Quendi

Fullmetal Alchemist okamžitě skočil na vrchol žebříčku mých oblíbených seriálů. Skutečně málokdy se vidí, aby se seriál(nebo film) odvážil pustit do takto dospělých témat a rozebral je tak důsledně, nemilosrdně a hluboce. Bez vytáček a úlev, prostě na dřeň kosti a po pravdě. A o to silnější zážitek to je, že je to příběh dvou dětí a jsou to oni, jejichž očima se díváme. Je radost sledovat, že tohle ještě někdo umí a má odvahu udělat to pořádně a správně.

Naprosto příšerný. Dialogy nejsou odříkávány, ale odvřeštěny, závěr je naprosto debilní(třetinový otec?!), zápletka není, jen sada písniček slepená praštěnou směsicí situací, jak by se ostatně dalo čekat, když se někdo snaží z největších hitů ABBY vymyslet jednolitý děj. Čímž se dostávám k tomu úplně nejstrašnějšímu - písničky. ABBA je moje oblíbená skupina, ale tohle bylo čisté zprznění a bylo tak odpudivé, že jsem všechny hudební sekvence nakonec zrychleně přetáčela, čímž jsem si alespoň otřesný zážitek z tohoto filmu zkrátila na zhruba 40 minut. I tak je jich škoda.

No...klasická Disneyovka. Mohlo to být chytlavé, zajímavé a "cool", ale je potřeba z toho udělat blbovinku s humorem pro desetileté děti. Rodinná "zábava", která chce vyprávět velkolepý příběh, ale přitom být přítulná jako Sám doma nebo Kdopak to mluví. Jednoduše, tyhle dvě věci Disney neumí dát dohromady. Narozdíl od vymakaných Transformers, kterým se to mimochodem v mnoha směrech podobá(nemotorný hrdina, sexbomba v sousedství, čivava/mops...zda jde o úmysl či ne, to netuším.) to ale nedokáže rozpoznat epičnost, ani kdyby tomu seděla na nose. A zatímco Transformers dobře zvládají přehodit od humoru na vážnou notu v tu pravou chvíli, Čarodějův učeň do nás hustí křečovitý humor ve chvíli, kdy se o něj nikdo neprosí a ve vážných polohách už je spíš směšný. Film začíná extra komplikovaným nastíněním pozadí v neúměrně krátké časové sekvenci, aby se mohl většinu zbylého času věnovat tradičnímu výcviku "nepolíbeného" hlavního hrdiny, značně nesympatického Jaye Baruchela(Škyťák z Jak vycičit draka. Já věděla, že je mi ten protivný hlas něčím povědomý), který je tak neužitečný, že se jeho funkce v příběhu stejně míjí účinkem. Spíše mi bylo líto Balthazara, že musí svůj čas trávit s takovým materiálem. Vyvrcholením filmu má být samozřejmě přerod trouby do osudem vyvoleného hrdiny, což selhává úplně. Prostě Dave hodinu a půl zakopává, blábolí a všemožně jinak se neschopně projevuje a posledních pět minut je uber plazmový mág první kategorie. Naproti všemu nevyužitému potenciálu, který Čarodějův učeň předvádí je tu ale po delší době opět překvapivě dobrý Nicolas Cage.

Asi tak do půlky filmu jsem věřila tomu, že za tím vším něco je. Že se ukáže nějaká zásadní pravda, která dá všemu smysl, ději logiku, postavám motivaci. Že všechno do sebe aspoň trochu zapadne. Nakonec se ale ukázalo, že nic takového v tomhle filmu není. Postavy prostě jednaní nelogicky, zcela příhodně pro scénář a vůbec ne jako normální lidi a celé je to jeden ztěžka oddechující kolos s dost špatnou Sarah Jessica Parkerovou.

Pravá romantická slaďárna. Když překoušete trochu patetický konec, tak je to vyvedený snímek, který naprosto naplňuje definici svého žánru. Takhle má romantický film vypadat.

Nenechte se zmýlit chytlavým názvem, tenhle film není o Robinu Hoodovi. Není ničím jiným než spíše podprůměrnou pseudohistorickou malbou, která narozdíl od nejslavnější, Costnerovy adaptace NENÍ zábavná. Pár postřehů... Rusell Crowe nevypadá, nemluví a nechová se jako Robin Hood, ale vypadá, mluví a chová se jako Maximus Decimus Meridius. Film ukazuje různé lokace s jejich řádným názvem na spodní části obrazovky, což nemá na děj vůbec žádný vliv, ani to nepomáhá divákovi lépe se orientovat. Jména Malý John či Will Scarlet zazní ve filmu jednou, což zhruba tak odpovídá tomu jaký důraz je na ně kladen. V Sherwoodu bydlí armáda dětí, které Robin během neurčeného časového období, o němž nic nevíme, vycvičí v armádu ninjů. Film obsahuje složitou politickou zápletku plnou machinací a úskoků, kterou nebudete s to pochytit. Will Scarlett je zrzavý obejda s velšskými předky. Obyčejní vojáci nebudou NEJPRVE vybírat od vesničanů daně, aby je PAK buď znásilnili nebo upálili, vojáci Ridleyho Scotta ano. Robin Loxley/Longstride(Strider?)/Hood je nejdřív prostý lučištník, potom zručný mečíř a nakonec polobůh, který dá na prdel polovině francouzské armády. Éowyn. Bitva končí ve chvíli, kdy je zabit hlavní padouch, aby se hlavní hrdina mohl líbat se svou láskou. Ve filmu je cca jedna epická scéna. Film nemá s legendou o Robinu Hoodovi takřka nic společného, což nám režisér sdělí až na jeho úplném konci.

Řekla bych ne zrovna šťastně uchopený originální nápad. Sledovat hodinu a půl Anne Hathaway, jak poskakuje(očividně to MĚLO být vtipné), protože ji k tomu někdo nutí, byla víceméně bolestivá záležitost. O to víc, že jí prostě tuhle trpitelskou polohu nevěříte. Plus, zpívané pasáže = smrt.

Ústřední dvojici chybí téměř jakákoliv energie a film je toho odrazem. Zajímavý náměť, lehce pohádkové pojetí, Reese Witherspoon ve vedlejší roli a ve středu toho všeho je extrémně návykový James McAvoy, kterému jeho role předepisuje asi třicet procent na plátně a extrémně nezajímavá Christina Ricci, které bohužel role předepisuje téměř všechen čas na plátně. Nebylo to špatné, rozhodně to nebylo hloupé, ale pro mě to nebylo nijak živé.

I když docela originálně pojaté, konceptem připomínající "Jak jsem potkal vaši matku", je to rovněž příšerně nudné a prokládané otravnou holčičkou.

Ještě tak do tří čtvrtin to jakž takž táhne představa, že to bude mít nějakou myšlenkou a pak to skončí jako totální mišmaš bez JAKÉKOLIV pointy. Skutečně. O čem ten film vůbec byl?!