Tosi

Vždycky když je někdo unesenej, je to vzrůšo. O to větší, když proti sobě stojí Hamás a ISIS. A když se do týhle špinavý politiky zamotá zoufalá norská matka, je z toho fakt hodně napínavej seriál. Ale zase tak dobrý jako nedávný Chalífát to není.

Docela klaustrofobní, stresující prostředí, ten cyklistickej profi svět. A to se tady se závoděním moc času nestrávilo. Hlavní hrdina velkej sympat'ák, ale sakra to mohlo bejt o mnoho intenzivnější. Nějaký pocity se dostavily až s koncem, kterej byl nakonec lepší, než se během filmu zdálo. Na malej, nezávislej film nakonec slušný tři a půl hvězdičky. Jo a Karel Roden překvapil, ani jsem si ho v titulcích nevšimnul.

Terapie, nebo duchovní očista pro dva manželské páry. Dvě hodiny čtyři lidi jen sedí a mluví. Jako rodič chápu tu tragédii, co se jim stala, ale za sebe říkám, že jsem po hodině byl z filmu jako divák utahanej i přesto, že všichni čtyři hráli jak o život. Prostě jsem nevydržel dvě hodiny truchlení, kór v týhle pošahaný době.

No ty vole, to byla stresovka. Další z řady filmů, po kterým vám není dobře a navíc vás přejde požitek z jídla. Byly časy, kdy jsem Stephena Grahama nemusel, ale dostává mě, kluk ušatej.

Než se seriál dostal ke skutečnýmu útěku z vězení, dal si teda načas, ale napětí vybudoval chytře a promyšleně. Skvěle natočený i zahraný, prostě stylovka za plnej počet.

Ponurý drama plný bolesti a taky těžkýho rozhodování, co je tady vlastně správný a co špatný. Jde tady o imigranty a soucítit se tady dá s oběma stranami, s těmi co jsou zavření, i s těmi co je mají hlídat. Seriál je velmi dobře napsanej, nevypráví až tak něco novýho, ale působí autenticky a má i dojemnej konec, takže určitě 80% a silný čtyři pecky.

Trapný, ale v tom dobrým slova smyslu a Tomáš Magnusek byl castingovej majstrštyk.

Docela čitelná vesnická lovestory, trochu drama, trochu romantiky. Bez známých jmen a jde to i bez Langmajera. Prušinovského styl o outsiderech mně jednoduše baví a v záplavě českých kýčů je tohle zajímavej biják.

Další exkurze do světa horolezectví. Marc-André Leclerc miluje sólo lezení na nejzrádnějších místech planety a my jako diváci to považujeme za fascinující. Nikdy tohle nepochopím, ale vypadá to dobře, to zase jo.

Rodinná pouta po polsku, aneb, i když je to o převozu zesnulého těla z Irska do Polska, smrtelně vážně se film nebere. Je to takový skutečný obraz mizerné reality bojující o každý zlotý a musím uznat, že film díky nasrané pubert'ačce v hlavní roli působí naprosto přirozeně.