Vyhy

Tiché místo má skvělou myšlenku. Konečně nějaké sci-fi, které se trochu vymyká stereotypu. Spojit přežívání a strach vydat zvuk byla brilantní myšlenka. Proto si troufám říci, že první polovina filmu funguje na jedničku, a sledovat rodinku Abbotových, jak si nastavili své životy, aby v tomto novém světě přežili, je záživné. Pochopitelně, díky tomu vyvstává spousta otázek, a to filmu hodně škodí. Je úplně jedno, že o mimozemšťanech nevíme skoro nic – taky co bychom měli vědět, stačí nám jen to, že chtějí jako vždy vyhladit naši planetu. Spíš pak diváka napadne otázka: Když mimozemšťani nereagují na přírodní zvuky, jako je vodopád či rozbouřená řeka, a neslyší vás díky nim, proč bydlet uprostřed pole, a ne u té řeky? A jak to, že jim nevadí zvuk přírody, ale zvířata ano? Ale jste schopni toto neřešit a chcete si užít super jízdu. Ta přijde. Druhá polovina je velmi akční a jde do tuhého. Žel, film se nevyhnul hollywoodské šabloně a konec je nudný, předvídatelný a všechno možné, jen ne nápaditý. Je to velká škoda, protože film má spoustu světlých momentů, jako je práce se zvukem či budování atmosféry. Jen škoda toho příběhu, který jsme už milionkrát viděli.

Je vidět, že se tady nešetřilo a mistrovská práce režiséra Ridleyho Scotta je ve snímku cítit na každém kroku. U mě byl největším problémem příběh. Nebyl vůbec záživný, strašně se to táhlo a chvílemi jsem se přistihl, jak tak trochu doufám, že to bude už končit. Po zhlédnutí jsem přemýšlel, co mi ten film dal a nemohl jsem na nic přijít. Ano, bylo to fajn, skvělý vizuál, prostředí, kamera, ale jinak nic víc.

Určitě oceňuji přiblížit nám útok, jak skutečně probíhal, a také se mi líbí, že Clint Eastwood hlavní role obsadil skutečnými vojáky, kteří útoku zabránili. To je ale asi vše. Samotný útok trvá jen pár minut a je až na konci filmu. Předtím sledujeme jen to, jak kluci rostou, utužují se v přátelství, mají své problémy. Potom jak jsou na vojně, jak mění své životy. Jednoduše nic zajímavého. Spíš než na dospívání hlavních hrdinů bych se třeba zaměřil na útočníka – jeho přípravu, motivaci. Kdybych to tušil, podíval bych se jen na pár finálních minut.

Mé hodnocení je asi ovlivněno trochu tím, že mi tento způsob zpracování vůbec nevadí, a čas od času jsem ochoten jej zkousnout. Pračlověk nefunguje v jediné věci a tou je příběh. Je velmi jednoduchý a věřím, že děti dokáže zaujmout a budou s otevřenými ústy hltat každičký moment, ale pro nás odrostlejší je to pochopitelně velmi jednoduché a předvídatelné. Co nejvíc funguje, tak je humor. Místy je logicky až moc vyhrocený a padá do trapnosti, ale obecně jsem se dobře zasmál a líbilo se mi to. Skvělá myšlenka, legrační momenty. Krásná oddychovka...

Dvojky to maj vždy nejhorší, hlavně když jednička zažila obrovské BUM a jak u diváků, tak kasovně zazářila. Deadpool 2 se s tím ale dobře popral. Nejslabším článkem je příběh, ten ze začátku mě vyděsil a s hlavou v dlaních jsem doufal, že se dívám omylem na jiný film. Naštěstí to rychle zmizelo, a i když nadále film obsahoval spoustu klišé a ohraných situacích, hlášky a brutální akce mi to vytěsnily z mysli. Je zapotřebí ale mít trochu přehled o filmech, hlavně o těch komiksových, pak vám Deadpoolovi hlášky nevyzní naprázdno do větru. Jop, opět jsem se nasmál, akce zaujala a ruka Davida Leitcha, který pracoval i na Johnu Wickovi, byla v tomto směru poznat. Už se ale pochopitelně nekoná wow moment, který jsem zažil u jedničky. Už mě DP neměl čím překvapit. Ale Cable byl super, Domino také a pár překvapivých cameo a událostí se našlo. Slušné pokračování – prostě to neberte vážně.

