Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (686)

plakát

Kamyu nante shiranai (2005) 

Tak trochu tápu a vlastně ani nevím, o čem to mělo být a co chtěl režisér divákovi sdělit. V celém snímku jsem si nenašel prakticky nic co by vybočovalo a nějak chytlo, jen tak to proteklo kolem mne bez většího zaujetí. Anglické titule mi kapánek komplikovaly sledování (české nejsou), ale to nebyl hlavní kámen úrazu, zkrátka mi tento styl příběhu nesedl a nezapůsobil. Pochopení jsem našel akorát v panu profesorovi - ano, Kuroki Meisa je neodolatelná dívka a pohled na ni se těžko rozdýchává :-)

plakát

Šinobi (2005) 

Od tohoto snímku jsem čekal o dost více než jsem dostal, značně laciná a nezajímavá akční "pohádka". Zoufale slabá úvodní zápletka, o celém příběhu se dá prohlásit to samé, pokud lze vůbec o příběhu mluvit - vlastně je to celé jen o nepříliš zajímavých soubojích a troše romantiky mezi vůdci dvou znepřátelených táborů. Aniž bych věděl kdo produkoval hudbu, poznat to nebyla potíž, ačkoli Iwashiro Tarô umí rozhodně i lepší kousky. Nakama Yukie mne vlastně ke snímku přivedla a tak trochu toho lituji - ač jsou její půvaby nesporné, průběh filmu ani herecké výkony již krok s její krásou zdaleka nedrží. 60%

plakát

Kookhwakkot hyanggi (2003) 

Rozporuplný snímek - uvolněný, veselý a pohodový studentský začátek, půvabná děvčata, zde si nebylo nač stěžovat :-) Pak se ale děj posune o pár let kupředu a vyklube se z toho ne zcela záživné citové drama, ačkoli uznávám, že tohle je otázka vkusu - já si zde vzhledem k podání příběhu na své nepřišel. Poslední třetinka filmu už má předem narýsovaný průběh a je tedy zcela zřejmé, jak se to bude ubírat, což pro diváka není ideální, už ho nemá co překvapit, pouze se čeká na závěr snímku a i pro výše zmíněné mne to k slzám nedovedlo. 65%

plakát

Donggam (2000) 

Vyhovují mi podobné pomalé, klidné a milé romantické snímky, tudíž i na druhé shlédnutí jsem byl spokojen. Troufl bych si konstatovat, že zejména první půlka je snad až moc pomalá, poklidná a někdy malinko nudná, teprve ta druhá mne více a více oslovovala. Ta půbavná a milá dívka z r. 1979 na mne působila nesmírně příjemně, ostatně už jen slyšet její hlas z radiopřijímače bylo značně uklidňující, podobně pozitivně bych se vyjádřil i k hudbě v celém snímku - ať už šlo o piáno, cello či trochu klasiky v závěru, který se opravdu povedl - některé věci není třeba ani vyslovit, ty se zkrátka vycítí. Nicméně v dané tématice takové Il Mare je bez debat o stupínek výše a je-li fér porovnávat korejský film s japonským, pak i Tôkyô shôjo mne oslovilo o trochu více.

plakát

Haepi endeu (1999) 

Všeobecně nemám příliš smysl pro snímky tohoto typu - takové to milostné pletichaření a zahybání mne obvykle nudí. Ale nemuselo by to tak být, záleží na postavách, dialozích, práci s kamerou a zpracování příběhu - zde je bohužel podání tohoto nekonečného tématu poněkud všeobecně průměrné a nepoutavé, snad až na samotný závěr kdy se věci dají konečně trochu do pohybu, to je ale na celkově pozitivní dojem příliš málo. Tedy toužíte-li po zajímavě zpracovaném snímku na téma nevěra, pak spíše doporučuji velmi působivý a neprávem opomíjený kousek s názvem "Yoake no machi de" (české titule jsou k dispozici).

plakát

Potulný samuraj Kenšin: Konec legendy (2014) 

Původní manga či anime mi nic neříká, skouknul jsem to na doporučení a zhodnotím všechny tři části naráz. První byla fajn, zajímavý vývoj příběhu i postav včetně hlavního záporňáka, akce samozřejmě nijak nevadila - zejména řežba na zahradě s ústřední hudbou byla opravdu libová :-) Dvojka už mi ale přišla taková moc natahovaná, nudnější a příběhově nezajímavá, rovněž ta "oživlá ohořenina" moc realistická nebyla a ani mi ta postava moc nesedla včetně dalších vedlejších záporňáků, nějak na mne působili včetně soubojů s nimi jako taková vycpávka slabšího příběhu a vypadali někdy až moc praštěně. A v plné nahotě tu vyplulo na povrch, že Emi Takei bojovnice zkrátka není, tragédie ty její akční scény :-) Závěrečná část se nese řekl bych v duchu dvojky a samostatnou kapitolou je zde pak Sishio a závěrečný souboj s ním - jako chápu že to byl hlavní zloduch a závěr filmu, ale ta jeho neporazitelnost už byla fakt příliš - nakládal tam čtyřem bojovníkům naráz - nu což, bylo potřeba ten souboj a akci patřičně natáhnout že. Takže 83%, 72% a 70%.

