Eterninox

Netradiční a ambiciozní scifko, které ale rozhodně nepotěší diváky, pro něž jsou zlatým standardem marvelovké limonády. Děj má sice dechberoucí spád prakticky od první scény do té poslední, ale když člověk na chvíli přestane dávat pozor, rychle se ztratí ve velkém množsví postav, jejich plánů, a spojistostí s hlavní linkou příběhu. Navzdory premise extraterestriální invaze jsou navíc mimozemšťané spíše stínovou hrozbou než aktivními záporáky, a lidé jsou především nepřáteli sami sobě. Je jen škoda, že pro budování napětí a mystifikaci diváka se celkem plýtvá trhanými záběry a rychlým střihem, a že finální mega-komplikovaný zvrat (podobně jako všechny mega-komplikované filmové zvraty) je založený na nepředvídatelných sledech okolností. I tak je pro mě ale Captive State velmi příjemným překvapením, a pokud se vám líbil třeba District 9 a nečekáte hromadu vtípků a CGI bitev, rozhodně koukněte. 80%

První dvě třetiny filmu výborné nápady mařené nepodařeným obsazením a prachmizerným zpracováním. Pak si ale někdo řekl, že děj spěje k příliš smutnému konci, a rozhodl se z posledního aktu udělat cosi jako konspirační thriller - ještě k tomu velice neúspěšně. Kdyby tohle režíroval třeba Christopher Nolan, mohlo to být jedno z nejlepších scifek posledních let, s pohlcujícím příběhem, nadčasovým posláním, emočně zničujícími zvraty, a oscarovými hereckými výkony. Realita k tomu však bohužel má hodně daleko. 45%

Taky jste se těšili na pokračování Fincherovy Dívky s Dračím Tetováním? Tak vězte, že tenhle film s ním má společná jen jména postav - a odlišné obsazení je bohužel ta nejmenší ze změn. *** Místo Lisbeth - emočně poškozené asociální hackerky máme Lisbeth - superšpiónku a akční hrdinku, která se zaplétá do spiknutí hodného Mission Impossible, jen bez impozantních akčních scén, strhující režie, nebo zajímavého scénáře. *** Na nedělní večerní krimi byste si tedy mohli asi vybrat i hůř. ale oprosti vynikajícímu prvnímu dílu opravdu velký sestup v kvalitě. 55%

Když pejsek s kočičkou vařili Predátora. Shane Black si zřejmě trochu přihnul, pak brainstormoval cool nápady na nějaké scifko, a vyšlo mu něco jako: "mraky sprostých hlášek!", "autistický klučina co rozluší mimozemskou technologii!", "ochočený mimozemský pejsek!", "nahá Olivia Munn!", "spousta uřezaných končetin a explodujících hlav!", "parťáctví traumatizovaných válečných veteránů!", "odpor proti vládní mašinerii!", "hybridní megazáporák!", a "boj o přežití jako v Predátorovi!". Když pak trochu vystřízlivěl, přišlo mu líto některé z nápadů zahazovat, tak to všechno splácal dohromady, a aby se to dobře prodalo, udělal z toho rovnou dalšího Predátora. *** Výsledek je bohužel beznadějný mišmaš s děsivým střihem, překvapivě bídnými triky, a asi nejhorším způsobem expozice co jsem ve filmu viděl za hodně dlouho. Některé scény rozhodně pobaví blackovsky třeskutým humorem a občas uznale zamručíte nad nečekaně brutálním krvetryskem, ale především budete vyjeveně kroutit hlavou, že tohle někomu přišlo jako dobrý nápad na film... 45%

Kompetentní velkofilm s originálním zasazením a audiovizuálem mnohem nadupanějším, než bych čekal za "pouhých" 100 mega. Většina postav sice hraničí s tuctovostí, ale zápletka je zajimavá, a za každou nudnejší scénu máte několik působivých, vynalézavých, nebo dokonce efektivně dojemných. Od produkce Petera Jacksona bych čekal trochu víc, ale pokud máte chuť na steampunkové post-apo a Fury Road už jste viděli alespoň desetkrát, není proč nebrat. 70%, zaokrouhlených nahoru za překonaná očekávání.

