Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 048)

plakát

The VelociPastor (2017) 

Chápu, že mělo jít o parodii na těžce béčkový filmy, ale hranice mezi parodií a trapností byla tak tenká, že často skončila na tý nelichotivý trapný straně. Scény, kdy se používaly laciný kostýmy, masky (velociraptor byl velkej fail) nebo efekty byly natolik amatérský, že se tomu nešlo smát ani když by si člověk myslel, že šlo o záměr. Rozpočet byl evidentně prd prd nic, tak si tvůrce řek, že to takhle využije a ještě to bude cool. Pro kvalitní parodii je ale zkrátka potřeba mít i nějaký ty prašule. Mnohem víc si teda cenim kvalitně a stylově natočený parodie než těhlech těžce amatérskejch kousků.

plakát

Mayday (2023) 

Staromilský akční béčko, který sympaticky kombinuje několik béčkovejch námětů dohromady (pád letadla, boj s protivníkama nebo pokus o útěk ze zajetí). S akcí se možná nemuselo tak šetřit, ale na druhou stranu, když už se nějaká objeví, je pěkně nakroucená a občas má i fajn nápad (sniperka). Butler překvapivě nehraje největšího ranaře, toho nakonec obstará obviněnej vrah Gaspare. Nápad s ochotnou pomocí obviněnýho vraha je to teda místama docela přiblbej (fakt bych chtěl vidět někoho, kdo neni žádnej velkej bijec, o obviněnym vrahovi neví vůbec nic a jde s nim sám hledat pomoc), ale ve výsledku mě to vlastně bavilo. Dokázal bych si představit ještě o něco víc akce, trochu víc krvavý scény by se taky občas snesly a hlavně by občas sedly nějaký stylový hlášky. Jinak jsem ale byl nadmíru spokojenej a velice mile překvapenej, čtyři hodně slabý hvězdy.

plakát

Velká španělská loupež (2021) 

Průměrnej heist biják, ve kterym nic nepřekvapí, ale vlastně ani nijak nezklame. Líbilo se mi, jak příběh pracoval s událostma kolem MS 2010 ve fotbale a že hlavní hrdina nebyl žádnej namakanej modýlek, ale obyčejnej vychrtlej nerdík, což bylo v rámci žánru příjemný zpestření. Akce byla solidní, napětí bylo tak akorát a filmařina byla celkově fajn. Nicméně ani tak se tvůrci nedokázali uplně vymanit z průměrnejch vod a je dost pravděpodobný, že pár měsíců po projekci už si většina diváků na biják ani pořádně nevzpomene. Za mě teda vcelku spokojenost, nicméně bych přece jenom od španělský kinematografie, která zejména thrillery a různý napínáky fakt umí, čekal trochu víc.

plakát

Jan Žižka (2022) 

Na český poměry fakt solidní podivaná. Ať už šlo o casting světovejch rozměrů (přičemž český herecký esa maj překvapivě jenom menší štěky), řemeslně kvalitní filmařinu, výpravu, pěkně nakroucenou akci, slušnej středověkej gore nebo hudbu. Jedinou vážnější vadu na kráse představoval příběh, jehož způsob vyprávění je mnohdy dost zmatečnej (kdo, kde, co a proč dělá). Taky mě trochu zklamalo, že se díváme jen na část Žižkova života, která se klidně mohla odehrát zásadně jinak (zdroje k tomuhle období téměř nejsou) a zajímavější období jeho života se odbyde jenom závěrečnýma titulkama. Uvítal bych teda spíš Žižkův “zrod” probrat v rychlosti v úvodu a pak se aspoň pár desítek minut věnovat jeho dalším bitvám a unikátnim bojovejm strategiím. Nicméně chápu, že na natáčení byť jenom jedný velký bitvy už by taky nemusel stačit (v rámci Hollywoodu) skromnější 20 megovej rozpočet. Vesměs jsem vlastně spokojenej, ačkoliv bych teda čistě objektivně víc jak tři jistý hvězdy nedal. Ale v rámci český produkce jsme asi v danym žánru dostali maximum možnýho. A taky si myslim, že nějaký velký hejty nejsou uplně na místě, přičemž fakt nevim, co by tyhle hejtři od český kinematografie vůbec chtěli za zázraky. Takže nakonec přihodim čtvrtou hodně slabou hvězdu za velice sympatickou snahu o biják hollywoodskýho střihu.

plakát

Vesper Chronicles (2022) 

