VenDulin85

Těžko říci, zda je příběhem lepší Cranford či Manželky a dcery, obojí z pera Elizabeth Gaskell. Možná se vůbec nedají srovnávat, protože Cranford je o starých dobrých mravech, které rozpráší stavba železnice, na druhé straně v Manželkách a dcerách zde máme klasickou dobrotivou čistou Molly a nástrahy světa. Velice mi svojí povahou připomněla Fanny Priceovou v Mansfield Park, možná za to může i fakt, že i tady hlavní mužský hrdina má celou dobu ženskou hrdinku za svoji sestru a téměř pět minut před dvanáctou pochopí, že ji miluje... Sice hodně předvídavé, ale herecké výkony, prostředí, zápletka, to vše člověka potěší. Dvě postavy stojící na ulici za naprosto úžasného lijáku, dokonalé. Elizabeth Gaskell si uměla vyhrát s postavami stejně dobře jako Jane Austen a tvůrci uměli tyto postavy dobře "obléct" těmi správnými herci. Poznámka na závěr- s Hyacintou Gibsonovou bych asi dlouho nevydržela a divím se, že ji neposlali zatlučenou v bedně někam hodně daleko. Zůstane to aspoň v mých představách :-).

K Habermannovu mlýnu jsem šla s nadšením, ale i se strachem, co uvidím, protože žánr a tématika napovídaly, že to nebude jednoduchý film. Nicméně vidět jsem ho musela, protože právě téma druhé světové války z pohledu "ze zápecí" a odsun Němců mě hodně zajímají a rovněž herecké obsazení slibovaly, že to bude stát za to. Stálo. Věty typu "ale Angličani a Francouzi nás nenechají, musí jim být jasné, že když dnes my, tak zítra oni". Herzovi se krásně povedla závěrečná scéna, kdy Habermannovu ženu s dcerkou lid vyštve k vlaku s ostatními Němci, ona si sundá kabát, pod kterým má ještě našitou žlutou Davidovu hvězdu... Ten paradox, že jeden člověk může být dvakrát transportován, jednou jako Žid, podruhé jako Němec, mě nepřestane udivovat. Krom toho bylo všechno, jak má být, skvělý herecký ansábl, korunovaný Karlem Rodenem a Markem Waschkem; protipólem jim byl ďábelský Sturmbannführer Koslowski, který nemohl vymyslet bestiálnější způsob, jak odrovnat jednoho člověka v očích ostatních. Pro mě za 5*.

"Proč ještě žijeme? Bůh chce, abychom dělali, co děláme." A na této logice se dá vystavit jakékoli náboženství. Bohužel. Agora není film pro každého, ale každý si při ní uvědomí, jak jsme pokročili ve vědění a jak muselo být na začátku vzrušující a obtížné přicházet na nové věci, které nám dnes připadají obyčejné, viz. heliocentrické vidění vesmíru. Hepatia je tu opravdu umně zachycena Rachel Weisz jako neúnavná badatelka, kterou nic nezastaví a stejně jako Jan Hus, nezřekne se svého přesvědčení, jde dál sama až do trpkého konce, s pomocí svého otroka Davea. Citování Pavla Timoteovi je opravdu oblíbené v hodně snímcích, mně se samozřejmě při něm vaří krev v žilách, ale chápu, že pro církev to byla silná zbraň proti nezávislým ženám, které se jim nehodily do krámu. "Radši ať je zticha, " bylo prostě slovo boží, zákon, tečka. Agora rozhodně je historicko dobrodružné drama, jestli romantické, nedokáži posoudit. Ale nemá chybu.

Julia McKenzie jako herečka určitě kvalitní, ale Jane Marple je pro mě Geraldine McEwan. Jinak zápletka dobrá, vše o.k., ale jak poznamenala jedna uživatelka v komentáři ke Cranfordu- ta babka vypadá, jako by byla neustále na tripu. Souhlasím :-).

Brala bych to, pokud: 1. by se to jmenovalo jinak; 2. by tam bylo více scén z lesa a více zakuklených lidí; 3. by mezi lady Marianne a Robinem bylo více živočišného tepla. Chápu, že název prodává, Russel Crowe se Scottem taky, ale poslední počin, co se mi od nich líbil, byl Gladiátor.. Bohužel, jediné, co se mi líbilo na tomto snímku, byl "bad king John", byl špatný do morku kostí a přesně tak slizký- mám privilegia od boha, proč by si je měl teď zmenšovat (když jste mi vy hlupáci pomohli proti Francouzům..)? A samozřejmě záporák číslo dvě, sir Godfrey. ___ Asi nějak stárnu, po pěti letech jsem jednu hvězdu přidala. Co bude za dalších pět let, ptám se?? :O ___ Po dalších pěti letech... ne, je to pořád někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale když člověk vidí, co za... věc vzniklo v roce 2018 s totožným názvem, tak i tohle je lepší. O něco.