Over-the-top vylomeniny velkých hereckých jmen ve vedlejších rolích (v čele s Tomem Cruisem) velmi zábavné, ale ústřední dvojice a jejich selanka o hledání štěstí, úspěchu, lásky, smyslu života (a kdoví čeho ještě) v Hollywoodu otřepaná, sterilní, a nesympatická. Většina rockových vypalovaček v příběhu navíc působila dost nahodile, a téměř bez výjimky zněla hůř než originál. 50%

Kvintesence "prostě další marvelovky". Etablovaný hrdina a jeho parta bez valného vývoje a zaběhlý vypravěčský modus operandi, který si zachovává svůj lehce distinktivní tón, ale chytře se vyhýbá "světazkázným" zápletkám nedávných Avengerů. Řemeslně velmi dobře udělaná lehká zábava, kde už naprosto mizí rozdíly mezi technologií a magií, příběh i motivace postav fungují především jako pojivo mezi rychle odsýpajícími vtípky, a zážitek z filmu vyšumí do pár hodin. Komu stačí "více toho samého", hurá do kina; kdo chce od komiksových filmů něco víc, radši si znovu pusťte Strážce. 65%

Poté, co se z Thora stal pestrobarvený vesmírný přiblbloň, pochodeň "seriozní" Marvelovské postavy přebírá Black Panther. A dokonce na to jde podobně jako Thor před lety. Opět jsme v mocné monarchii s exotickou kulturou, založené na tradicích a rituálech, opět v příběhu figurují utajovaná rodinná pouta, následnický konflikt a zodpovědnost jdoucí ruku v ruce s mocí, a opět má děj nádech ceremoniální teatrality. *** Je to také občas trochu zdlouhavé, efekty kvalitativně kolísavé, CGI bitka na konci vlastně zbytečná a nepříliš zajímavá, a až na to, že většina protagonoistů jsou černoši, není to vlastně nic co bychom od Marvelů už neviděli. I tak se ale Pantera vyplatí vidět, protože výprava a kostýmy jsou ohromující, hudba o něco distinktivnější než obvykle, humor tentokrát střízlivěji dávkován, obsazení i herecké výkony velmi vydařené, dialogy semtam upustí nějakou dobrou myšlenku, a celkově je to po řemeslné stránce opravdu dobré. Rozhodně se těším na T'Challovy další výstupy v MCU. 75%

[Lehké spoilery!] Celovečerní kosmologické podobenství, jehož největším problémem je jednoznačnost "tenoru" celé metafory. Poté, co divák prohlédne alegorické poselství filmu (které navíc Aronofsky velmi otevřeně vyzrazuje), degraduje matka(!) na "pouhou" květnatou hádanku, ve které už jen dosazujete významy za jednotlivé symboly. Obdobně jako u předchozího Noa je navíc poslání příběhu silně ideologicky vyhraněné, což mnohé diváky určitě nepotěší. *** Z hlediska technické filmřainy nicméně téměř není co vytknout - zvukový design, kamera, vypravěčská gradace i herecké výkony (především Jennifer Lawrence) jsou na hraně dokonalosti, a dávají filmu podmanivě tísnivou atmosféru. *** Celkově je tedy matka! rozhodně řemeslně precizní a intelektuálně stimulující, ač ne zbytečně komplikované dílko. Pro někoho jako Aronofsky, který má potenciál vytvářet strhující, interpretačně hluboké eposy jako Fontána nebo Noe, mi to nicméně přijde trochu málo. Třeba jako kdyby Karel Čapek ve volné chvíli nad pivem napsal povídku o pěti stránkách - nelze ji upřít umělecké kvality, ale do historie se s ní autor nezapíše. 80%

Inu, není to, co jsem čekal - v dobrém i horším slova smyslu. Osmá epizoda Hvězdných Válek nechává zápletku velmi přímočarou a soustředí se především na vývoj postav. U některých (Kylo, Luke, Rey) se to daří ohromně, což vytváří vypravěčsky i divácky dechberoucí (nebo alespoň zajímavé) momenty a ikonické scény. Jiné charakterové oblouky (Finn, Poe) však trochu působí jako povinná vycpávka namontovaná do příběhu ex post facto, protože se postavy nevešly do prvního draftu ústřední linky. *** Z hlediska technické filmařiny nicméně skoro není co vytknout - efekty i hudba jsou náležitě propracované a spektakulární, herectví vesměs excelentní (především Adam Driver), a příběh srozumitelně využívá relevantní motivy a symboliku. Narozdíl od mnoha jsem byl dost nadšený i z konzistetního rozvracení SW konvencí a očekávání - často důmyslně předcházeného vějičkami, že děj nebo vysvětlení bude po vzoru Epizody VII odkazovat na předchozí SW filmy. Dost osvěžující byla také vypravěčská fixace na (v SW zatím dost neprozkoumaný) leitmotiv selhání a jeho následků. Z některých "subverzivních" scén jsem nicméně byl trochu rozpačitý (loutkový Yoda, létající Leia, Rosein polibek), a trochu přes čáru mi občas přišel i humor (nejvíc asi Poeův "general Hugs"). *** Dohromady je však TLJ rozhodně kvalitním scifkem, a oceňuji snahu tvůrců vytvořit něco alespoň částečně originálního a svébytného v něčem tak kodifikovaném jako je Star Wars frančíza. 80% (viděno v AJ s Dolby Atmos zvukem).