Filmmaniak

Oproti režisérovu předchozímu snímku Pomáhat a chránit je v dramatu s názvem Kalvárie méně humoru, ale i tak se komické elementy najdou, pokud tedy máte cit pro černý humor a jste alespoň trochu cyničtí. Brendan Gleeson by měl rychle dostat nějakou cenu, protože jeho výkon v hlavní roli je vynikající. Zbylí herci za ním příliš nezaostávají, neboť mají co hrát - všechny postavy jsou totiž opravdu skvěle napsané a film se může pyšnit silným a pečlivě budovaným příběhem, chytrými dialogy s filozofickým přesahem a inteligentním scénářem, který se s ničím nemaže. Což platí i pro režiséra samotného.

Hlavní hrdina se snaží zbavit závislosti na cigaretách, aniž by tušil, že kamarádem doporučená odvykací klinika používá opravdu extrémní metody, jak člověka jeho zlozvyku zbavit. Atraktivnímu námětu by slušela o něco kratší stopáž, surrealistický styl vyprávění a nepředvídatelné mysteriózní zvraty totiž samy o sobě dvě hodiny bavit nestačí. Vizuální podoba snímku využívající digitální triky a efektní střihy, videoklipové pasáže, atmosféra špinavého prostředí Bombaje v kontrastu s luxusním zázemím hlavního hrdiny a snové rauše, to všechno povyšuje Zákaz kouření na slušnou absťákovou jízdu, které by však prospěla tu a tam injekce adrenalinu. Upřímně jsem to čekal ještě ujetější a zběsilejší.

Skvostný dokument, pečlivě sestříhaný z archivních materiálů a záběrů ze současnosti, které se chytře prolínají a utvářejí velmi komplexní obraz osobnosti zpěvačky, herečky a bojovnice za svobodu Marty Kubišové. Film se každému tématu věnuje tak akorát, nic v něm nechybí a zároveň nic nepřebývá. Hlavní protagonistka v něm přitom není glorifikována, možná i proto, že skromná Marta Kubišová se ohlíží za svým životem s nadhledem a vtipem, přestože jí často do smíchu nebylo. Velice zdařilý snímek a jeden z nejpovedenějších a řemeslně nejprofesionálnějších českých dokumentů za poměrně dlouhou dobu. Jsem v podstatě nadšený, přestože jsem toho o paní Kubišové moc nevěděl a její písničky jsem znal asi dvě. A teď si představte, jak musí asi film působit na její fanoušky a fanynky.

Post-apokalyptická komiksová sci-fi, nebývale kvalitní a fungující na atraktivním principu - hrdinové procházejí ze zadních vagónů dlouhého vlaku do těch nejpřednějších a v každém z nich na ně čeká překvapení. Svou strukturou film připomíná počítačovou hru a vydrží bavit téměř celé dvě hodiny, a to zejména díky kvalitním hercům (to obsazení je neuvěřitelné), vynikajícímu vizuálu a bravurnímu výkonu režiséra. Zkrátka efektní, nápaditá a inteligentní jízda s filozofickým podtextem, které bohužel ke konci trochu vychladne kotel.

Psychologické drama, které je těžko stravitelnou sondu do myšlenkových pochodů postav, jejich vztahů, motivací a konfliktů. Vynikající herecké výkony Petry Špalkové, Jiřího Schmitzera a Taťjany Medvecké se snoubí se skvělým scénářem debutující autorky a s přesnou režií Zdeňka Tyce, kterému se evidentně podařilo nekompromisně realizovat svou vizi. Postavy jsou mimořádně dobře napsané a dialogy inteligentní. Jako nikdy je výjimečný český film nebývalých kvalit.

V gay komunitě v první polovině 80. let to neměli lehké. Drama Ryana Murphyho z produkce HBO se ale nesnaží hrát na city a orodovat za práva homosexuálů, naopak poměrně přirozeně zobrazuje tehdejší náladu, atmosféru a pocity těch, které se první případy úmrtí způsobené čerstvě vzniklým virem HIV týkalo. Velké množství postav a délka přes dvě hodiny je mírně na škodu, hvězdné herecké obsazení v čele s Markem Ruffalem, Julií Roberts a Alfredem Molinou to ale bohatě vynahrazuje. A jednoho z gayů hraje i Jim Parson (Sheldon ze seriálu The Big Bang Theory).

Excelentní sólo Toma Hardyho, který 90 minut jede v autě a kromě něj se ve filmu nikdo další neobjeví. Hroutí se mu život, milenka rodí, zhrzená manželka brečí a zvrací a do toho mu má 218 kamionů za devět hodin přivést tolik betonu, kolik je potřeba na největší betonovou výstavbu v dějinách Evropy. Dialogy probíhají v rovinách postupně gradujících telefonních hovorů a jsou výborné (na druhou stranu, Hardyho monology mírně váznou a nejsou tak zajímavé). Formálně to trochu připomíná snímek Pohřben zaživa (který se pro změnu odehrává celý v rakvi). Režisér a scénárista Steven Knight si dokázal s nesnadným námětem poradit nadmíru dobře a na minimálním prostoru rozehrál plně funkční a realistické drama, které vydrží celou dobu obstojně bavit (a má i své vtipné momenty).

Je zřejmé, že natočit celovečerní film s pouhými třemi střihy muselo být nesmírně náročné. Nepřeberné množství postav, divoké párty, noční cesty tramvají a demonstrace v ulicích, to všechno funguje mnohem lépe, než jsem čekal (a když srovnám Hany s jinými snímky ze zahraničí, natočenými s minimem záběrů, tak český zástupce jasně vede). Je trochu škoda, že Hany postrádá výraznější dějový oblouk a místo toho nabízí "jen" krátké střípky z různých situací, jimiž nastavuje zrcadlo současným generacím, a prostřednictvím banálních dialogů se vyjadřuje k zásadním tématům (násilí ve člověku, znuděnost kulminující v agresi). Ty pak zpracovává způsobem, který bývá v českých filmech o současné mládeži spíš trapný, což ovšem není tento případ. Pokud někde v současném českém filmu vězí naděje a čerstvá krev slibující příliv nadšením pulzující energie, tak rozhodně v tvůrčím týmu Michal Samir a Matěj Chlupáček.

Ok, bojové sekvence tu jsou jedny z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. Choreografie soubojů je jedinečná a sluší se upozornit, že Zátah 2 je opravdu násilný, až brutální film (nic pro slabé nervy). Zároveň je velmi vážný a neobsahuje jediný pokus o vtip - talentovaný a schopný režisér se zřejmě snažil posunout svůj film o úroveň výš a udělat ho serióznějším a vyspělejším, na to by ale nutně potřeboval lepší a sofistikovanější scénář. Takhle je totiž Zátah 2 někde na půli cesty mezi zábavným, béčkovým akčním nářezem a ambiciózním gangstersko-kriminálním dramatem, přičemž v té první rovině mu to jde mnohonásobně lépe. V některých dialogových scénách má dokonce tendenci nudit (150 minut je opravdu trochu moc). Ale výrazná, odvážná a nekompromisní záruka ojedinělého zážitku je to rozhodně.

Silný film s překvapivě funkčním humorem a skvělými herci. Ozon zkrátka umí. Na kvalitě filmu se podepisují především souznění dobrého scénáře a režie, vynikajících herců a vydařené balancování na hraně seriózního dramatu s humornými okamžiky.