Tyckin

Vidět Yuko v této roli mi trochu trhalo srdce. Nicméně, každému je vzhledem k obsahu naprosto jasné, že tenhle snímek bude těžká citová vydíračka kde absence kapesníčků je nemyslitelná. Bohužel zase tak moc dojatý jsem ale nebyl - přecijen z režisérského pohledu by to chtělo trochu více zapracovat, protože délka filmu je takto moc natažená (20 minut bych ubral) a sem tam přijdou zákonitě nezáživné pasáže. Celkově to ale nezklame, příběhy jsou nápadité a často velmi zábavné, že se člověk opravdu zasměje, ale dojemné okamžiky tu samozřejmě vzhledem k hlavní zápletce nemohou chybět. 73%

Mladý manželský pár Tsure a Haru (Miyazaki Aoi) žije běžným životem – on pracuje v softwarové firmě, ona doma kreslí komiksy, ač se jí příliš nedaří. Když manžel postupně propadne depresím, jeho žena se rozhodne danou chorobu trochu více prostudovat a pomoci svému manželovi všemožným způsobem, podpoří ho i co se týče odchodu ze zaměstnání. Film je podán především jako drama, trošky komedie i snahy o dojemnost, ovšem všechny tyto složky vyznívají tak nějak naprázdno, ani kouzelná a roztomilá Aoi nedokáže dojem z filmu zvednout z průměru, v tomto díle zkrátka není dostatek prostoru, aby mohla plně rozvinout své kouzlo a předvést herecké kvality, snad až ke konci se najde pár momentíků. 60%

Mladá, půvabná a svůdná Ha Ji-won, dále pak již bohužel jen z průměru nijak nevybočující romantická komedie. 65%

Jde o můj první neanimovaný japonský seriál, takže jsem byl poněkud zaskočen prvním dílem. Během 45 minut se na mne vysype slušné množství postav, vztahů, problémů a nemocí, že jsem to jen obtížně pobíral. To je zřejmě daň za délku (krátkost) celého díla, ono korejských běžných 16-20h dá více prostoru a není třeba na diváka tolik tlačit. Tedy než jsem se stačil pořádně rozkoukat a s postavami se více sžít, byl jsem v polovině a upřímně mne to nějak extrémně nechytlo, ale ani vysloveně nenudilo, minimálně na Risu se dobře kouká :-). Přesto, děj je vcelku prostý, postav není tolik, vedlejší dějové linky prakticky neexistují a celé to působí malinko uměle. Problémem je též značná čitelnost celého obsahu – je naprosto jasné že Kengo a Risa se do sebe postupně zakoukají, kdo tady umře či nikoli je též vcelku odhadnutelné (jen jsem myslel, že se to stane později), Mariino odmítání transplantace žádným překvápkem být nemůže, takže otázkou vlastně zůstává pouze samotný závěr. A samozřejmě, jaké zlobivý bratříček nadělá komplikace – jeho postava ale není příliš povedená, není patřičně slizký jak by měl býti :-) Sečteno a podtrženo, o špatný seriál určitě nejde, ale ani doják k závěru na zlepšení mého postoje nestačí a na těch 70% má dost velký podíl sympatická Risa.

Pomalý a nenápadný rozjezd, spíše jsem čekal nějaké psycho drama po těch úvodních zápletkách, ale vyklube se z toho solidní řezničina, dobře jsem se bavil, pan učitel nebyl žádný troškař, holt mu na blahu svých studentů opravu záleželo. Nicméně scénka s pájkou byla stejně nej :-) A top hláška filmu: Rozuměl jsem správně "to die"? :-)

Tenhle dosti komorní snímek jsem značně prozíval, více jak 2h je zkrátka na ten "obsah" ukrutně moc. Trochu probrat mne nedokázala ani jinak půvabná hlavní hrdinka, přecijen vzhledem k roli byla taková tichá, smutná, pasivní a nenápadná, prakticky bez emocí. To vlastně platí o celém snímku - je to celé tiché a nenápadné, celkově dosti nezajímavé a nudné, trochu k životu jsem přišel až v poslední třetince když se věci daly do pohybu. 57%

