kocik1

Úžasná Alena Mihulová, která své zakomplexované Vlastě dokázala dát duši. Buranský Bolek Polívka, kterého bych být jeho ženou umlátila už někde na začátku filmu. A co dalšího nám dal tento film? Čím se zapíše do paměti, aby se odlišil od mnoha jiných snímků o umírání? Slivovicu vykopával už Rudolf Hrušínský v Tiché bolesti. Ten ji ale nenašel.....

Já vám nevím, on je to v podstatě pěkný film, má dobrou kameru, má svůj příběh, ale.... je to takové instantní, bez emocí. Zlodějka knih mi trochu připomíná Babičku od Boženy Němcové. Tam prý ve skutečnosti taky nebylo všechno takové černobílé. Zkrátka a dobře mi film přijde až moc zidealizovaný a pěkný je nějak moc. I když je točen očima malé Lízy a ta už třeba po těch létech nemá kdovíjakou paměť, jsou věci, které člověka zarazí. Třeba deník, který se ve vodě nerozmočí anebo mrtví, kteří zůstávají tak hezoučky celí, neporušení.Prostě film, který je sice precizně natočený, ale chybí mu to zásadní: srdíčko. ? Mezi 2 a 3*.

Ačkoli je od začátku jasné, že Olive nikdy Malou miss Sunshine nebude, je tohle film, který zahřeje u srdíčka a vyloudí úsměv na rtech. Za skvěle zparodovanou americkou dětskou miss si zkrátka tvůrci zaslouží mimořádnou hvězdičkovou pochvalu, protože konečně někdo nazval tuhle soutěž pravým jménem. Ty malé roztomilé šklebůzky jejich mámy totiž oblékají jako velké děvky, kam se za nimi Olive se svým vystoupením může hrabat. Škoda, že v USA nefunguje Bavenert, který by matinkám ukázal, co je to zneužití dítěte.:-)

Na téhle komedii je nejúsměvnější asi jen snaha autorů namluvit nám, že Jennifer Aniston bývala něco jako fádní šedý hlodavec, který teprve s drahými cetkami na mořské pláži rozkvete do krásy. Taková plytká, místy hloupá, místy úsměvná komedie k žehlení. Nic víc a nic míň.

Ve světě frčí móda velkých zadků a jako reklamka na to, jak vypadá takové vycpané pozadí v reálu, je tahle francouzská movie celkem fajn. Pokud ale o plastice neuvažujete a soustředíte se jen na film, musím konstatovat, že dívat se na to dá, ale díky několika trapnostem, kdy se za hrdinku stydí i divačka ohánějící se u sledování televize žehličkou, to současné hodnocení 50% nepřekročí.

Tak trošku Vyprávěj z doby více minulé. Docela hezky, líbivě udělané, což o to. Ale natahované jako guma od trenek. A jak známo, i ta při soustavném tlaku povolí a trencle občas spadnou až ke kotníkům. Tady to natahování vidím především v okultismu, vyvolávání duchů atp. Když už si scénárista neví rady, jak pokračovat, dovysvětlit anebo prodloužit na počet dílů, na které tvůrci dostali peníze, je tohle myslím ta nejhorší varianta. A za tu taky beru 3.hvězdu.// No a po shlédnutí závěrečné části mám skoro chuť vzít i druhou. Apolenka, která nás celý seriál otravuje svým mluvením s mrtvými, na konci, když to začne být důležité, tuto schopnost záhadně ztratí, chladnokrevný vrah se zblázní a romantická dějová linka....., no škoda mluvit.....

Kde nic není, ani Pohádkář nebere. Tenhle film mě přesvědčil jen o jediném. Vážně nechci, aby mi pohádku na dobrou noc někdy vypravovala Bára Nesvadbová. Hrozí totiž, že bych ji nepochopila.

Nekonečné střídání tatínků a někdy i maminek, to je realita dnešních dětí. Film nepracuje s žádnými velkými zvraty, dokonce ani noví tatínci nejsou nijak extrémně hrozní. Prostě si jen tak plyne tak jako život sám a záleží na každém divákovi, jestli si v něm něco najde anebo ne. 70%

Uvěřitelné, sice navzdory tématu nekontroverzní, o to víc však něžné a intimní.

Dneska stejně jako dřív, překážky si v sobě stavíme každý sám a jak říká Dr. Plzák: zatloukat, zatloukat, zatloukat.... Tenhle film jsem měla vždycky ráda, tak nějak odpovídá mojí představě romantického filmu, i když naivní Tess vlastně ani nerozumím.