Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (686)

plakát

Kimi no na wa. (2016) 

Odolal jsem pokušení, počkal si na kvalitní verzi filmu a to čekání stálo za to. O tom, že Shinkai je mistr animace netřeba snad ani mluvit, nádhera až oči přechází. Obdobnou pochvalu si zaslouží skladby ve filmu obsažené, instrumentální hudba není sice výrazná, ale na druhé zhlédnutí musím uznat, že funguje výborně. Nějakou dobu trvalo než jsem zcela podlehl kouzlu filmu, nicméně od samého začátku jsem se nenudil i díky příjemnému stylu humoru - osahávání prsou bylo fakt povedené :-) Zhruba v půlce už jsem byl zcela pohlcen nápaditým a povedeným příběhem i postupně se rozvíjející romantickou linkou, tudíž si troufám tvrdit, že s výjimkou krátkometrážního snímku Hoshi no koe, se jedná o režisérovo nejlepší dosavadní dílo. A trošku paradoxně mne to na druhé odkoukání zasáhlo ještě více než na první - zřejmě jsem tentokrát byl v tom správném rozpoložení.

plakát

Strange Circus: Kimjó na circus (2005) 

Tenhle kousek od Sona byl na můj vkus až příliš - moc násilí, brutality, sexu, perverzností zvráceností, nechutností, ulítlostí či hysterie. Mám smysl pro "divné" filmy, ale toto mi zkrátka nesedlo. Dobrou půlhodinku jsem se ukrutně nudil, prostředek lehce prozíval a ač závěr byl relativně solidní, tak celkový dojem zůstal negativní - 47%.

plakát

Příběhy ze Zeměmoří (2006) 

Po pár letech na druhé zhlédnutí se můj názor nemění - jde o kvalitní kousek, ovšem řekl bych lehce nevyzrálý, prostě Goro na tatíka nemá :-) Zvolená tématika je zajímavá, ale propracovanost příběhu či dialogů už nedostahuje takových výšin jako nabízí Hayao, o hudbě platí to samé - solidní, ale méně nápaditá a výrazná, Hisaishi je jiný kalibr. Pokud jde o animaci, zde si není nač stěžovat, spokojenost i se závěrem, takže mám-li to celé uzavřít, vůbec bych se nezlobil, kdyby Goro svou dosavadní tvorbu zahrnující dva kvalitní kousky rozšířil o pár dalších.

plakát

Deokhyeongjoo (2016) 

Občas celkem drsná podívaná zaobírající se temnou částí korejského národa v době okupace Japonskem resp. poslední korejskou princeznou. Kratší období jejího dospívání bylo zpracováno poutavě a dětské verze Son Ye-jin se jí co se týče podoby velmi povedly. Když jsem ji pak spatřil v bílém sedící u piána, zapomněl jsem i dýchat, takové má kouzlo i když k vám sedí zády. Nicméně film není rozhodně žádná idylka, spíše přehlídka utrpení, násilí, vyhnanství a korejského odboje kdy o napětí není nouze, hudba všemu hezky napomáhá. Ale i v té temnotě se najde trocha prostoru pro romantiku a dojemnost, zejména závěrečná scéna na letišti se mnou dokázala značně zacloumat. Božská Son Ye-jin odvádí tradičně výkon na jedničku s hvězdičku, zde není co dodat – úchvatná dáma i herečka jež prakticky nemá konkurenci.

plakát

Lásky čas (2013) 

Očividně už jsem asi totálně ztratil smysl pro neasijské snímky, u tohoto dílka jsem se ukrutně nudil - po nedávno zhlédnutém podivném díle Bu San bez debat druhý nejnudnější snímek letos zhlédnutý. Potřebu neustále využívat komentář z pohledu "třetí" osoby bych ještě zvládnul, ovšem celkový obsah již nikoli. Nějak jsem nepochopil ten nadšený aplaus u té divadelní hry. Pokud jde o rozhovory, tak žvaní se tu neustále, ovšem jde jen o prázdné kecy a žvásty o ničem, vcelku tradičně se u toho všichni neustále ukrutně debilně usmívají. Hlavní téma není vůbec využito v žádném směru - ať již jde o děj, zábavnost či věcnost hovoru jež je s daným aktem spojen. Na sex po prvním rande už jsem si v asijských snímcích vážně odvykl, ostatně tam se občas mladík dostane na kobereček před tatíka i poté, co si dovolí slečně dát pusu před svatbou :-) Mám-li se zmínit o hudební složce, tak vlastně není o čem, žádnou jsem vlastně nezaregistroval. Snažil jsem se v tom téměř 2h díle najít nějaký větší obsah či děj, marně - pokus o jakési poselství či doják vážně nezabral, rovněž stejně zoufale a neúspěšně na mne působila snaha o vtipnost - průměrná korejská komedie mne pobaví mnohonásobně více a spotřebuje při tom 1/10 textu co tato slabota.

plakát

Hojič (2014) (seriál) 

