Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krátkometrážní
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (73)

plakát

Salon Irena (2015) (studentský film) 

Z úplně banální situace, nad kterou by jakýkoli soudný člověk mávl rukou, vystavěl Šimon Štefanides perfektně vyšponované drama ze života jednoho harmonicky stárnoucího páru. Obrovská škoda, že Šimon už není u filmu. Ten kluk má fakt talent.

plakát

Donnie Darko (2001) 

Kdyby mi bylo čtrnáct nebo patnáct, tak bych to nejspíš považoval za geniální dílo, kde nic není náhodou a všechno je vzájemně důmyslně propojené. Bohužel jsem už dvakrát starší, takže v tom nedokážu vidět víc než sérii random šitů, co je volně provázaná horkou jehlou ve formě závěrečného plot twistu. Není to špatné, atmosféru to má, herci hrají dobře, jen je ten film o dost míň důvtipný, než by zřejmě chtěl být.

plakát

Bod obnovy (2023) 

Svá očekávání jsem přizpůsobil recenzím, které slibovaly kromě výpravné podívané také poněkud toporné dialogy a zajímavý námět, který však zůstane nevytěžen a přejde v docela obyčejnou detektivní zápletku. Recenze nelhaly, tohle všechno tam je a mluvit o "českém Blade Runnerovi" by bylo určitě přehnaně pompézní, přesto jsem byl příjemně překvapen. Je tady toho hrozně moc, co skvěle funguje: kromě naprosto přesvědčivého vizuálu a solidní výpravy jsem byl nadšen hudbou a zvukovým designem, Andrea Mohylová to skvěle táhne a děj mě chytil a nepustil. Chybí tomu jen trocha lidskosti... dát hercům příležitost, aby se občas chovali jako lidské bytosti, protože i replikantům v Blade Runnerovi se to většinou dařilo lépe než postavám v Bodu obnovy, kde žádní umělí lidé (snad) nejsou. I přesto je to skvělá podíváná. Čtyři hvězdičky ode mě nejsou "charitativní", protože jde o vzácné české sci-fi, ale protože je to prostě hodně dobrý film, kterému jen něco málo chybí, aby byl opravdu bezvadný.

plakát

Citlivý člověk (2023) 

Asi jsem velmi necitlivý člověk, ale vždyť tohle je jenom příliš dlouhá série random shitů. Další v řadě českých chcípáckých filmů, tentokrát ovšem bez děje, co by dával smysl, a zahalený do velmi artového hávu. Vzhledem ke stylizaci jsem předpokládal, že se film odehrává v nějaké retro dystopicko-postapokalyptické budoucnosti, ale nijak se s tím nepracuje a zřejmě to ani nebylo záměrem - žánr se tam filmařům vloudil nějak omylem. Jedna hvězdička za zajímavou (i když dost exhibicionistickou) kameru a scénografii. Jo a proč tam všichni furt chodí v ženských šatech?

plakát

Oppenheimer (2023) 

Jako televizní dokudrama o životě Oppenheimera by to bylo poučné a místy i zajímavé. Ježto však nejde o televizní dokudrama, nýbrž nový film Christophera Nolana určený na plátna větší než velká, nelze se ubránit mírnému zklamání. Spíš než výpravný film o morálním dilematu tvůrce skutečného "vynálezu zkázy" je to jen standardně natočené kostýmní drama s přehnanou stopáží a překombinovaným dějem, které neví, jaký příběh chce vlastně vyprávět. Na začátku vzniku filmu byla očividně Nolanova fascinace historickou osobností Oppenheimera - snad právě to je i důvodem, proč je z toho ve výsledku nesoudržný snímek, který funguje spíš jako ilustrace do učebnice moderních dějin než jako narativní film. Film je o hodinu delší, než by potřeboval být - Göranssonova hudba se vás usilovně snaží přesvědčit, že je to napínavé a pořád se něco děje, ale nestačí to. Jsem rád, že jsem na to nešel do Imaxu, protože Oppenheimer si tento formát zaslouží určitě nejméně ze všech Nolanových filmů.

