Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 046)

plakát

Madam Web (2024) 

Často se mi stává, že když to nějakej biják schytává ze všech stran, nakonec tak hroznej neni, jelikož jsem připravenej na nejhorší. Tentokrát však příliš nepomohla ani tahle moje strategie. Madame Web je prostě špatnej a blbej film, ve kterym nefunguje téměř nic. Akce je nudná, vizuál místama hodně béčkovej, příběh o ničem a casting jak z céčkovýho filmu. Teenagerky byly marný (často mi taky lezly na nervy) a Dakota Johnson měla zustat u svejch braků. Záporák pak byl scénáristickej megafail, kterýmu by nepomohlo sebehvězdnější obsazení. Poslední hřebíček do rakve byla nevýrazná filmařina, která ani jednou nedokázala zaujmout. Ačkoliv závěr láká na pokračování, dle kasovních "úspěchů" se toho naštěstí obávat nemusíme, jedna silnější hvězda.

plakát

Mr. Bean: Největší filmová katastrofa (1997) 

Celej biják samozřejmě stojí a padá na postavě Mr. Beana. Samotnej děj neni zase tolik zajímavej a hlavně je dost přiblblej, ale jednotlivý scénky fungujou sami za sebe s přehledem (stejně jako v klasickym krátkometrážnim Beanovi). Hlavně jich je spoustu a všichni ostatní z castingu dělaj Rowanu Atkinsonovi jenom takový křoví, takže má spoustu prostoru, kterej příkladně využívá. Hodně jsem se zasmál a pobavil, jak se na komedii sluší a patří, čtyři jistý hvězdy.

plakát

Aquaman a ztracené království (2023) 

Zdárně se pokračuje v intencích povedený jedničky, ale jak už to u pokračování bývá, nejde o tak suverénní krasojízdu. Stále však jde o solidní komixovej biják, ve kterym neni o akci žádná nouze a vizuál je opět hodně povedenej. Výprava se navíc z podvodního světa rozšířila na Antarktidu nebo tajemnej svět u ztracený sopky. Jediný výtky bych směřoval na hlavního záporaka, kterej je recyklací toho minulýho, rychlý zúčtování s novym "nekro" záporákem (kterej navíc nedostal pořádně prostor) a určit momenty příběhu, kdy se z Aquamanovýho bratra nakonec stával dobrák od kosti, kterym díky tomu nebylo uplně lehký uvěřit. Ale jinak velká spokojenost, po delší době zase zajímavej komixovej biják. Za vizuál, akci, atmosféru a hudbu čtvrtá silnější hvězda.

plakát

Přišla v noci (2023) 

Většina bijáku stojí a padá na bezvadný Simoně Pekový, která zahrála matku / tchýně naprosto dokonale. Jenže právě proto je fakt skvělá přibližně první půlka stopáže, kdy dostává její postava největší prostor a realita některejch situací je příkladně tragikomická. Jenže jakmile se do příběhu přimotá Kocour (naprosto nevěrehodnej až nereálnej zvrat) a role Simony Pekový se upozadí, začne biják nabírat nudnější směr a subjektivně se pak zdá mnohem delší než 80 minut. Závěr mi přišel poměrně odfláknutej (jakoby si s nim tvůrci nevěděli rady) a dost divnej. Taky mi neseděla hudba, která se snažila vytvářet napínavou až hororovou atmosféru, což bylo u většiny scén uplně mimo. Nakonec teda po parádně rozjetym první polovině jen lepší průměr, a to vzhledem k nevyužitýmu potenciálu docela zamrzí, tři jistý hvězdy.

plakát

Problém tří těles (2024) (seriál) 

Osobně mě nejvíc celej koncept bavil na začátku, kdy se nic moc nevysvětlovalo a děly se zvláštní věci. Ačkoliv tohle přehnaný příběhový tajemno nemám obecně moc rád, tak se v tomhle případě stalo, že když se základní věci osvětlily, šlo napětí trochu stranou. Nějaký nápady mi přišly vcelku zbytečný (hra) a nějaký momenty naprosto nelogický (proč přechytralý protivníci řeknou celej svuj plán, na základě čehož se lidstvo připravuje na boj). I tak je teda nápad vcelku zajímavej, jen tempo vyprávění by zasloužilo trochu zrychlit. Po technický stránce solidní práce, zejména vizuál nebyl na poměry seriálů vůbec špatnej. Uvidíme, co přinesou další série, zatim zustávam u třech jistejch hvězd.