plakát

Gumiho (1994) 

Neobvyklý žánrový mix - trochu pohádka, fantasy, drama, horor, komedie, akce i romantika. Celkově mne to ale nějak extra nechytlo, snad akorát ten trouba z pekla byl dobrej kašpar. Rvačky nevypadaly moc důvěryhodně (zejména po zvukové stránce) a vizuelní efekty spíše zapadající do laciné pohádky. Gumiho sice ztvárnila velmi atraktivní dáma, ale přecijen Gumiho v podobě roztomilé Shin Min-A mi sedla mnohem víc :-) No a něco pro dámy - vzhledem ke stáří filmu tu Jung Woo-sung byl ještě takovej zajíček :-)

plakát

Bimil (2000) 

Zajímavé mysteriózní drama s příměsí romantiky, ačkoli začátek je lehce nezáživný a konec mi tedy úplně nesedl. Božská Son Ye-jin se zde postarala o andělský vnitřní hlas hlavní hrdinky, ovšem zrovna za andílka bych tu milou dívenku neoznačil :-) 73%

plakát

Hačikó - příběh psa (2009) 

Fakt zoufalost tenhle "remake"! Za normálních okolností bych snad i dal 3*, ale právě protože je k dispozici tak úžasná předloha, budu vážně pes a jednu ubírám za totální neschopnost! Z původního filmu si to víceméně vezme jen základní téma, jinak si to natočili tradičně totálně po svém a pochopitelně naprosto špatně (včetně úplně odlišného začátku). Oproti originálu dvě třetiny filmu stojí z 90% na primitivně roztomilých a komických scénkách se štěňátkem či již dospělým psem. Mezi to se vloží nějaké ty dějové vycpávky či někonečné množství keců typu "Miluji tě zlato/drahoušku/srdíčko" apod. Poté přijde zlomový moment a v dalších cca 20 minutách se divákovi dá pár příležitostí se patřičně vybrečet. Snad ani nemusím dodávat, že jsem neuronil ani slzu, styl jakým to celé bylo podané mne k tomu jednoduše nedokázal přinutit. Uf, originál a tenhle "remake", to je opravdu jako srovnávat nebe a peklo, společná je tu akorát nadpřirozenost obou světů. Vřele nedoporučuji si tuhle komediální tragédii pouštět - pokud chcete opravdu dojemný a hlavně působivý příběh, pak je tu japonský originál, v původním znění samozřejmě.

plakát

Věrný pes Čiko (1987) 

Mám rád zviřátka, kočičky a pejsánci vedou. A právě proto jsem se dlouho docela obával si Hachiho pustit - bál jsem se, že u toho budu brečet. A spletl jsem se. Řval jsem u toho totiž jako želva :-) Je obdivuhodné jak dokáží Japonci s tímto tématem pracovat, naprosto se vyvarovali jakýmkoli delším roztomilým scénkám s hrajícím si psíkem, celý příběh má víceméně neustále vážnou tvář (mimo pár výjimek - např. blešky a koupel :-)) a i samotná část od štěňátka po onu nešťastnou událost je docela dost krátká. Ovšem tím rozhodně proud slz nekončí, děj pokračuje ještě dlouho dál a nápor na emoce je tu prakticky nepřetržitý. Kvalitní hudba celkový dojem jen zvýrazňuje. Osobně tu cítím snahu o dojem z celého snímku se vším všudy, včetně všech vedlejších postav i ostatních událostí, dětinské scénky hrající na dojem z roztomilého pejska tu téměř nenajdeme a to je jen dobře - tohle nemá být hravý kousek pro děti, nýbrž vážnější spíše pro dospělé. Mínusem je akorát lehce apatický vztah Hachiho k hercům. Je očividné, že tohle se nepodařilo zrealizovat, žádné radostné vítání se nekoná, Hachi prostě odehrál co musel a víc do toho dát nemohl, zkrátka tohle nebyl jeho pravý páníček. P.S. Dabing nezkoušejte ani náhodou, absolutní tragédie - vřele tedy doporučuji originální znění + české titulky, DVD se dá sehnat a stojí pár kaček :-) Tenhle krásný snímek by si ale rozhodně zasloužil mnohem lepší obrazovou kvalitu než jaká je nabídnuta, nicméně na netu lze najít lepší verze.