Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (1 764)

plakát

Přízraky v Benátkách (2023) 

Duchařina z pera Agathy Christie, kterou jako neznalí její tvorby úplně nečekáte, kterou si ale pod taktovkou žabožroutsky švitořivého Kennetha Branagha užijete. Branagh má Erkyla zmáknutýho a rozehrává v kulisách jednoho strašidelného domu jedno krkolomně intelektuální Poirotovo vyšetřování. Sázka na herecké hvězdy nižší svítivosti nebo úplně neznámé herce nedopadla špatně, ale silnější protiváha Branaghovu charismatu chybí. Vyvažuje to stylová atmosféra a přímočaré, na Agathu Christie až nečekaně svižné tempo, které diváka rychle a s adekvátním objemem přemýšlení dovede až ke poirotovskému rozuzlení, při kterém se mi hlavou pořád honila myšlenka, že to chtělo šmrncovnější casting. 80%

plakát

Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně (2023) 

Těsně po shlédnutí rebelujícího měsíce jsem měl chuť být vůči Zackovi a jeho na papíře sympatické partě shovívavý... Možná až moc. Zhruba po měsíci, ze mě ale ona shovívavost úplně vyprchala a nelze hodnotit jinak než jako megafail. Snyder používá všechny své trademarky, pro které jsme ho od "Třístovky" milovali a pro které bychom mu po Rebel Moonu nakopali zadnici. Absolutně netrefený timing bojových scén nechápu ještě teď, na plátně nefunkční casting (Hunnam asi nejvíc), kde sice Sofia bojuje jako lvice, ale tady prostě nic nezapadá do ničeho. Snaha odvyprávět epický příběh je z toho cítit na sto honů, ale tím více bije do očí nesourodost celého snímku, v němž je nejzapamatovatelnější brutální generál Eda Skreina, nicméně právě bestiálnost jeho postavy z celkově bezkontaktní formy celého snímku trčí jako pověstná sláma z bot. Nevím jestli najdu sílu na Part Two... 30%

plakát

Bledé modré oko (2022) 

Scott Cooper netočil, netočí a nebude točit filmy pro masy. Hned druhým dechem je třeba dodat, že námětem a castingem svých snímků vždy velmi navnadí, ale ne vždy naplní očekávání a kvalitou svých snímků kolísá. Po fantastickém "Out of the Furnace" přišlo zklamání v podobě "Black Mass", po kterém mně uzemnili "Hostiles" a teď přichází opět spíše zklamání v podobě "The Pale Blue Eye" (Antlers jsem ještě neviděl ;-). Celé to táhne především Christian Bale, který má v zádech jehňátky zavánějícího Howarda Shorea a Cooper buduje atmosféru tajemných, ale brutálním vražd relativně ověřeným způsobem, kdy pomalým storytellingem stupňuje napětí a nechává diváka v napětí. Bohužel mysteriózní rovina snímku spíše ubližuje a rozmělňuje jeho intenzitu a napětí. Čistě detektivní level by tomu slušel mnohem víc. Závěrečné twisty a zvraty do filmu a jeho příběhu vetnou brázdu, která celkovou nesourodost jen podtrhuje. Škoda, protože formální kvality filmu jsou na špičkové úrovni. 60%

plakát

Blondýnka (2022) 

Emocionálně intenzivní sonda do utrápené duše Marilyn Monroe, která mnohého diváka vyžene od televize nebo z kinosálu, protože Dominikovo zpracování vyžaduje náročného diváka, protože zobrazuje hollywoodskou ikona absolutně svlečenou především v duševní rovině a její neustávají pád do prázdna je znázorněn mnohdy velmi sugestivně a Andrew Dominikovi stejně jako Aně de Armas je nutno vyseknout poklonu jak nekompromisně se svých úloh v tomto biopicu zhostili. Ana zcela bez ostychu před kamerou a Andrew s neochvějnou odvahou, drzostí a citem pro okamžik za ní. Asi navždy mi zůstane v hlavě scéna fellatia DžejEfKeje, která svým hraničně explicitním pojetím a tragickým vyzněním nedá divákovi možnost se ani nadechnout. Blondie vás bude bolet u srdce nejenom za Marilyn. 100%

plakát

Monstrum (2022) (seriál) 