Po seznamovacím začátku mne seriál opravdu velmi rychle chytl a zaujal, zejména co se týče příběhu to vypadalo opravdu poutavě. Herecké výkony kvalitní, postavy sympatické, akce nechybí, humor povedený, OST pro potřeby sledování naprosto postačující. Zcela na místě je zde jistá paralela se Supermanem – náš roztomilý Léčitel zde prožívá prakticky totožnou úlohu a situaci, snad jen s tím rozdílem, že nepochází z jiné planety :-) Bohužel někdy v třetince seriálu mnohé díly začnou postrádat spád, náboj a napětí, romantiky začne být trošku příliš a ani humorná část se nedostaví, zkrátka chybí poutavější obsah. Pak zase přijde díl jež zaujme, takže o nudě se rozhodně mluvit nedá. Po velmi slibném začátku jsem tedy doufal v trochu hutnější a špinavější pozadí příběhu, tohle dílo se v něm ale zase tak extrémně nevyžívá a nezřídka se od dané tématiky odpoutá k leckdy nudnější romantice a neatraktivním částem dění. Tudíž nedokázalo mne to zaujmout tolik jako třebas tématicky podobný seriál Sangeo (Shark) s neodolatelnou Son Ye-jin. 85%

plakát

Zuřivost (2016) 

Vzhledem k zdravotním trablům mi shlédnutí tohoto snímku na velkém plátně v březnu nevyšlo, tudíž si v domácím prostředí musím vystačit s anglickými titulky - to ale žádný větší problém není, s průměrnou angličtinou se film dá bez problémů sledovat. Vzhledem ke stopáži je seznamovací začátek takový rozvláčnější a člověk dlouho příliš nechápe veškeré ty zdánlivě nesouvisející příběhy, ale ač to vypadá velmi komplikovaně, nakonec se vše hezky propojí a vysvětlí. Úplně slabým povahám bych sledování asi nedoporučil, přeci jen některé scény jsou poněkud drsnějšího rázu. Jak se události dávají do pohybu, atmosféra začne houstnout a kvalita filmu se průběžně zvyšuje, poslední hodinka už nabízí velmi působivou podívanou. Hudba se zdařila a po stránce hereckých výkonů absolutní spokojenost, má milovaná Aoi opět nezklamala - okouzlující v roli rozverné a poněkud zlobivé Aiko, ovšem naprosto exceluje v dramatických scénách.

plakát

O mé matce (2011) 

S několikaletým odstupem si snímek pouštím znovu a lehce přehodnocuji, napodruhé už mne to oslovilo víc. Hezké drama o rodinných vztazích, zejména mezi odloženým synem a jeho stárnoucí matkou, ta je v závěru svou senilitou opravdu rozkošná a neskutečně zábavná, ač to samozřejmě není žádná komedie, spíše jde o úsměvné momenty, mnoho z nich ale vyzní hodně emotivně. Za zmínku rozhodně stojí závěrečná scéna na pláži, to vážně nemá chybu. Ještě si dobře vzpomínám, jak jsem před lety v tomhle snímku viděl pro mne ještě neznámou Aoi, už tady mne v té lehce vedlejší roli hodně upoutala - překvapivě :-) Její půvab, charisma i herecký výkon se zkrátka nedá minout, zde bylo navíc hezké pozorovat všechny její proměny - od školačky až po dospělou dámu - ve všech verzích jsem na ní mohl oči nechat. Titulková skladba rovněž stojí za zmínku. 73%

plakát

Krok zpátky k vítězství (2013) 

Dost povedený a i díky mladým děvčatům pohodový sportovní kousek jenž rozhodně není pouze o napínavém přetahování lanem, dojemné okamžiky se najdou i mimo hlavní téma filmu. Dalo by se to celkem přirovnat k podobně laděnému snímku Koria, v mnohém by se našla shoda, jen ta nádherná učitelka zde je jaksi navíc :-) P.S. Festivalu tchajwanského filmu děkuji za inspiraci a bude-li se konat další ročník, tak pokud mi to okolnosti dovolí, určitě se pár snímků osobně zúčastním, slibuji :-) 83%

plakát

Neoui moksoriga deulleo (2013) (seriál) 

Po shlédnutí Secret garden zde trochu kuriózně potkávám „dvě hrdličky“ z tohoto seriálu, tedy Osku a paličatého gaye, zde ovšem v ústředních a zcela odlišných rolích. Seriál má neskutečný náboj už od prvního dílu a naprosto mne uhranula napínavá i dojemná hudební složka, vážně parádní OST – ač na samotný poslech neobstojí, do děje neskutečně sedne. I přes vážné téma je to celé dílo z velké části zábavné, příjemné a pohodové, svůj podíl na tom mají nejen hlavní postavy, nýbrž i ty vedlejší si povětšinou zaslouží obdiv. Navíc čtení myšlenek to celé bezvadně okořeňuje. Děj přináší krom jiného i tradiční dilemata či morální ponaučení, ale nepůsobí to nijak násilně. Romantická linka je opravdu netradiční, o to ale krásnější a působivější, některé momenty nelze vyhnat z hlavy. Jistou chvíli jsem sice postrádal zábavného Soo Ha, ale s tím se nedalo vzhledem k ději nic dělat. Nějaké mušky by se na seriálu samozřejmě najít daly, např. obhajovací zápletka v 8. části je opravdu příliš absurdní, ovšem na celkovém dojmu to nic nemění, ten dokázaly vylepšit i maličkosti typu nadávky „ty trávníková hlavo“ :-)