Scaevola

Mám rád anglická dílka, ale tohle byla bohužel hrozná nuda. Scénář byl předvídatelný už od počátku a za celou dobu se nestalo nic, co by výrazně zvednulo napětí. Připočíst bych měl také množství cliché, ale to je pro tento žánr typické.

Jako romanticko-dobrodružná báchorka celý film obstojí, ale z téměř každého záběru je jasně cítit Troškova režie zbytečně si všímající emocionálního (ne)rozpoložení herců. Podotknu jen, že už od začátku muselo být všem jasné, že vynaložené peníze se nikdy nemohou vrátit...

Kdysi dávno v televisi zábavné, nyní jen k pousmání a k hledání spousty chyb.

Oproti novějšímu Pacifiku se tu více hraje na psychologii, než na válečné běsnění, možná proto je vyznění více civilní a méně "americké". Na druhou stranu tu chybí výraznější bojová scéna (což je dáno i jiným typem bojiště) a scénář se hlouběji soustřeďuje na útrapy vojáků, které plynou z důsledků války na lidskost.

Po dalším shlédnutí po mnoha letech musím konstatovat, že scénář je poněkud řídký, hlavní zápletka hledaná a záplava efektních odboček vyznívá samoúčelně, což se týká především indiánských motivů a linky kolem italské špiónky, byť M. Bellucci je s jistou přirozeností božská. Leč hlavní kostra příběhu je poutavá a kdyby byla bývala zpracována v uměřenějším duchu, jednalo by se v mých očích o jeden z nejlepších francouzských filmů.

Kdyby se tvůrci drželi jen osvědčené předlohy ještě více využívajíce povedených masek a nepřidávali by si nechutně krvavé - a pro atmosféru i vyznění naprosto zbytečné - scény (háček v ruce a obličejová část), byl by to klenot mezi horrory. Přes amatérské triky uchvacující i znepokojivá podívaná s nezaměnitelnou náladou "hlubinné hrůzy" a spoustou těšivých odkazů (universitní tričko, scéna se západkou, ...).

Zajímavý a veselý nápad, který těží hlavně ze ztřeštěné půvabnosti A. Hathaway. Bohužel rozvedení tohoto nápadu musí být nutně otravné a sladce cukernaté.

Jak lze určit, co znamená slovo "objektivní"? Můžeme věřit příběhu vyprávěnému z pohledu snad nemocného podivína či se můžeme domnívat, že se jedná o sen jedná staré paní? Nebo je realita pouze to, co chápeme a všechno ostatní je noční můra? Moderní forma filmu popisující tradiční problém zacyklení jinak lineárního času - bohužel nic víc. (Po dívence s dlouhými černými vlasy nemám rád i králíka.)

Těžko stravitelné a obskurní až na samou mez uchopitelnosti, ale obrazově nádherné a podmanivé. Kdysi mne zaujalo ústřední monstrum, urputnost detektiva i prostředí opět se bouřící Paříže. Možná snímek za moc nestojí, ale má maličkost je ztracena, byť při opakovaném shlédnutí původní kouzlo vyprchává stále víc. Co se dá dělat, prostě tenhle film již nikdy neuvidím.

Stoprocentní pohádka natočená kapánek narychlo a pouze s ohledem na plesající srdéčka dětských fanoušků. Nic vás neohromí a nic nenaštve.