Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (747)

plakát

Zabíjačka (1999) (TV film) 

Poměrně dost značná otrava. Pro skalní příznivce Mariána Labudy možná koukatelné, pro mne jen důkaz, že ani sebelepším herectvím z hovna bič neupleteš.

plakát

Abandoned (2010) 

Film o jedné strašně špatně zmalované puse a zlounech ještě blbějších.

plakát

Nelítostný souboj (1995) 

Pro mne jeden z nejlepších filmů všech dob. Obzvlášť na tu scénu, co následuje po finální bankovní loupeži, si vzpomenu vždycky, když mi měšťáci nakládaj auto na jeřáb. Je to velká útěcha, vidět, že je možný se prostřílet ještě z mnohem větších sraček! A že je ten film se svou bezmála tříhodinovou stopáží příliš dlouhý?Omyl! Krátký je! Nemůžu se ho nabažit!

plakát

Bez konce (2008) 

Plný počet nemůžu dát proto, že první půlka je až o moc lepší než závěr - jak je ze začátku atmosféra filmu hutná a představitelka Desy hraje tak přesvědčivě, až jí člověk věří, že je doopravdy navždy vyšinutá osobnost, o to více druhá polovina sklouzává k celkem plytkému Sniperovi a samotný závěr už je jen nepokrytou úlitbou konzumentovi: tak sme si vás trochu povodili hlubinama, ale abyste nešli domu v ňákým splínu, tak tu máš čerte hepáč... Škoda.

plakát

Cheot nun (2007) 

Odporně ulepená cukrová vata opravdu jen pro silné nátury.

plakát

Agora (2009) 

Protikřesťanské zaměření filmu je jistě záslužná věc, sranda je i to, že hlavní křesťanský zloun jakoby z oka vypadl Radku Johnovi, ale jinak celkem standardní okázalý holywoodský škrab.

plakát

Někdo tam dole mě má rád (2008) 

Kilometry, kdy se žvaní o ničem, jsem přeskákal posuvníkem, a scény, kde se do těl zapichovaly vidle, taky, takže celý dvouhodinový film jsem absolvoval během čtvrt hodiny, což je asi tak maximum, co s tím může člověk ztratit, aniž by si připadal jak úplnej magor.

plakát

Legenda o létajícím Cypriánovi (2010) 

Nemá to bohužel žádnou hlavu a patu, žádný obsah ani žádné poselství. Možná se neměla do tak navýsost mužského tématu, jakým je duchovní přeměna rváče ve mnicha, pouštět žena, nota bene s pomlčkou uprostřed jména. Tady to chtělo opravdu trochu hlubší vhled, než jakým oplývá průměrná telenovela.

plakát

Manderlay (2005) odpad!

Vždycky jsem si myslel, že von Trier je pošuk, a tenhle film mě v tom definitivně utvrdil. Vizuálně naprosto nestravitelný výsměch divákovi, a to nejen tím, že nejdražší položkou na filmu byl evidentně catering. Při pohledu na postavičky, které motykou obdělávají lino v ateliéru, jsem nevěděl, zda se smát nebo brečet nebo ještě něco horšího. Minimalistickými kulisami však impotence filmu zdaleka nekončí: například všudypřítomné žvanění vypravěče - zatímco jiní tvůrci si jím pouze pomáhají, když by vysvětlování filmovými prostředky zabralo moc času nebo přesáhlo jejich umělecké možnosti, tak Lars von Trier na vypravěčovi tohle svoje "dílo" víceméně vystavěl, film sám je tady vpodstatě nadbytečná vizuální kulisa. Dostává se tím tak trochu na úroveň rozhlasové hry po drátě, a to mi promiňte, od kinematografie většinou čekám drobátko víc...

plakát

S tebou mě baví svět (1982) odpad!

Je zajímavé, jak něco tak morálně pokřiveného a zvráceného si dokázalo podmanit srdce českého diváka. Dovedl bych pochopit, že ty stíhačky mají choutky přepadovku na chatu podniknout. Avšak naštěstí jedna z nich se zmůže na to (velmi správně) říct: "Dovol abych ti připomněla, že nás tam nikdo nezval." Sic! Dovedl bych i pochopit, že nakonec svému pokušení neodolají a skutečně se tam rozjedou. Vždyť každý film potřebuje nějakou zápletku, jíž by docela dobře mohlo být porušení oné počáteční dohody, že pánové mohou - a zase: co to je proboha za typicky českou ženskou logiku? jaképak MOHOU? - jet na pánskou jízdu, pokud s sebou vezmou děti. Co ale nedovedu pochopit, že se následně neřeší morální problém vzniklý z tohoto jejich selhání. Když se škrabaly ty flundry do toho kopce se síťovkama plnejma pomerančů, o který jim nikdo nestál (Hausmann jak vyšitej), říkal jsem si: jakej to DISRESPECT. A těšil jsem se na tu katarzi, co to vyvolá. Místo toho? Jakési poledňákovsky rozplizlé a ničím nevysvětlené nasrání dotyčných matron, jakoby všechny důvody se urazit nebyly na straně jejich protějšků. Pražská dohra tohoto naprostého zatmění mysli a zmatení pojmů už je jen trapná a smutně dokresluje fakt, že Poledňáková ustrnula na úrovni přemýšlení ubohé majetnické puťky, co chlapa "pouští do hospody", a když neseká latinu, večer ji "bolí hlava". No vždyť těch je taky asi tak 90% populace, a budou to zřejmě i ty, co pro tenhle film hlasovaly v anketách.