Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Horor

Recenze (283)

plakát

Vybíjená (2015) 

Samozřejmě je Vybíjená trošku jednodušší a taková přihlouplá, ale dívat se na to pořád vcelku příjemně dá. Film se tolik neodlišuje od jiných filmů ze školního prostředí, proto mi přijde zdejší hodnocení trošku podstřelené. Spousta věcí by se dala zejména v námětu a ve scénáři provést lépe, výběr herců se v některých případech moc nepovedl, ale v režii moc problém nevidím - navzdory těm nedostatkům se na film dívá dobře, Nikolaev i tady ukazuje, že je výborným režisérem. A divákovi nezbývá nic jiného než litovat, že se Linda Bartošová přesunula od filmu "jen" ke zprávám.

plakát

Přes prsty (2019) 

Langmajer film hodně zachraňoval a dostal z něho asi maximum. Některé scény byly díky němu natolik skvělé, když začal rozvášněně ze sebe dělat Hrouzka z Lajny (hlavně scéna v luxusní restauraci) - a to baví vždy. Škoda jen množství hloupých vtipů - když postavy říkají, že něco v žádném případě neudělají - a potom následuje střih a přece to dělají, není to vůbec vtipné.

plakát

Vše pro dobro světa a Nošovic (2010) 

Klusák se snaží, ale dokument hrozně zhazují absurdní výroky a omezenost místních starousedlíků ("to pole nám vzali komunisti, teď nám to vzali taky... sice za to zaplatili... ale, no, stejně nám to prostě vzali"). Půlka místních neumí před kamerou mluvit, rozhodně to nebude nářečím, když netrefují správně rody u substantiv, říkají domnělá synonyma, která rozhodně neoznačují to samé a jejich výroky mnohdy ani nedávají smysl.

plakát

Monstrum (2017) (TV film) 

"A co když se to v tom Rusku zase otočí?" Absurdní příběh z šílené doby, která se snad nikdy nebude opakovat. Věrně zpracováno, originálních záběrů je dost, jen jsem čekal častější zobrazení repliky, když se musela také poněkud komplikovaně realizovat. A pomalu se začínám těšit na Monument, což je operní zpracování stejného příběhu z dílny Národního divadla Brno.

plakát

Hořkých sedmnáct (2016) 

Puberta v mnoha případech s člověkem mlátí, ale až tak? Marně si vzpomínám, kdy naposledy jsem viděl film s takovým zaporákem v hlavní roli. I Mr. Smith z Matrixu je proti tomu vlastně v pohodě. A dost tomu přidá i fakt, jak se Steinfeld namyšleně chová i ve skutečnosti. Na film se sice koukalo příjemně, ale přál jsem si poněkud drsnější konec, který by si Steinfeld zasloužila.

plakát

Zkáza Dejvického divadla (2019) (seriál) 

Zklamání, díky hvězdnému hereckému obsazení a pozitivním reakcím po promítání v kině jsem očekával vynikající humor na úrovni Prušinovského tvorby. První tři díly byly vynikající, přesně takové, jak jsem si seriál představoval. Ale druhá polovina se zvrátila v divné krobotovské cosi. Ve čtvrtém a pátém dílu jsem se zasmál jen jednou, v posledním dokonce třikrát. A to je jako vše od seriálu, který se profiloval jako komedie? První polovina seriálu byla jednoduchá s trefným humorem, v druhé části se ale začal rozvíjet pochybný příběh kolem syrečku ukončený absurdní hostinou psa. Vtipe vylez. Škoda, na této tvorbě se jen potvrdilo, že i přes vynikající obsazení v čele s bezchybným Trojanem toho moc bez Kolečka a Prušinovského neuděláte. A to ještě v případě, kdy režíruje Krobot sám. Zvláštní, od ničeho nikam, ještě k tomu s pochybným koncem - dalo by se říct, že tomu je stejně jako v Kvartetu.

plakát

Babylon Berlín (2017) (seriál) 

Průměrné zboží zabalené do hodně drahého obalu. Nejdražšímu německému filmu se nedá vytknout řada věcí, co je spojena právě s vysokým rozpočtem - skvělé kostýmy, doba je zpracovaná opravdu věrohodně, soundtrack Zu Asche, Zu Staub taky není nejhorší... Problém je v příběhu, který je tuctový, nudný, nezajímavý, podávaný strašně zkratkovitě, v prvním dílu je na diváka vychrleno x postav a příběhů, teď aby si v tom udělal pořádek... Tato nezajímavost je způsobena možná i dobou, protože Berlín roku 1929 nemá tolik co nabídnout jako Berlín roku 1923 či 1933, kdy se jedná o historicky mnohem významnější a pikantnější období. První sérii mám za sebou, na druhou již nenacházím síly ani čas.

plakát

Půlnoční expres (1978) 

Dobré vykreslení ostrého prostředí tureckého vězení. Navzdory občasné nudě a očekávanému spádu zajímavé vyústění, kdy nevyjde první plán útěku - přitom kde se stalo něco podobného? V ostatních filmech útěků z vězení vždy všechno dopadne tak, jak má, podle původního plánu, i když to je obtížné a hlavně zdlouhavé.

plakát

Po strništi bos (2017) 

Víc než o Obecnou školu se jedná o Báječná léta, podobnost je opravdu zřejmá v mnoha ohledech. Sympatické vyprávění, které sice občas ztrácí děj, ale to moc nevadí. Příjemná podívaná, nicméně se nemohu vyhnout dojmu, že Svěrák má na víc.

plakát

Selský rozum (2017) 

Jeden z mnoha případů, kdy obsah vítězí nad formou. Filmařsky naprostá katastrofa, amatérské, místo podivné záběry s rozmístěním detailních záběrů, bílé titulky před bílým pozadím, obsahující nespočet gramatických chyb... Ale na to se teď nehraje, obsah filmu je mnohem přednější. Nezbývá než jen doufat, že se film před volbami rozšíří co nejvíce a zapůsobí tak, jak se od něho očekává. Přesto se obávám, že značné množství Babišových oveček se ovlivnit tímto dokumentem nedá a budou na všechny záležitosti nadhazovat řadu pochybností. Fakta jsou ovšem vševypovídající - a chraň Bůh naši zemi, pokud se tento čobol stane premiérem.