Nevíte, jestli máte chuť na dokument o nebezpečných zvířatech, nebo spíš na pošahanou zápetku o honu za černou skříňkou po zemi, kde nehrozí žádné nebezpečí, tj. Austrálii? Tady máte obojí, ale je třeba hodně nadsázky a myslím, že film byl tvořen hlavně z nadsázky, jinak by neměl příliš mnoho smyslu. Pokud by to totiž člověk bral vážně, připadalo by mu, že je připoutaný k židli u televize a někdo mu neustále přepíná ovladačem z jednoho pořadu na druhý a na konci už je z toho měnícího se děje a postav chudák tak zmatený, že se všechny postavy dostanou do jedné dějové linie :-). Rozhodně jsem děj nevnímala jako příklad č. 1, tedy jako většina komentářů tady. Přečetla jsem si, že chudák Steve Irwin už není mezí námi, ďábel, jeho neskutečná láska k zvířatům ho nakonec odrovnala, klobouk dolů před ním. Ale nejen kvůli němu dávám 4*, prostě se mi to nějak líbilo a ani mi nevadilo, že je to mišmaš, někdy prostě sednete k bedně a ani nevíte, na co máte náladu, tady to bylo 1:1, že se vám bedna odvděčí.

Československý pokus o moderní krimi, zkušení herci, přitažlivé prostředí, ale je to jen "suchý nácvik", než do toho praští pořádně a rozbalí to na nás tak, že se nebudeme moct dočkat dalšího pondělka :-). Zkrátka ještě to není dechberoucí jízda, jen taková projížďka Bratislavou. Jako vždy, komentář verbal111 numero uno na čsfd, kam ty na to kámo chodíš, ty bys mohl psát skoro scénáře ke komiksům na zadní stranu kakaa, ne fakt, jako vždy mě tvůj komentář pobavil, protože sedl jako ulitý. Co dodat? Asi ten, co by měl rozum a koule na pořádný chytlavý seriál, sedí ještě ve školní lavici a vyrývá do ní nemravné piktogramy...

Jednu hvězdičku dávám za výraz pindulína, pobavilo mě to a zjistila jsem, že NEJSEM pindulína. Chvílemi mi připadalo, že herci si dělají legraci sami ze sebe. Jinak dobré při domácích pracech, nebo v pauze od jedné činnosti ke druhé.

K tomuto snímku jsem přišla jak slepý k houslím, ale jsem za něj vděčná, z několika důvodů- další herecký koncert Johanny Wokalek, tahle holka je prostě bosá Lejla z blázince na svém místě: Ale jak můžete sedět, s tím klackem.. Aha, vy myslíte s tím klackem v zadku :-), nemá to chybu. Trochu jsem se bála závěru, Němci dělají většinou uhozené konce, ale tady to šlo. Obdivuji Tilla Schweigera, který sice není úplně můj nej typ, ale za to, že stíhal kromě hraní i zaskočit za kameru, scénář a střih, klaním se. Díky něčemu jiskřivému mezi ústřední dvojicí, která se k sobě povahově hodí asi jako Bill Gates a matka Tereza, filmu ledacos odpustíte, nakonec stejně jen sledujete, jak se jedno děvče snaží přežít v chaotickém světě a do puntíku dělá, co se jí řekne, byť někdy s tragickými důsledky...

Kniha patří do mého top ten, člověk si ji musí aspoň jednou za život přečíst, aby se pobavil, zamyslel, zaváhal.. Na seriál jsem se těšila moc, možná až příliš a nevyvolal ve mně ani zdaleka takové pocity. Za co dávám tři hvězdy jsou vybraní herci, český dabing a některé scény z Jeruzaléma, jinak to nemělo ducha- seriál je sice docela přesný a popisný, ale není to zkrátka ono, nepadnoucí hudba krom jedné melodie to jen podtrhuje. Magický realismus to prostě není, je tak těžké zachytit: "Tma, která se přihnala od Středozemního moře, zahalila prokurátorovo nenáviděné město, zmizely visuté mosty, spojující chrám s obávanou Antoniovou věží,"? Zbyl jen nelítostný pátý prokurátor Judeje, jezdec zlatého kopí Pilát Pontský, jdoucí po paprsku měsíce s Ješuou Ha- Nocrim.