to dalo snad k Troškově minisérii Slunce, seno, která byla sice poznamenána Troškovitostí a latentním debilismem, ale též v podstatě věrně popisovala reálný obraz společnosti, samozřejmě s určitou dávkou teatrálnosti a rozmáchlými gesty, což je Troškovi vlastní. A takových příkladů jistě najdeme mnohem víc, když teď nad tím přemýšlím. Zde jsme však v komornějším prostředí a celý příběh se odehrává v jediné místnosti. Hlavní devizou jsou tedy dialogy, nebo by alespoň měly být, a samotné téma. K tomu snad několik menších výtek, protože skutečně doufám, že až do takového extrému to v reálu nejde. Zdálo se mi, že je vše trošku přitaženo za vlásky a předimenzováno. Chápu, že jinak by to byla nejspíš větší nuda, ale když to vezmu z pohledu Cimrmanovské logiky, i s málem se dá pracovat a mnohdy pobaví víc, než teatrální řvaní Terezy Ramba VI: Vařící krev. Význam závěrečných scén mi trochu unikl. Nebo spíš pokazil celkový dojem. Vnímám jakýsi pokus o satiru, které se asi v dnešní době nelze vyhnout, každý do svého filmu musí vrazit alespoň něco, aby byl ten "správně smýšlející". Přesto si však myslím, že ta "zavíračka" mohla být lepší. Baví mne také představa, kolik lidí se ve Vlastnících (ne)poznalo a hlasitě se chechtalo všem svým sousedům, které v tom zcela rozeznalo. I v tom je to vlastně dobrý film, protože tu malomysl všech do jisté míry podporuje a na nikoho přímo neukazuje. Něco jako pořádně si od plic zanadávat. Celkově bych to ohodnotil kladně, jako svěží vítr v české kinematografii, řekl bych snad návrat ke kořenům. Jednoduché téma, které osloví mnohé. Něco jako rodina Homolků, Nováků (ne ten paskvil), Hanáků a jiných, jen ne s takovým pocitem sounáležitosti s hlavními postavami. Vlastníci jsou na jedno použití a vracet se k tomu budete jedině v případě, že to bude v televizi a vy zrovna nebudete mít příliš na vybranou. Ale jsou vlastně fajn. 75%

plakát

Láska přes internet (1998) 

Láska přes internet je přesně ten typ filmu, ke kterému si lehnete na gauč, nebo do pohodlného křesla, přikryjete si nohy dekou a popíjíte horký čaj. Takový ten listopadový typ, melancholický, kdy je sychravo, za oknem prší a vy chcete zapomenout na vše, co se děje tam venku a vnímáte jen to, co se odehrává na obrazovce. Vhodně zvolené hudební pozadí a brilantní dialogy, kterých je tu opravdu mnoho, doplňují nevtíravě delikátní scény, poodhalující osobní nitra postav, které si zkrátka musíte zamilovat. Dvojice Tom Hanks a Meg Ryan k sobě pasuje. Mám rád tuhle romantickou záležitost. Ač stejná, jako mnoho jiných, přece je jiná, inteligentní a unikátní. Nemá slabé místo. Naprosto výborná a ještě o chlup lepší, než Samotář ze Seatlu. 90%

plakát

Winx Saga: Osud (2021) (seriál) odpad!

Zapnul jsem to docela náhodou. Důvod doteď marně hledám. Čest amatérského filmového kritika mi nedala na vybranou. Bylo třeba ten otřesně trapný tyjátr debilních dětí bez originální myšlenky a nápadu dokoukat, nebo zemřít. Jak se ale ukázalo, i koukání na tuhle sračku může zcela určitě přivodit smrt studem a dozajista úmrtí dobrého vkusu. Samozřejmě, že je Winx Saga určena divákům, kteří neumí ještě moc dobře číst.. a myslet. Proto nejsem cílová skupina. Přesto musím říci, že jsem viděl už mnoho naprosto nesmyslných ukrutných pičovin, ale tahle se v žebříčku umisťuje v samotné topce. Uklidnit mne může snad jen vědomí toho, že to má jen šest dílů a další se s trochou štěstí už nikdy nenatočí. 5%

plakát

Šišouni v New Yorku (1993) 

Tak jsem po letech znova viděl tuto bláznivou sci-fi komedii s Danem Aykroydem, hrdinou spousta jiných komedií, které mám opravdu rád, a pokusil jsem se osvěžit si zapomenuté dojmy. Bohužel, brzy jsem seznal, že vykouzlit úsměv na mých rtech je pro Šišouny téměř neproveditelný úkol. Celý film je založen na adaptaci mimozemšťanů na naše pozemské prostředí, což je samozřejmě vybídka k mnoha komediálním situacím, která však zůstala trestuhodně nevyužita. A jelikož nic jiného se tu prakticky neděje, je divák odkázán na pouhé opakující se robotické repliky a trapné situace. Marná sláva, po letech tedy ubírám hvězdu a za nezajímavý počin uděluji pouhé dvě. Raději Krotitele duchů, Záměnu nebo Špióny jako my. Tohle ne. 30%

plakát

Nebezpečná laskavost (2018) 