plakát

Karaoke blues (2023) 

Jen dvě věci jsou v životě lidském jisté: smrt a to, že příští film Akiho Kaurismäkiho bude vypadat pořád jak z osmdesátek. A je to moc příjemné retro. Příběhově je to vlastně docela obyčejná loserovská romantická komedie/sociální drama, ale Kaurismäkiho rozpačitý humor jí dává důvod existovat. Jedna z těch čtyř hvězdiček je určitě za skvělé synthopopové duo Maustetytöt, o kterém bych se nebýt tohohle filmu nikdy nedozvěděl.

plakát

Neon Demon (2016) 

Takhle nějak si představuju, že si osamělí muži středního věku představujou, že se mezi sebou baví holky, když jsou samy. Všichni ve filmu jsou jak u vytržení z jedný šestnáctiletý blondýnky, která ničim nevyniká, ale z reakcí ostatních si mam asi odvodit, že je ta holka něčim výjimečná. Absolutně netušim, proč jsem sledoval zrovna ji a proč bych jí měl fandit; snad jakákoliv jiná postava ve filmu by jako protagonista byla zajímavější, dokonce i pedofilní hlídač v podání Keanu Reevese. Režisér sází na shock value, scény jsou samy o sobě působivý, ale nikam nevedou. Kamera je velmi kompetentní a herci jsou očividně schopný, ale proč jsem na to měl dvě hodiny koukat? Vyumělkovaný nic.

plakát

Red Rooms (2023) 

To bylo šílený psycho - ale v nejlepším slova smyslu. Z prvních deseti minut by člověk mohl čekat celkem standardní (i když kvalitní) soudní drama, které se ale rychle promění v psychothriller plný bizarních momentů, které však vůči ději a postavám dávají perfektní smysl. Musím vyzdvihnout hlavně Juliette Gariépy v hlavní roli, která ten film neuvěřitelně táhne. (Eva Green, co mluví francouzsky.) Jsem rád, že jsem mohl Vary zakončit zrovna tímhle snímkem, protože by ho už stejně nic nepřebilo.

plakát

Stockholmský syndrom (2020) (TV film) odpad!

Český pokus o severskou neo-noirovou kriminálku, který balancuje na hranici parodie. Kdyby se někde v epizodní roli objevil Tommy Wiseau, možná bych dal i pět hvězdiček... Vítejte ve světě, kde z vás stockholmský syndrom udělá blekotajícího idiota, co nedokáže sestavit souvislou větu, nejvyšší ekonomickou hodnotou ve společnosti je mrtvý pes a lidi jsou pro něj ochotni rvát se až na krev i za cenu života a zdraví ("hajzle, víš co takovej pes stojí?!"), gangsteři-překupníci s lidmi vypadají jak studenti umění (Vojtěch Vondráček je schopný herec, ale opravdu tady působí spíš jako lehce namyšlený student AMU), všechno má barvu vyblitě modrozelené, jak kdyby to barvil středoškolák, co se zrovna učí používat lutky v Resolvu, a celkově je to natočené tak suverénně blbě, že podezírám režiséra, že na plac chodil jenom obědvat. Proč tohle vzniklo? Jinak přece ČT zvládá vyrábět filmy a seriály, které mají i nějaké sdělení, přesah a řemeslnou úroveň.

plakát

Punk je hned! (2019) odpad!

Název filmu sestává ze tří slov a všechna jsou naprosto lživá. Ve filmu není žádný punk - protagonisté jsou zoufalí, drogově závislí lidé, kteří žijí zločinem; s punkovou subkulturou nemají společného zhola nic. Rozhodně neplatí ani hned, protože takhle dlouhých 70 minut jsem už dlouho nezažil. A nakonec vlastně nechápu, proč tenhle film je. Úplně zbytečná podívaná; je mi líto každého, kdo zaplatil peníze, aby ji musel přetrpět v kině.