Tyckin

Neobvyklé dílo, spíše divadelní hra než film jelikož se vlastně vše odehrává v jednom domě kde se konverzuje a hudba není přítomna. I přestože jde o prostinký děj a úvod je velmi rozvláčný, nakonec mne způsob zpracování díky dialogům a hereckým výkonům dokázal oslovit i pobavit, divák si sám musí hledat skrytou hloubku všech situací jelikož probíhající válka mění mnohé situace i city...

Tedy málem jsem to po 5. dílech ukončil, protože úvod mne opravdu nedokázal zaujmout. Hlavní dvojka, ač objektivně kvalitní, mne ale nedokázala příliš pobavit, Server zde měl příliš komediální tvář a zápletky byly velmi absurdní, navíc Klub M a jejich ujetej šéf byl fakt trochu moc ujetej. Nicméně po zlomu v 7. části se děj dal trochu do pohybu, ač realizace dané události byla provedena velmi slabě. Hudba nic moc, ale obsah na téma moci, politiky a všudypřítomné korupce mne nakonec dokázal zabavit. Romantika jak to tak bývá, v korejském seriálu chybět nemohla. Události sice nadále probíhají absurdním a nelogickým způsobem, ale koukat se na to dá, občas se objeví i slušná dávka napětí či emocí, tudíž jsem to nejen pro Ha Ji-won dojel až do závěru. Ovšem ten závěr s hlavním padouchem by si zasloužil mnohem více prostoru, ne to takhle odbýt. 73%

Jednoduchý příběh a trochu road movie na téma dvou zcela odlišných sester z nichž každá má jiného otce - a právě ta (kouzelná "lištička" Shin Min-a) se rozhodne ztraceného otce najít a poznat. Během cesty se postupně rozkrývají jejich současné i minulé vztahy, objevují rozpory i vzpomínky na minulost a vše spěje k překvapivému rozuzlení...

Neobvyklý kousek kde hlavním a vlastně jediným tématem je příprava vystoupení na závěr školního roku. Pobíhá zde asi dvacítka mladých děvčat (v tomhle si nemám nač stěžovat :-)) a divák sleduje jejich trable zejména okolo zmíněného vystoupení - pro nepatřičné chování jedné z nich dochází k hrozbě, že se přeruší každoroční tradice a vystoupení bude zrušeno... Trošku nevím, co si o tomhle díle mám myslet - na holky se samozřejmě moc hezky dívalo, ale obsahu není mnoho a atraktivou rovněž příliš neoplývá - zkrátka jen události kolem představení a do toho něco málo ze vztahů mezi děvčaty. 62%

Tuna efektů nedokáže zakrýt zoufale slabý příběh, mizerné herecké výkony, bídnou akci i pokusy o humor...

Trochu mi to přijde, jako když pejsek a kočička dělali dort - nacpali tam všechno dobré, ale nic dobrého z toho nevzešlo. Příběhově mne to nedokázalo oslovit, hereckými výkony rovněž ne a jakkoli na mne Lee Yeon-hee ve filmu Hello, Schoolgirl zapůsobila herecky i žensky, zde se nic nekonalo - svůj podíl na tom měl asi i dost nevzhledný účes, ovšem celkově nezajímavý obsah jež mne nechal zcela chladným rovněž přispěl k faktu, že jsem to poněkud prozíval...

Vizuálně neskutečně nádherné, mistr animace se pozná. Hudebně nenápadné, obsahově vcelku prosté, ovšem nesmírně křehké, melancholické, poetické a romantické. Viděno podruhé na promítání v JICC Praha 1 s anglickými titulky, a že Shinkai táhne bylo vidět na účasti (20-25 lidí), dokonce dorazili i japonští diváci :-)

Když se mladičká dívka jednoho rána probudí s rozkošným ocáskem, není z toho úplně nadšená stejně jako chlápek jež má doma malou holčičku. Toho dne fotograf jistého bulvárního plátku náhodně zachytí zmíněný dívčí ocásek a roztočí se koloběh komických i vážných událostí - je nutno se se situací nějak vypořádat v okruhu soukromém (rodina, spolužák-nápadník) či veřejném... Musím říct, že celé je to hodně praštěné, ale kupodivu se na to dívat dá velmi dobře, skvěle jsem se bavil a v závěru dojde i na vážnější okamžiky. Přesto každému bych to rozhodně nedoporučil - film jsem získal v hodně nízké kvalitě a sledoval v originálním znění bez titulků, tudíž kdo nevládne japonštinou, je zvyklý na HD a nemá rád praštěné snímky, měl by se držet dál. Já japonsky umím opravdu zoufale málo, většinu rozhovorů jsem netušil o čem je řeč, ale přesto mi základní obsah neunikl a jelikož bezmezně zbožňuji Aoi, musel jsem to vidět. A stálo to za to. I mladičká Aoi předvádí výborný herecký výkon (zejména v té vážnější části) a je vážně neskutečně roztomilá, s tím krásným ocáskem snad i víc než obvykle :-)

Neobvyklý pohled do nitra duše středoškoláka jež nedokáže strávit přítomnost svého nevlastního otce, začíná plánovat jeho vraždu, mezitím rozvíjí poněkud neobvyklý vztah se spolužačkou Noriko a začínají se vynořovat komplikace...

Excelentní začátek, ovšem už tam jsem si položil otázku, čím všech těch 25. dílů dílů zaplní aniž by šla kvalita dolů. Přeci jen bylo jasné, že to nádherné špičkování a dráždění mezi Jan Di a F4 nemůže vydržet tak dlouho. Neurvalá Jan Di byla úžasná, ty její ksichtíky jsem si vážně vychutnával, Jun Pyo byl jakýmsi zrcadlem v mužském provedení a když tito dva byli na scéně, ideálně spolu, nemělo to chybu. Další členové F4 si pochvalu zaslouží též, ač již hrály trochu vedlejší housle. Potrhlá rodinka někdy nudila, prostě mi nesedli a přišlo mi to přehnané. Během sledování došlo přesně na to, čeho jsem se obával. Bylo zcela zřejmé, že děj naplní zlá čarodějnice jež jim nepřeje a že dojde na přelétání od jednoho chlapce k druhému, ale i tohle je prostě na 25 dílů moc málo, tudíž čím dál tím víc docházelo na hloupé a nelogicky probíhající zápletky (např. řetízek na horách) a mnohdy až dějové vycpávky, množství „náhod“ už bylo též ukrutně nápadné a na to, že mělo jít o středoškoláky, do školy se chodilo opravdu velmi sporadicky, někdy snad i vůbec. Takže pokud to mám shrnout, byl by to opravdu fajn seriál, kdyby se pohyboval kolem 16 dílů, chudší děj z něho dělá jen solidní kousek. 75%