Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (550)

plakát

Ruka (1965) 

Působivě ztvárněná bezmoc, nechápavost a strach který prožívá loutka. Strach mu nahání prazvláštní ruka která se zničehonic objevila odnikud a najednou je všude. Skvělá tísnivá atmosféra ne nepodobná té ve filmu Ucho.

plakát

Mluv s ní (2002) 

Almodovarova studie o dvou odlišných a přece v něčem podobných párech se smutných ale zároveň šťastným koncem.

plakát

Šrámy (2004) 

Velice poutavé drama o tom jak se mohou traumata z dětství lehce a nevědomky projevovat v dospělosti...

plakát

Moucha (1986) 

Skvěle vystavěný a perfektně zvládnutý horor. Změna začíná nejdřív pozvolna nenápadně ( přehnané sladění kávy...) později už je poznat že změna je nevyhnutelná (odpadávání nehtů,zubů) až vše graduje do brutálního konce. Oskar za masky je zasloužený :). Skvělej počin kterej se zařadil na 1. místo v cronenbergových filmech které jsem viděl.

plakát

San Babila: 20.00 hodin (1976) 

Po pravdě jsem od toho prvně moc nečekal. Hned po puštění jsem začal zjišťovat že se mýlím. Snímek se rozjížděl velice slibně. Mladí fašističtí revolucionáři by se opravdu dali srovnat se skupinou buranů v Mechanickém pomeranči. Docela jsem se řídil textem distributora na zadní straně DVD, ale po chvíli jsem zjistil že je jaksi popletený ( ve smyslu ubíhání děje). Postupem času ae začne film jaksi ochabovat. Nevím proč mi to tak přišlo. A konec přišel velice nečekaně. Bohužel po něm se nedostavilo nic. Film byl poněkud studený, bez emocí. Zkrátka nic ve mě nevyvolal, vše bylo jaksi vyumělkované. Třeba se mýlím, ale tak to na mě působilo. Na druhé straně ale musím ocenit pseudodokumentární stránku filmu a to že nám předkládá poněkud šokující výpověď své doby... Myslím že kdybych dal 3, uškodil bych mu. 4 si zaslouží...Ale je to na hraně.

plakát

Moje sestra vlkodlak (2000) 

Na jedné straně slušně zběsilý a ze začátku slibně rozjetý horor ale na druhé straně nudná moralitní psycologická studie a hormonálních a jiných změnách způsobených kousnutím vlkodlaka.

plakát

Kmotr III (1990) 

Poměrně kvalitní završení této skvělé ságy. Na druhé straně ale tento třetí díl nedosahuje kvalit předešlých dvou. Už to pro mě není TEN KMOTR který si mě získal to neuvěřitelnou atmosférou při které jsem hltal každičký záběr a přál si aby nikdy neskončil. Tak jak to bylo u jedničky a dvojky.

plakát

Kmotr II (1974) 

Po famozní jedničce přišla famozní dvojka. Co dodat...

plakát

Dějiny násilí (2005) 

Film který má své nesporné kvality ale naopak mi nezůstal moc dlouho v hlavě. A to mě docela mrzí a to z jednoho důvodu. Tím důvodem je Cronenberg. Od něj jsem zvyklý na mnohem silnější a více vybočující filmy než tento. Tím nepopírám kvality snímku, protože to bych ani nemohl. Film jako takový je povedený. Ale jak říkám, čekal jsem něco víc když na režiserské stoličce seděl mistr takového kalibru. Jeho rukopis byl docela zřetelný hlavně ve směru schyzofrenie..... ( nebudu spoilerovat). Původně jsem chtěl dát tři hvězdičky ale nějak se mi to uleželo v hlavě a řekl jsem si že to bych tomuto filmu uškodil. Takže přidávám ještě jednu- za skvělého Mortensena, za super krvavy efekty, a část té hvězdičky taky pro Cronenberga samotného.

plakát

Kmotr (1972) 

Schválně jsem si nejdřív přečetl knihu. Určitě je to tak lepší. Hned co jsem dočetl poslední věty, vrhnul jsem se na film. Jak jsem tak seděl a sledoval jak přede mnou ožívají všechny postavy a prostředí a věci a vůbec všechno z knihy, měl jsem neuvěřitelnou radost z toho jak skvěle a vyjímečně se to Copollovy podařilo zfilmovat. S celou tou atmosférou kterou je kniha skrz naskrz protkaná. Všechny ty maličkosti které by normálně nic neznamenaly, všechny jsou zobrazeny s tak bravurním umem že jen nestačím kroutit hlavou. Od první scény ( která mi mimochodem přijde jako jedna z nejgeniálnějších, když kamera zabírá Bonaseriho který "žaluje" donovi; a jen na krajíčku obrazu je vidět právě donova ruka a s tím jak kamera oddaluje obraz a pomalu se vynořuje don, tak taky ožívá TEN kterého si čtenář jen představoval, TEN velký padrino.. Opravdu mi při této scéně běžel mráz po zádech.), až k poslední se střídají neuvěřitelné momenty a celá kniha se přetváří v pohybující se obraz, protknutý nádhernou hudbou a obehnaný krásným prostředím, ať už města nebo kouzelných vrchů na Sicilii kam je poslán Michael.....Víc není potřeba říkat. Vše už tady bylo napsáno. Na každý pád jde ale o velice silný film, zvlášť pro toho kdo četl i knihu...