Když už neni velkej budget a záměr je natočit scífko, je potřeba vymyslet aspoň pořádnej příběh. Pak to totiž může dopadnout jako v tomhle případě. Kdy se výprava omezí na pár míst v lese s jednim starym barákem a malou vesničkou, celej casting tvoří asi tak dvacet lidí a příběh je jak z pera profesionálního uspávače hadů. I těch pár momentů s vizuálníma efektama působí často lacině a o napětí nebo akci se aspoň trochu zavadí až v závěrečný čtvrt hodince. Dalo se leccos vylepšit, kdyby stěžejní částí příběhu představovalo putování Vesper do Citadely, ale ty utahaný konverzace v jejim příbytku s občasnym pobíhánim po lese fakt nebyly nic extra vzrušujícího. Nejvíc mě zaujala jenom zajímavá atmosféra dystopickýho postapo světa a místama hudba. Ale to je na scifi biják fakt hodně málo.

plakát

Všechno, všude, najednou (2022) 

Mně tohle teda oproti mnoha nadšenejm recenzím nic neřeklo. Příběh tady v podstatě neni, spíš jde o přehlídku různejch nápadů a scének. Nicméně fakt zábavný a vtipný momenty bych spočítal na prstech jedný ruky, což je na biják dlouhej přes dvě hodiny hodně chabej výsledek. Většinou jsem se nudil, nějaký vtípky byly už na muj vkus hodně crazy a nějaký zase zustaly pouze ve stádiu pokusu ve smyslu "vtipe vylez". Tak nějak jsem z dramaturgie cítil asijskou kulturu, která je minimálně v oblasti humoru prostě jinde než ta evropská. Aspoň, že vizuál nebo akční scény byly na solidní úrovni, což jakžtakž dokázalo udržet mojí pozornost. Víc pozitiv než na dvě silnější hvězdy fakt nenajdu.

plakát

Shut In (2022) 

Občas se povede natočit zajímavej film s nulovou výpravou, třeba jenom v telefonní budce nebo rakvi. Jenže tohle teda takovej případ neni. Pořádně zaujme jenom nápad se šroubovákem nebo aspoň trochu akční finále. Naopak řešení tématu drogový závislosti spolehlivě zařízne jakejkoliv pokus pořádně rozhýbat děj nebo vytvářet napětí. Kromě logicky nesympatickejch feťáků mi byla nakonec nesympatická i hlavní hrdinka. Marně hledám nějaký zásadnější pozitiva. Nápad s uvězněnim ve špajzu špatnej nebyl, jenom by bylo potřeba ho zpracovat uplně jinak. Víc jak dvě silnější hvězdy fakt dát nemůžu.

plakát

Kde zpívají raci (2022) 

Zajímavej mix romantiky a dramatu s příměsí mysteriózna, kterej překvapivě obstojně fungoval ve všech svejch polohách. Jedinou výraznější vadou na kráse byl zdlouhavejší úvod, kdy jsem se načekal, než příběh nabral solidní spád a biják si tak získal mojí plnou pozornost. Jinak jsem byl spokojenej a nemám moc co vytknout. Příběh jako celek se docela poved, výprava do mokřin pomáhala dokreslovat neobvyklou a lehce mysteriózní atmosféru a herecká stránka nebyla vůbec špatná. Díky zajímavýmu pojetí jsem ani nijak extra nevnímal samotnej námět, kterej byl občas jak z červený knihovny. Když už romantiku, tak aspoň takovouhle originálnější, tři silnější hvězdy.

plakát

Dobrá sestra (2022) 

Místo napínavýho thrilleru o dost možná jednom z největších masovejch vrahů v dějinách se z toho nakonec vyklubal psychologickej detektivní thriller. Nicméně ani dobrý herecký výkony, atmosféra jako z depresivnějších severskejch bijáků (asi se v pozitivním smyslu projevil Dánskej původ režiséra) nebo sám o sobě silnej námět dle skutečný události už nedokázaly dostatečně vykompenzovat pomalý tempo vyprávění, téměř nulový napětí a spoustu nudnejch momentů. Forma teda vcelku fajn (až na dost statickou kameru), ale dramaturgický zpracování zoufale nezáživný. Za mě i bez větších očekávání jednoznačný zklamání, dvě silnější hvězdy.

plakát

Paroží (2021) 

Antlers se může v rámci žánru pochlubit dobrejma hereckejma výkonama, kvalitní filmařinou nebo solidní tísnivou atmosférou. Nicméně nápad samotnej mě nedokázal pořádně zaujmout a tempo vyprávění bylo hodně uloudaný, takže těch momentů, kdy jsem koukal na hodinky, bylo vzhledem ke střídmý stopáži až na pováženou hodně. Navíc do poslední chvíle pečlivě utajovanej vizuál nadpřirozenýho nepřítele nakonec dost zklamal a jeho souboj s hlavní hrdinkou v závěru už víc klišoidní být nemoh. Ve výsledku teda pěkně natočenej, ale zároveň dost uloudanej, nevýraznej a nestrašidelnej horor, dvě silnější hvězdy.