For Fun

Martin Dejdar je Velký omilostněný krocan.

Výsostně politický námět se ve filmu obešel bez politiky. Snímek je plochý, nediskreditující, manýristický a plný klišé. Režijní vedení herců nelze vypozorovat. Voice over komentář? Nenechte se vysmát! Snad jen kamera a střih stojí za tu jednu hvězdu.

Nemyslím, že by Vian zvracel, a taky si nemyslím, že by dostal infarkt jako u první filmové adaptace jeho novely Naplivu na vaše hroby. To ale zdaleka neznamená, že by skákal do vzduchu radostí. Gondryo estetika do filmu sedí velice příjemně (neumím si představit, že by to zfilmoval Hollywood), nicméně absurdno v první polovině filmu dostává na můj vkus příliš zábavný a úsměvný nádech. Druhá polovina filmu, ve které se barvy postupně vytrácí až do černobíla, ve mne naopak vzbudila kýžené pocity, které jsou srovnatelné se čtením románu, jehož jsem zapřísáhlým fanouškem. Co se týče hereckého obsazení, tak asi jediný, kdo splnil naplno mé očekávání, byl Nicolas. Nebyl jsem schopen akceptovat Audrey Tatou, ačkoli je i přes svůj pokročilý věk stále roztomilá, Chloe jsem si vždy představoval ještě více zasněnou a především blond. Na konci filmu jsem si však oddechl, jak se s nelehkou adaptací Gondry vypořádal. Bál jsem se kardinálního průšvihu a tento snímek jím není. Skutečnost, že při opětovném čtení oblíbené literatury si člověk buduje nesplnitellné požadavky na vizuální zpracování, je rubem každého pokusu o adaptaci. Po shlédnutí Pěny dní na plátně však mohu s čistým srdcem prohlásit, že Gondry se snažil, co to šlo.

Do you have any tabacco? I told you i dont smoke and of i dont smoke its pretty good chance that i dont have any tabacco. Nejlepší filmovej vtip. O symbolice, nejen tabáku, v tomto filmu doporučuji publikaci od Jonathana Rosenbauma: Mrtvý muž.

Kontrastní ost se mi tentokrát líbil, což nebývá zvykem. Jinak je vše nesmírně patetické, na můj vkus přespříliš. Měl jsem tu čest číst knihu a ta opravdu nebyla založena na hřejivých úsměvech Leonarda... Vynikající práce s kamerou. Pastelové kostýmy, Maquire se stále stejnými grimasami. Rozpačitý zážitek.

Výborně jsem se bavil. Způsob, jakým hlavní hrdina uzemnuje naivní paničku se už dneska nevidí. Škoda poslední dvacetiminutovky, ve které už jsem jenom musel čekat, že to dopadne, jak to zkrátka dopadnout musí.

Žena říká, že ji to irituje. Já se to snažil pochopit. Ale moc jsem to nepochopil, jenom to na mě slušně sugestivně působilo.

Černobílá generálka na Nenápadný půvab buržoasie, která však není o deset let pozadu. Ani myšlenkově, ani formálně.

Neviděl a nehodlám za to platit. Zadarmo, Po pár pivech si na to s kolegy rád zanadávám, ale investovat do toho nehodlám.

Film se nesnaží zapadnout do patetičnosti a nacionální hrdosti s takovým úsilím, jaké jsem očekával. Relativně objektivní pohled do světa "krutého" terorismu a zároven naturalistické záběry nehumánních metod vyslýchání věznů mi dal možnost rozhodnout se, a nenutil mne slepě přijímat propagandistický ton, což u podobných snímků nebývá zvykem. Příjemné překvapení.