Celkem netradiční romantické drama, hlavní hrdina toho vážně moc nenamluví, převážně se jen pitomě usmívá :-) Ale postupně - začátek je poměrně nudný, ovšem jak se objeví půvabná a svůdná kurvička, začne to konečně mít trochu náboj. Poklidná instrumentální hudba linoucí se celým snímkem upoutá pozornost hned od počátku a velku mírou přispívá k melancholickému dojmu z celého snímku. Oproti tomu ty vložené filmové sekvence zase působí velmi rušivě, spíše jako vycpávka na prodloužení stopáže řekl bych, žádný emoční náboj z nich narozdíl od zbytku filmu neprýští. Sice jsem si celý film kladl otázku proč taková kočka začne "randit" s tím troubou s dobrým srdcem, ale což - je to jen film :-) Dobro ale není ve světě násilí a zločinu vždy odměněno a minulost taky nelze jen tak snadno vymazat, tedy žádná idylka z toho nevzejde. Ke konci filmu bych za poněkud zvláštní úlet zmínil futuristického staříka, tahle scénka jakoby sem vlezla z nějakého úchylného sci-fi snímku. Ale i přes nějaké ty nedostatky hlavní dvojka dokáže chytnout za srdce a celkově to na mne působilo příjemně - za asi nejkrásnější moment snímku bych nominoval kratičký okamžik při větě "Obejmi mne; Polib mne", opravdu silný okamžik. Případní zájemci o shlédnutí si bohužel budou muset vystačit s anglickými titulky (neumí-li thajsky :-)), české jsem nikde neobjevil. 74%

Opět žasnu jak zajímavým, působivým, ale přitom zcela jednoduchým způsobem dokáží korejčíci skloubit zábavný rodinný snímek s dojemným vážným dramatem. Úvodní bajka o zajících páchajících sebevraždu byla moc fajn :-) Ve stejném, tedy pohodovém a úsměvném duchu se pak ubírá celý začátek snímku, jenže ukrást pejska není taková sranda jak by se mohlo zdát, zejména když se do toho vloží dospělí podvodníci a ani samotný psík nechce z počátku příliš spolupracovat, to zvíře není tak blbé jak vypadá :-). U čistokrevného roztomile zábavného snímku ale příliš dlouho nezůstane, snímek postupně odhalí svou převážně vážnou tvář, tedy nabídne i dojemný pohled do naivní, nevinné a zranitelné duše jak dětské, tak dospělácké - některé skývají jen čisté dobro, jiné oproti tomu pouze zlo a to celou únosovou akci jaksi zkomplikuje a zamotá. Přesto bych film doporučil každému s pozitivním vztahem k dětským a zvířecím snímkům - i přes mnoho vážných situací se jedná o příjemný a úsměvný kousek s dobrým koncem podbarvený velmi pohodovou hudbou. 83%

Vzal jsem to kapánek opačně – nejprve Athena, pak teprve IRIS :-) Nicméně, to co jsem napsal o Atheně mohu použít i zde. Předně je zde nutno nechat šedou kůru mozkovou odpočívat a rozhodně u toho moc nepřemýšlet, logika zde opravdu hodně často jde stranou. Jako příklad uvedu např. útěk našeho obětního beránka z Maďarska, opravdu nepolapitelný hoch – buď má nadpřirozené schopnosti a nebo jsou všichni okolo tak neschopní. No a co se týče ukrutně snadného napadení centra NSS, to už snad ani komentář nepotřebuje, brilantní zabezpečení, ačkoli stále to nebylo tak zoufalé jako zabezpečení centra Cyberdyne v novém Terminátorovi, tam stačil jeden sekuriťák dole u vchodu :-) Co pak vyzradila svému klukovi Mi Jeong v 17. díle už je opravdu na hlavu postavené. A věčné téma proč skoro nikdy nikdo nic netrefí snad už necháme stranou. Tak, nyní k samotnému obsahu. Začátek připomíná spíše romantický seriál, akce vcelku málo, ale stěžovat si nelze, je to milé a zábavné. Posléze už jsem se ale začal trošku nudit, jak se rozpadne zamilovaný páreček, nějak to nemá ten správný náboj, nicméně ten se objeví opět zhruba po půlce seriálu, po stránce konspirační je to pěkné a určitě nad úrovní Atheny, ač závěr není příliš napínavý. Paradoxně Athena mne celkově oslovila trochu více – předně je zde ku prospěchu věci, že ústřední dvojka je stále spolu, tudíž romantická linka je zde výraznější, častější a silnější. Stejně tak zlo je v Atheně jaksi konkrétnější a působivější, v IRIS je to takové dost komplikované a rozložené mezi mnoho uskupení a osob. Ano, je tu šéfík NSS, ale na toho hajzlíka z Atheny zkrátka nemá, není to zkrátka ten správný typ padoucha :-) Tedy shrnuto – IRIS je v pár věcech jiný než Athena, ale rozhodně ne horší. 74%

Velmi neobvyklé zpracování, trošku bláznivý příběh i situace, ale rozhodně povedený snímek na téma lidskosti i nekonečné lidské blbosti. Zaujme rovněž kvalitní hudba - při jejím poslechu jsem si tak říkal, že mi to zní jako Hisaishi - no nemýlil jsem se :-) Film poněkud neobvyklým způsobem servíruje nekonečné téma války a nenávisti, na druhé straně ale plně ukáže, že jsme vlastně všichni stejní, jen jde o situaci do které se dostaneme - tedy že lidskost, přátelství, láska a obětavost nám není nikterak cizí.