Gig

Sice mírně slabší oproti prvnímu dílu. Ale…. Co je genialní, to je úsek s opravou bytu. A začlo to tak prozaicky. Augusta a jeho “Auuuuu”. Tyto filmy si člověk pamatuje právě pro tyto chvíle. Naše heslo: Dobře, rychle, levně.

Myslel jsem, že tento fajn seriál z divokého západu, který jsem sledoval jako náctiketý, už neuvidím. A hle, světe div se, čt3 ho začla opakovat v původním znění brněnského studia. Slyšíte hlasy Jakea a tlusťocha, dabéry z Dallasu. Super dobridružné díly, faukačku, elektrické kytary. Navíc plno tenkrát neznámých mladých kluků z kterých se vyklubal třeba Josh Brolin. Díly neztratily nic na svém kouzlu.

Nakreslíme trojůhelník ABCD…. Pro toho ztřeštěného zmatkáře mám slabost. Navíc tady je obzvlášť geniální. Dneska nemám svůj den. 😂

Ridley Scott je velký režisér s úzasným citem pro vyprávění přiběhů. Líbí se mi jeho myšlenky, které vás nutí přemýšlet. Líbí se minje dřilvější historické snímky 1492, Gladiátor, Království nebeské. Exodus je prvním snímkem, kde jeho historické snímky klesají. Už nemají takovou vypovídající schopnost. Nevím, zda je to tím, že režisér stárne. Je tu pár nápadů jako Bůh coby dítě. Nevím, sice výborný nápad, ale oním podáním se jeví jako spratek.

Další z příběhů o Mojžíšovi? Možná. Nebo spíš dnešní pohled, kdy vzniklo opravdu mnoho snímků. Tento je v mých očích jiný. Má víc duchovního poslalní, je založeno na hereckém umu, je ucelenější. A co hlavně tento seriál o Mojžíši zákonodárci povyšuje, to je geniální hudba Morriconyho. Z dnešního pohkedu se někomu možná bude tato televizní záležitost zdát pomalá či budná. Ano, tento snímek není pro každého.

Může mi někdo řict, proč se dělají remaky filmů, které netřeba dělat? Chápal bych, kdyby původní film podle slavné předlohy byl zastaralý (nečti starý), kdyby byl černobílý a chtěli ho udělat barevně, kdyby byl nudný, … To vše bych chápal. Ale pokud něco šlape jako hodinky, proč remake? Ještě bych pochopil, kdyby chtěli natočit pokračování pidle knihy stejného autora a chtěli si připravit půdu. Bohužel to není tento připad. A tak rád bych viděl na plátně Papilia celého.

Dost to zestárlo? Možná. Pro někoho, kdo nezná předlohu, utahané? Možná. Co možná. Určitě. Kniha je vlastně filozofické dílo a zamyšlení, jak žít, jak přežít. Klade si otázky a odpovědi. Zfilmovat ono dílo je obtížné i v dnešní době, kdy vizuálně můžete téměř cokoliv. Jenže ono to není jen o fantazii vizuální, ale hlavně o té duchovní. A to se tězko převádí z knižní podoby. Lynchovi se to povedlo docela dobře a to na poměrně malé ploše. I když mám radši prodlouženou fan verzi. Na rozdíl od nejnovějšího zpracování postavy nejsou normovány kvótami na černocho, Japonce apd. Ale co hlavně, baron je podoben knize a je ďávelsky slizký rudovlasý netvor a ne jako ten plešatý sliz z roku 2021.

Všichni znají slavnyl filmový muzikál s hudbou Karla Svobody a texty Jiřího Štaidla. O pár let vznikl ale jiný muzikál a to televizní. Byly použity tehdy známé a populární písně. Pavel Kopta je přetextoval. Navíc tu slyšíme krásné obstarožní texty Vrchlického, které byly použity i v onom známém muzikálu. Dojalo mě slyšet píseň z Westernu Pravé poledne nebo Honec krav či Jó, třešně zrály nebo známou píseň Exodus. Samozřejmě vše s jinými texty. Bohdalová mi sice moc jako Eliška nesedla, ale Deyl ml coby král cyperský, Trojan jako Pešek, Janžurová jako Alena, Ráž jako Karel byli fajn. Marvan už tehdá si střihl roli purkrabího Wartenberka. Ještě se vrátím ke králi cyperskému, kterého později hrál Miloš Kopecký. Ta podoba Deyla byla velice patrná. Pobavilo, i když zpíval Kopeckého Mecky Messer. Co dodat na závěr? Snad jen tenkrát dvousmyslnou hlášku: Chtěl jsem jen vedět, kdo je tvůj spaniĺý soudruh.

Krásná pastva pro oči. Co mi vadí, to je šeď nebo spíš šedohneď celého filmu. Ani modré oči tak v ní nevyzní. Oproti staršímu seriálu nemá tak kvalitní scénář. Ubíjí mě např to kostrbaté až vykonstruované “Nasedněte sami. Stejně tam jsou dvě místa.” Místo přirozenejšiho “Jeďte sami, stejně tam není víc místa.” Stejně jako např souboj Paula na život na poušti na zavěr není tak přirozený jako ve starším seriálu. Teď nemyslím choreografii, ale proč tak bylo. A takových věcí je víc. Vše není o vizuálu. Co mě dál ubíjí jsou ty kvóty na jiné rasy. Naštěstí to není tak okaté jako u chystaného serialu Pán prstenů. Jinak výborná hudba Hanse Zimmera. Taky mi chyběla postava císaře. Což chápu, že to je to je i díky tomu, že se nenatalčely obě části najednou a zaplatit někoho, kdo se mihne snímkem a vetší pristor bude mít v druhé části, se studiumnevyplatí. Ale zase to ubírá celkovému vjemu. Třeba se po roce, kdy půjde do kin “druhý díl”, dočkáme režisérskému sestřihu, kde imperátora doplní do “prvé části”. Co dodat závěrem? Vizuál časem zestárne. Co jsme milovali, noví diváci časem neocení. A tak to bylo a bude. Co zůstane, je přilběh či poselství filmu. A pokud je dobrý, tak zůstane dobrým i pro budoucí generace.

Co platí pro předešlou sérii Duna, to platí i pro pokračování Děti Duny. Pár let uplynulo a triky o třídu lepší. Škoda, že jsme se nedočkali dalšího pokračování, kde by se příběhy dovyprávěli, jako u knih Franka Herberta či jeho pokračovatele.