Opravdu příjemné a celkem i zábavné překvapení s nesmírně nesympatickou Aničkou v hlavní roli. Zprvu jsem to měl zapnuté jen jako kulisu, ovladač byl daleko a já tušil, že to bude jen podprůměrná tlachárna s odpadovými druhořadými celebritami, které se do populárnějších snímků nevešly, ale nakonec to dost předčilo mé očekávání a zajímavý mix žánrů si zcela získal mou pozornost. Určitě to není bůhvíjaká pecka, ale určitě stojí za to, malinko si s tím krysím xichtem Kendrickovic zapátrat v minulosti neznámé kamarádky. Možná to překvapí i vás. 70%

plakát

Mulholland Drive (2001) 

Může obsahovat bojler! Nechci tu tedy nějak extra vyzrazovat děj, či snad pointu celého příběhu, ale tak nějak, v hrubých obrysech, je mi jasné, oč Lynčovi jde. Zcela zlynčovat mysl diváka nějakou svou psychedelickou kravinou a pak se tupě chcechtat a opájet se svou genialitou, jak v tom všichni hledají sysla, ačkoliv to prakticky žádný nemá! Je také pro mnohé dost obtížné pochopit film, který měl být pilotem pro seriál, kde by se patrně vše hlouběji vysvětlilo, což je naopak zcela pochopitelné. Také jsem na první dobrou vůbec nepobral, co je to za unylou šlichtu, ale když jsem procitl a seznal, že jde jen o jakousi hlubokosmyslnou antireklamu na Holýúd, kterak ničí sny a touhy vnadných servírek, přejících si okamžitě po příjezdu do Losa Anděla prorazit ve filmovém průmyslu, byl jsem poněkud zklamán. Známe ta "nadějná" děvčata, která na prvního producenta, kterého potkají, vytasí své dva pádné argumenty a dají mu pošimrat uslintané strniště, tuší, že mají vše v kapse, avšak tento si jen umyje ruce, celičký Holýúd a přesune se k dalším hospodářským zvířatům a ohroženým říčním hlodavcům nažhavených servírek. Tyto se pak vrhají ze skal, propadají drogovým závislostem, provozují nejstarší řemesla, tentokráte už za peníze, a je jim tak nějak truchlivě smutno z toho faktu, že není prostě vždycky svět úplně spravedlivý; v tomto řemeslu to pak platí dvojnásob. Inu, cesta ke slávě je trnitá, kdejaká celebrita toho musí něco spolykat, či sehrát několik privátních divadelních představení s maňásky, než prorazí. Ovšem ne každý to pro dávivý reflex snese a některým je loutkové divadlo doslova protivné! Tedy takto! Určitě je fajn, natočit o tom film, kde pár těch argumentů ( ..zvláště ty Naominy jsou skutečně pádné a i já, neoblomný stoický nihilista, vždy s chladnou hlavou, bych se zřejmě nechal ukecat k nějakému tomu malému domácímu zkoušení!) uvidíme na vlastní bulvy, ale takto v jinotajích se mi to zdá až nekoukatelné a poněkud nestravitelné. Zvláště pak, když v tom hledá každý zvlášť tu svou odpověď a pointu a každý má v podstatě pravdu. Připomíná mi to Kubrickovu Odyseu, kterou jsem si užil víc, ač byla, z globálního pohledu stravitelnosti, ještě horší. 50%

plakát

Miranda (2009) (seriál) 

Viděno pár dílů.. nemožno si zcela ucelit jasný názor. Miranda je něco jako Kalousek. Buď jej bezmezně milujete, nebo nenávidíte až do morku jeho stehenní kosti, kterou právě házíte prasatům k večeři. A zde jsem se, na rozdíl od Mirka, který by si být sežrán prasaty zasloužil, zkrátka ještě nerozhodl.

plakát

Za čárou (2021) 

Tak tohle bylo už skutečně za čárou.. 30%

plakát

Prací automat (2019) 

Taková drobná investigativní sonda do životů a praktik zbohatlických sviní, které v tom, jak se říká, umí chodit. Támhle úplatek, támhle podpora správného kandidáta, potřesení rukou a ohnutí zákona tím výhodnějším směrem. Pak už je na levárny, zlodějiny a podvody vše připraveno a škubání může začít. Vše ve filmu je popsáno víceméně komediální veselou formou i pro ty nejméně bystré, ale já měl skoro celou dobu kamennou tvář, neboť je mi jasné, že přesně takhle to funguje, je to naprosto reálný odraz dnešní společnosti a tomu se zkrátka smát nedá. Nezbývá, než si povzdechnout, protože s tímto jedinec nemá šanci nic udělat. Tedy film víceméně k tomu, aby vás nasral. Snad to alespoň někomu otevřelo oči, tedy dobré jako výukové video. Lehčí nadprůměr. 70%