lola3121

Drama?? Já se výborně bavila, místy jsem se i hlasitě řehtala a jen o chvíli dřív než Jitka Čvančarová jsem pronesla tutéž hlášku: "To je prdel...". Námět tak trochu připomínal můj oblíbený film Život v sedmém nebi a zřejmě mi sedla i postava vysloužilého rockera, pro ty mám tak nějak slabost, a to celé završila výborná hudba (nejen) Michala Pavlíčka. Chápu, že pro mládež možná nuda, ale za mě čisté čtyři hvězdy a pochvala České televizi za příjemně strávených 90 minut.

Člověk až žasne, co se může přihodit pod hlavičkou tak renomované organizace, jako je OSN... k mému překvapení je hlavní hrdinka skutečně žijící osoba, dokonce pod stejným jménem, a tento příběh se opravdu stal, což je celkem síla. Dalším překvapením pro mě bylo zjištění, že onu distingovanou starou dámu znám coby tajemnou krasavici ze Zvětšeniny, ovšem o pětačtyřicet let mladší...

Solidní variace na fritzlovské téma aneb kdo jinému jámu kopá... Klaustrofobikům vřele nedoporučuji.

Film jsem viděla v letadle za dlouhého letu, navíc těsně po filmu Umělec. I když jsou to filmy naprosto rozdílné, oba se věnují počátkům filmu, což mě potěšilo. Ještě víc mě potěšilo, že ač byl film v původním znění bez titulků, rozuměla jsem téměř všemu. Jen si nejsem jista, zda to mám přičítat svým znalostem angličtiny, které jsem si navíc vybrousila pobytem v daleké cizině, nebo spíš tomu, že dialogy byly jednoduché a pronášené s pečlivou výslovností. (Nemám na mysli film Umělec, ten byl naštěstí němý). Příběh mě potěšil a ukrátil mi cestu, i proto dávám čtyři hvězdy. Není však jisté, že bych jej hodnotila stejně po shlédnutí v kině, kde bych musela navíc vydat mrzký peníz za vstupenku a krásné anglické diaglogy by nedej bože byly zprzněny českým dabingem.

Miloš Forman je tak úžasný vypravěč, že bych ho vydržela poslouchat daleko déle než tu necelou hodinku, kterou trval tento dokument, hojně prošpikovaný ukázkami z filmů i vzpomínkami herců. Jenom se mi nějak nechce věřit té osmdesátce. Že by to americký ovzduší? Každopádně doufám, že Mistr ještě neřekl své poslední slovo...

Co je to za zvrhlý nápad, natočit komedii o klukovi, který (možná) umírá na rakovinu? Jak je vidět, tak to jde... Pořád lepší se tomu smát, než sladkobolně hysterčit, případně diváky citově ždímat až na dřeň. Toho opravdu není třeba se u tohohle filmu obávat. Navíc, jelikož se nejedná o film korejský, nýbrž americký (jinak samozřejmě proti korejským filmům nic nemám), se nemusíte obávat tragického konce... Ostatně je to komedie, tak co byste chtěli.

Jelikož jsem bezvýhradná obdivovatelka Lisbeth Salanderové, a to jak z knižní podoby, tak ze švédské adaptace, nemůžu jít v hodnocení níž. Rooney Mara se navíc mé představě Listbeth přiblížila víc než Noomi Rapace, i když pořád měla oproti knize moc velká prsa (v knize totiž neměla žádná). Jediné, co mě trochu zklamalo, byla scéna u Bjurmana v bytě, tam nás pan režisér trochu ošidil (respektive čekala jsem větší maso). Uvítala jsem naopak záblesky humoru, a to jak slovního, tak mimoverbálního (stačil pohled hackerky Lisbeth na Mikaela, zápasícího s počítačovou myší). Jinak samozřejmě David Fincher nezklamal, měla jsem trochu obavy ze stopáže, ale v podstatě jsem ztratila pojem o čase a vůbec mi to nepřipadalo dlouhé. Půl hvězdy nahoru ještě přidávám za atmosféru v sále, jelikož se jednalo o mou první čsfd projekci, čili nezapomenutelný zážitek na celý život...

Parádní drámo na téma náboženského fanatismu ve vztahu k nevěře. Příběh hodný antické tragedie, ovšem zážitek z vygradovaného finále jsem si poněkud pokazila tím, že jsem si nejprve omylem pustila poslední tři minuty filmu. Čili rozuzlení jsem měla za sebou hned na začátku a pak už jsem se mohla soustředit na charismatického sympaťáka v hlavní roli, jehož svůdný kukuč a rajcovní trenky zastínily i půvaby Liv Tyler.

Poetická nádhera s nádechem nostalgie i humoru v přesném vyvážení. Film jsem viděla v pravý čas na správném místě, proto mě asi oslovil tak jak měl. Tvorbu pana Felliniho jsem dosud jaksi přehlížela, což snad v dohledné době napravím.

Kam se hrabe leckterý "mysteriozní horor" ze současnosti... velmi povedená adaptace románu Jaroslava Havlíčka, který jsem četla v mládi a fascinoval mě už v knižní podobě. Petr Čepek prokázal svou způsobilost pro role tohoto typu už v Petrolejových lampách, tady ji jen potvrdil, pozadu nezůstala ani jeho solidní protihráčka Petra Vančíková. Takzvaný "normalizační režisér" Jiří Svoboda se v tomto případě opravdu nemá za co stydět.