quixote

Krása, jeden z nejlepších operních filmů vůbec.

Film, který působí, že byl mechanicky natočen podle nepříliš nápaditého scénáře. Nebýt Girardotové a Delona, nestál by dnes za vidění. Neuvěřitelně málo pracuje s atmosférou a napětím, trocha akce na samotném závěru nic nezachrání.

Skvělá inscenace skvěle sehraného ansámblu s neodolatelným J.Dvořákem v čele. Výšin někdejší vinohradské inscenace sice tento záznam nedosahuje, ale má své vlastní kouzlo, nápady a osobitost a to se cení. V každém případě je tento Brouk o třídu lepší než zde nepochopitelně přeceňovaný TV film Z.Zelenky.

Díky tomu, že jde o mainstreamový film, promíjím některé mouchy jako přílišná doslovnost některých scén nebo polopatismus většiny symbolů (např. otáčející se torzo tanečnice na hrací skříňce). Filmu schází k dokonalosti jen velmi málo!

„Kachyňovský“ televizní film, který stojí na námětu a opravdu skvostnému herectví Jiráskové a Heřmánka. Scénář se uchyluje ke smíření a nostalgii i tam, kde mohl nastat přímý střet a konflikt, který by šel až na krev. Z tohoto hlediska si Hubač práci na závěr hodně ulehčil: hraběnku nechá - zcela dle očekávání - zemřít (právě ve „vhodnou“ chvíli – předtím na umření rozhodně nevypadala) a než se tak stane, spustí se celá lavina klišé: venkovská kapela v černém, zapomenutý zahradník s kytkou, oživlé vzpomínky z mládí hraběnky včetně předčasně zemřelého milence, vzdorovitě vztyčená černá vlajka a chátrající zámek jako němá výčitka. Scénárista jeho formátu se měl alespoň pokusit takovým klišé vyhnout.

Thewlis sice umí moc krásné ksichtíky někoho, komu uplavalo mýdlo, ale tento málo originální film, který je podivnou směsicí různých žánrů, se mu vůbec nepovedl. Dojemné scény důsledně shazuje, rádobyhumorné jsou zase zcela "přes čáru", vtipy a gagy moc nefungují, postavy jsou skoro všechny nesympatické nebo přinejmenším vyšinuté. Jako by Thewlis nevěděl, kudy na diváka, anebo se rozhodl, že to za každou cenu zkusí nějak jinak. TV klání má parodovat podobné produkty masové zábavy, ale je ještě trapnější než podobné soutěže.

Je zarážející, že tak zkušený režisér natočil film, kde je takřka všechno špatně: toporný scénař, který neomaleně parazituje na Shakespearovi a je plný anachronismů a nelogičností, podivné vedení jinak výborných herců, otřesné postsynchrony, směšný kompars, místy podivný střih, a lacině působící stavby a některé kostýmy a paruky. Tohle že natočil člověk, který ondy režíroval takřka dokonalé Kladivo na čarodějnice? Vždyť některé scény Komedianta působí jako nezáměrná parodie a patos filmu je dutý až běda! Poznámka nejen pro hnidopichy: herecká skupina ve filmu jsou Češi hrající německy, nebo Němci jakoby hrající ve své mateřštině? Co je to za guláš? V 17. století totiž žádný český překlad Romea a Julie ještě neexistoval (hra byla unás poprvé adaptována Thámem roku 1786 a nejstarší regulerní překlad jež až z roku 1847!); film navíc naprosto nepochopitelně - už vzhledem k vývoji češtiny - používá jeden z nejznámějších překladů z poloviny 20. století. Hra sice byla v době 30-leté války uváděna po Evropě i v němčině, ale pouze anglickými kočovnými skupinami!!!

S lítostí (s ohledem na jiné práce O.Kepky) musím konstatovat, že jinak sympatická režie se spoustou vtipných detailů i snaha herců byla o třídu níž sražena vyčpělým a místy dost nelogickým Míkovým "retro" (nebo "retard"?) scénářem, který byl napsán snad někdy v 70.letech a dnes jen smrtelně nudí. Nešlo třeba postavu fyzikáře zamontovat do děje dřív než na úplném konci? Maláskova hudba je OK, ale smyčka s jedním motivem se filmem táhne až do totálního zplanění. Že tu roli dostala komunikace přes internet, ještě neznamená, že vznikne současná story.

Nápaditá moderní inscenace, která se po poněkud matné první půlhodině rozjede na plné obrátky a při nich se dořítí až do cíle. Spousta vtípků, narážek, velmi kvalitního herectví a slušné režie. Skvělé kostýmy z různých epoch a stylů, které přesto k sobě ladí a dobře podporují hereckou akci. TV režie naplno využívá prostředí přírodního amfiteátru (nevšední celky z "hlediště" a přes diváky, záběry ze zákulisí) - dobrý nápad.

Film bohužel zcela bez překvapení a neotřelých nápadů, v němž všichni od začátku dobře vědí, jak dopadne. To je velké minus, které naštěstí vyvažují výborné herecké výkony všech zúčastněných, několik vtipných i dojemných momentů (rvačka staříků v kavárně), kvalitní hudba (použití Dvořáka slovanské srdečko určitě potěšilo), ale přesto filmu chybí „něco“, co by ho povýšilo do nejvyšší ligy a odlišilo od řady jiných filmů na stejné téma. Režie bezmocně čaruje s kamerou a dramaturgie je opravdu dost chladná. Nedokáže diváka vtáhnout do děje tak intenzivně, jak by si film zasloužil.