plakát

Metoda Markovič: Hojer (2024) (seriál) 

Tahle true crime minisérie bez přehánění dosahuje světovejch kvalit. Ať už jde o povedenou dobovou atmosféru, herecký výkony (Petr Uhlík jako Hojer TOP, Petr Lněnička taky skvelej), příběh dle skutečnejch událostí nebo stylovej audiovizuál. Až si člověk občas řiká, že něco muselo být v rámci těch případů vymyšlený, že je to tak divácky vděčný. Jedinej problém jsem měl se stylem vyprávění, kdy se skákalo v časovejch rovinách, resp. řešení jednotlivejch případů od jednoho k druhýmu a s výjimkou stěžejního případu Hojera se těm ostatním (mnohdy taky dost zajímavejm), nevěnovalo dostatek prostoru. A scénáristický vaty bylo občas taky víc než by bylo potřeba (osobní život hlavních protagonistů). Rozhodně se však těšim na pokračovánim se spartakiádnim vrahem, čtyři silnější hvězdy.

plakát

Marvels (2023) 

První Marvelovka, na kterou jsem nešel do kina. A vzhledem k tomu, že je to dosud taky nejhorší Marvelovka, vůbec toho rozhodnutí nelituju. Po technický stránce vcelku dobrý, ale nic z čeho bych si sednul na zadek. Příběh mě pak nebavil vůbec a těch ženskejch hrdinek bylo na muj vkus až moc. Nejmladší z nich mě navíc místama fakt iritovala svym infantilnim chovánim (aby ne, když jí bylo asi tak 13 let). A jestli má tahle postava dávat dohromady nějakej novej Marveláckej tým, tak potěš kostě. Scénář celkově působil jako psanej pro jednu seriálovou epizodu než pro plnohodnotnej celovečerák. Od skončení Avengers to jde s Marvelem z kopce. Zajímavejch filmů je asi tak dvakrát míň a přibývá naopak těch fakt nezajímavejch. Snad to bude příště lepší, dvě jistý hvězdy.

plakát

Gigi & Nate (2022) 

Bijáku slušely zejména vážnější polohy, který byly zvládnutý skvěle. Od příběhu jsem ale očekával něco jinýho. Jednoduše čistě fokus na život ochrnutýho člověka (a jeho rodiny) před tim a potom, co dostal k dispozici asistenční zvíře. Místo toho se však často řešilo spoustu jinejch věcí, objevilo se pár infantilnějších momentů jak z dětskýho zvířecího filmu (veselá opička, kterou nahání neposlušnej pes) a třeba dějová linka s ochranou zvířat mi přišla uplně zbytečná. Za pár povedenjch dramatickejch momentů, sympatickej casting a hudbu třetí jistá hvězda.

plakát

Bod obnovy (2023) 

Cenim pokus o český scífko, což je žánr, do kterýho se tady téměř nepouštíme. Je to však kvůli finanční náročnosti těhlech projektů vcelku pochopitelný a nakonec na to z části dojel přes veškerou snahu i Bod obnovy. Zajímavejch scifi exteriérů / interiérů nebo akčních scén je po skromnu, takže se scénář soustředil hlavně na příběh. Vzniklo tak ukecaný scifi s nepříliš originálnim příběhem. Nicméně je potřeba ocenit aspoň těch pár vizuálně zajímavejch scén, povedenou hudbu nebo filmařinu, který místama dosahovaly hollywoodskejch rozměrů. S většim rozpočtem moh vzniknout hodně zajímavej počin. Rád bych dal čtvrtou hvězdu, jelikož se jedná na český poměry o něco nevídanýho, ale s výjimkou úvodu jsem se po zbytek stopáže spíš nudil a čekal jsem trochu víc, tři hodně silný hvězdy.

plakát

Star Trek: Vesmírná loď Voyager (1995) (seriál) 

Po DS9 opět návrat ke kořenům, kdy má každej díl svojí zápletku a neni žádná jednotící linka napříč dílama. Opět však zase jako v případě TNG chybí vývoj postav, kterej je tentokrát v podstatě nulovej. Naštěstí včas nastoupí do posádky Sedmá z devíti a dojem z průměrný posádky značně vylepší. Poslední dvě série jsou však dost nudný a zajímavejch dílů v nich je jako šafránu. Nejvíc na Voyageru oceňuju možnost si bez nutnosti osvěžování průběžnýho děje kdykoliv pustit ty nejlepší epizody, tři silnější hvězdy.