kobejn

Woody Allen je americké národní bohatství, jehož si Amerika dostatečné neváží a i přes jeho Oskary ho stále považují div ne za zapovězeného úchyla.

hvězda za hudbu a za český dabing, jinak film dost o ničem..

Trochu mi to připomínalo Monthy Pythony, tydle "vědce" uměl dobře Cleese, ale nebylo to tak vtipné jako Monthy Pythoni. Všechny ty "vědecký" výklady zásadně beru s rezervou a zásadně se řídím "heslem", které zaznělo v jednom filmu Woodyho Allena, myslim, že to bylo nějak takhle: neposlouchej, co ti lidi říkaj, ale dívej se, jak při tom vypadají, tak se dovíš, jaký je skutečně život...no a když jsem pozoroval tohodle "nadšence" bylo mi jasné, že měl Woody (ostatně jako vždy) pravdu. Takhle to bohužel chodí, takhle vypadá život. Musí se to prostě brát s rezervou všechno...

Nejpozoruhodnějším na tomto kvalitním thrilleru je výkon B. Renfra.

Perfecto as always by Mr. Scorsese...

šílený, koukám na to jako blázen a furt si říkám, co to jako má být...vtipný to neni, zábavný to neni, ukecaný to je teda pekelně, až člověk prostě zjistí, že tim jen marní čas...todle bylo teda utrpení...

Je to samozřejmě o několik tříd lepší než Demence 13, je to film ze současnosti, s normální zápletkou, o lidech...ale ten fraškovitý závěr mi moc nesedl...Coppolovi rozhodně lépe sednou dramata než komedie...

Béčkový a nudný debut budoucího velkého "Áčkového" tvůrce...

Zatímco rok předtím, v Readingu 91, hrála Nirvana ještě jako "předkapela", neboť to bylo těsně před tím, než vyšlo její průlomový album Nevermind, a tudíž těsně před tím než se proslavila, rok poté už zde byla jako hlavní hvězda. Za pouhý rok se u této kapely odehrál takový cirkus, co někdo nezažije za celý život. Když Nirvana v Readingu 91 hrála za denního světla svůj půlhodinový set byla to senzace, a když spustili Teen Spirit, fanoušci šíleli, i když tu skladbu ještě oficiálně neznali. Bylo to spontánní. Zde už vše běželo přesně podle "jízdního řádu". Nirvana podle očekávání přehrála téměř album Nevermind (vynechali vlastně jen skladbu Something in the way, která by se na toto vystoupení moc nehodila a skrytou skladbu - demoliční Endless, nameless, kterou končili set minulý rok), a jako bonus přidala pár osvědčených skladeb z prvního alba Bleach - stabilní School, About a girl, Negative creep, Blew a Love Buzz, nesměl chybět Sliver a Aneurysm a z chystaného nového alba ještě přidali early verzi All Apologies, Dumb a Tourette´s, kterou Kurt uvedl jako "The Eagle has landed". Na úplný závěr ještě přidal dva covery - D7 a "Money", kterou často hrával s Mudhoney. Takže menu bylo bohaté a naservírované tak, aby si fanoušci přišli na své, neboť bylo možné tušit, že v Readingu 93 už Nirvana nevystoupí, a vlastně už ani na žádném dalším (to ale asi nikdo tušit nemohl). Srpen 92 a vůbec rok 92 byl pro Nirvanu hektický rok, a zvláště pro soukromí Cobaina a Love, nicméně na tomto vystoupení to (téměř - věnování před All Apologies Courtney - což je vlastně, spolu s touto skladbou, pochopitelně, asi nejsilnější moment celého vystoupení vůbec) není znát a právem patří mezi vrcholná a pamětihodná v historii kapely. Kurt si tu s kapelou dovolil milý žertík, když jako intro k Teen Spirit spustil akordy písně More than a Feeling od kapely Boston, protože bylo několikrát zmíněno, že prý Teen Spirit kopíruje rify právě této skladby. Jistá podoba tam je, a Kurt si tu podobnost náležitě užil a skladbu roztomile zprznil, což ale stejně nikomu nemohlo vadit. Těžko ale soudit, jak se liší zážitek z živého koncertu a ze záznamu na dvd. To se asi srovnat vůbec nedá. Není tak možnost posoudit skutečný dopad tohoto koncertu, ale pouze jeho zprostředkovaný záznam. Soudě podle nadšených komentářů většiny je to i tak dost silný.

"Ideální" film na nedělní odpoledne po noční (a před noční), člověk je ještě zblblej a sotva se probudí a zapne telku, už tam zase dávají nějakou blbost, tudíž se do tý blbosti nemusim ani stylizovat, ale krásně to sedne...sice se mozek během sledování toho začne probouzet a hned vyšle signál, že je to pitomost, ale o tom neni sporu, kravina to je děsná, ale jak známo, někdy si musí i inteligent pustit nějakou debilitu, aby z tý inteligence totálně nezblbnul. Prostě když se s tim člověk smíří a uvědomí si, že čumí na idiotskej film, může si ho pak v klidu i užít. Nejvíc mě na tom pobavilo to, jak ti hrdinové - ti dva kloučci a ty dvě pipky byly vymydlený, ačkoli žili někde v lese, prostě děsná prdel, vyjít umytej a nalíčenej a upravenej z traileru a hrát v lese, jako by se hrálo v nějakym klubu nebo na plese. Trapný ale byly ty digitální veverky, zvláště při "společných" scénách herců a těch digitálů bylo vidět, jak herečka čumí do blba, tam kde má být jako ta veverka. Ale jak říkám, po noční si člověk taky potřebuje na chvíli oddechnout, takže na jedno použití to de.