kocik1

Být prostitutkou v norském zapadákově je docela dobrý job, stačí navléknout šatovou zástěru. Není to ani nikterak nezáživné, protože chlapa bez úchylky, abys pohledal párem sobů.  Absurdní drama, absurdní komedii i podprahovou vážnost, to všechno člověk v tomhle seriálu najde, když si zvykne na to, že být dement je tu životní styl, jedinou normální bytostí je tu malá blonďatá holčička a nejvíc to pálí zjizvené albánské děvce. Skvěle jsem se bavila.

Nesmrtelné dílo o době, která být nikdy neměla. Děj nemá čím překvapit, přesto z něj vždycky mrazí.

Connell je tak trošku srab, který si neví rady sám se sebou , natož s komplikovanou a zajímavou Marianne, ale člověk si na něj zvykne a začne ho mít snad i rád. Zhltla jsem pomalu plynoucí romanci obou protagonistů jedním dechem. Líbila se mi kamera i napětí a hlavně opravdové, byť špatně komunikované, emoce. Trošku mě zklamal závěr, který se sice nese ve stejném duchu jako celá série, ale namísto uzavření tenhle křehký příběh znovu otevřel. I když možná je i to dobře.

Děvčátko na slovíčko smíchané s Kámasutrou. Pokud jste do téhle chvíle opovrhovali motivačními citáty, tady jim třeba i přijdete na chuť.:-)

Samozřejmě, že snaha vychovávat ze Sexuální výchovy čiší na sto honů. Ale vychovává s lehkostí, s nadsázkou a tak, že to bude teenegery bavit. I když prudérnější rodiče jim její sledování možná zakážou. Každopádně seriál dokáže pobavit i kategorii rodičů. A některé třeba i poučit. :-)

Dokonale vykreslené charaktery a válka v celé své nahotě. Těšila jsem se na každý díl a na každou postavu, ať už ve stresu a napětí vyčnívala nebo selhávala. Všechny byly lidské, stejně jako válka nelidská, špinavá a únavná. Snad jedině konec byl takový příliš otevřený, ale nejspíš aby mohlo být pokračování.

Britská možná lehce kontroverzní série je výjimečná zejména tím, že obětí je tu víc, ale rozhodně žádnou z nich není divák. Naopak, promyšlený scénář pracuje s několika úhly pohledu, klade otázky a ukazuje, že ne vždy se dá rozlišit černá a bílá, snad jen vina a selhání systému jsou tu jednoznačné.

Povedený dokument, který diváka seznámí s nejznámějšími a nejkrásnějšími místy Jordánska. A v podstatě z 90.% překopíroval naši loňskou týdenní cestu touto krásnou zemí a povedlo se mu probudit ve mně řadu úžasných vzpomínek. :-) https://dobrodruzka.cz/2019/10/30/jordansko-na-vlastni-pest/

Už jsem si zvykla, že když jdu na Dusilku v rámci nějakého festivalu, polovina diváků to nedá a po pár písničkách mizí. Ta druhá půlka tleská ve stoje. Na Načevě taky nebylo narváno, i když já její album Možnosti tu jsou považuju za jedno z nejlepších z devadesátek. No a Bittovou zatím naživo neznám, tak snad si to taky dopřeju. No a tenhle záznam je luxusní, pouštím si ho po týdnu už podruhé. Ta "disharmonie" má totiž svoje kouzlo, i když bych ji před 30, lety asi taky neocenila. :-)

Ryze komorní jízda, kde o samotnou vraždu až tak nejde.