Francouzské komedie mám rád, dokonce je vyhledávám. Jako to ale bývá u všeho, občas narazím i zde. Tareka Boudaliho, který tento film režíroval, a i si ve filmu zahrál, mám rád. Viděli jsem jej asi už ve třech komediích a vždy mě neskutečně bavil. Tady se to úplně nepovedlo. Nemohu říci, že by to nebylo zábavné. Občas jsem se zasmál, má to dobrou myšlenku, nechybí typický francouzský humor. Čas od času to ale hodně tlačí na pilu, je to chvílemi zbytečně přehnané a lehce to zapadá do trapných vtípků, které nikoho nezajímají a jsou ohrané. Je to škoda, těšil jsem se hodně a byl jsem mírně zklamaný.

Norové jsou převážně známí svým tvrdým přístupem a temnou atmosférou. Miluji od nich seriály a i několik krimi filmů. Když se k nám dostala pohádka, docela mě to překvapilo, ale na druhou stranu proč ne. Může být zajímavé vidět, jak se s tím poprali. A musím říci, že se jim to krásně povedlo. Je to sice typická šablonovitá pohádka, ale potěšila. Je to krásně barevné, má to humor, myšlenku. Musíte se naladit na vlnu rodinného filmu (pohádky) a bude se vám to líbit. Oproti české tvorbě je toto skoro oscarový snímek.

Anihilace šla do kin pouze v Americe a bylo nám to odůvodněno tím, že je film příliš inteligentní a důmyslný na to, aby ho průměrný divák pochopil. Tím nám vlastně řekli, že převážná část zemí by si s filmem neporadila, ale USA ano. Jak jinak. Naštěstí díky Netflixu máme možnost všichni film zhlédnout a buď přijít na to, že jsme skutečně tak hloupí a skrytý smysl příběhu nám uniká, anebo že to tak horké nebude a film pochopí a užije si opravdu i obyčejný divák na gauči s pytlíkem brambůrků. Každopádně, Anihilace je velmi zajímavým sci-fi filmem. Všechno shazuje ze stolu vizuální stránka, jenž se skutečně povedla a objevovat svět v Záři je více než pouze zajímavé. Trochu mě mrzí, že se nerozvedla ústřední myšlenka toho, co nám chtěli tvůrci původně sdělit a že to klouže čistě jen po povrchu. Taktéž mi hodně vadily časté flashbacky do života hlavní hrdinky. Navzdory tomu jsem rád, že jsem si na film našel čas a poznával jeho tajemství. Zázrak jako u Ex Machiny, kterou natočil stejný režisér, se ale nekoná.

Báječný čtyřdílný dokument plný odhodlání a vytrvalosti. Líbila se mi autentičnost v podání záznamu celé cesty - ve městech a vesnicích se štábem, v hůře dostupných částech jen on sám (maximálně se svým průvodcem). Co ten týpek si musel vytrpět. Prošel válečnou zónou, pouští, pralesem ... Kolik lidí potkal, zvyků vyzkoušel a kolikrát unikl smrti z náručí. Opravdu skvělý dokument a důkaz toho, že dopravní prostředky nepotřebujeme k životu, kdyby bylo víc času. :)

Nějak mě to nechytlo. Možná to je tím, že reálný příběh jsem z médii sledoval, takže jsem tak trochu věděl, jak to celé dopadne a nemělo mě co překvapit. Dlouhá stopáž, hodně tlačené na komedii, prapodivný styl vyprávění. Mrzelo mě, že jsme se nezaměřili spíš víc na krasobruslení, ale na její osobní život plný domácího násilý a divných rozhodnutí. I tak to občas pobavilo, potěšilo a Margot Robbie to zahrála bravůrně.