Z civilního zpracování mrazí a čím více dílů této minisérie je za vámi, tím hlouběji se vám dostane Dahmerův příběh pod kůži. Ohavnost jeho zločinů uchopili tvůrci bez potřeby šokovat za každou cenu, byť děsivým vyobrazení jeho zvěrstev si divák "užije" až až. Pracuje se zde s velkou snahou o autenticitu, což přidává dramatické atmosféře několik stupňů navíc. Hudba Nicka Cavea a Warrena Ellise funguje způsobem, že jsem se až u posledního dílu dychtivě dodíval na titulky se zvědavě polootevřenými ústy, kdože to tak temně hraje. Monster je ale především psychologickou sondou do života člověka, ze kterého se monstrum stalo a všichni, co ho znali, tomu dlouho nemohli uvěřit. Tvůrci se ale nesoustředí jenom na osobu Jeffreyho Dahmera, kterého jen tak mimochodem až děsivě ztvárnil Evan Peters (top výkon kariéry), ale reflektují dopad okolností na celé jeho okolí včetně rodiny, sousedů a příbuzných obětí. Vynikající gradace až do posledního dílu a dovoluji si říct zatím televizní počin roku. 100%

plakát

Tři Tygři ve filmu: JACKPOT (2022) 

Albert Čuba rulezzz, respektive jeho severomoravak nemá chybu, což si jako odkojený haviřovak můžu dovolit napsat ;-). Všechno ostatní je už bohužel většinou průšvih. Největším zklamáním je postava Štěpána Kozuba, jejíž demence je párkrát vtipná, párkrát úsměvná, ale častěji trapná a hlavně mu do pytle není pořádně rozumět. Ostatní postavy jsou tady do počtu a ta délka filmu taky ubírá kyslík. Příště méně "epický příběh", více srozumitelného Kozuba a Čuby klidně ještě víc, protože jeho hláška k faráři, který si čte Bibli: "Ty to ještě nemáš přečtene", umí poslat do kolen :-). Není holt jednoduché přetavit kulervoucnost miniskečů do celovečeráku, ale dám vám kluci druhou šanci, pokud zase někdy dostanete chuť a seženete prachy na novej biják. 35%

plakát

Duna (2021) 

V současnosti byste jen ztěží hledali režiséra, kterému by přídomek "velkolepý" patřil jednoznačněji než Denisi Villeneuvovi. A když se podíváte na jeho poslední pětiletku, tak si klade čím dál odvážnější cíle. Dunu bych mohl zrecenzovat téměř přes kopírák s jeho Blade Runnerem. Obrazový skvost doprovázený jedinečným Zimmerem, za kterým vidíte nejenom trikové kejkle, ale zejména neskutečně autentickou výpravu a bez výjimky odhodlané herce. Všichni jsou do toho ponořeni až po uši. Je to z toho setsakrametsky cítit, až někdy mrazí. Nicméně stejně jako u Blade Runnera tomu chybí vygradované emoce, které by diváka nenechaly jen esteticky vykostěného, ale vybílily by mu mozkovnu pocitově. Klimax to postrádá, a pokud ho Denis nedosáhne ve druhém partu, budu přes veškerou kvalitu nucen redukovat hodnocení o hvězdu dolů. 89%

plakát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

Temnější a zpomalenější variace na verzi, která šla do kin. Zároveň také na atmosféru a epičnost každého okamžiku orientovaný přístup je zde cítit více nežli ve verzi, kterou Zack Snyder nemohl dokončit. Je dobře, že se k této látce vrátil, protože toto je Justice League Zack Snydera. Jeho teď už nezaměnitelný rukopis, kterému někteří začali urážlivě říkat digitální bordel, já volím sousloví z obráceného spektra slovníku - epická podívaná za hranicí vaší představivosti. Zpomalovačky podbarvené emotivními songy jsou dalším jeho trademarkem a nezapomíná ani na postavy. Ty vykresluje emocemi, které přirozeně nejvíce rezonují u Supermana, a teď se prosím BatmaneAquamaneWonderWomane:-)FlashiCyborgu neuražte, ale když se objeví Kal El na scéně všem se zatají dech. Cavill nemusí vůbec hrát a stejně je ve své roli fenomenální. Každý člen Justice League má potřebné charisma a přispívá k dojmu, že tohle je opravdová týmová spolupráce narozdíl od emočně vyprahlých Avengers, při kterých vás z bezkontaktnosti vztahů mrazí. Moc bych si přál, aby tato tvůrčí větev DC Universa, kterou Zack Snyder uplácal vlastníma rukama, neumřela. 85%

plakát

Rozhněvaný muž (2021) 

Že by s Ritchiem přestala bejt sranda? No v hněvu jednoho holohlavého pána jde spíše o low tuned depku s brutálně gradovanou vendetou, které chybí jen to bestiální vyvrcholení, které se tentokrát vymyslet nepodařilo. Ale jinak je to heavy as hell a s takovou bandou drsnejch charakterů, že by mohl Scorsese závidět. Heavy and cool nebo cool and heavy, rozhodnutí nechám na vás a to minimálně do doby, než mi z hlavy vyšumí ten ultra temný repetitivní hudební motiv. 85% P.S. Darrell D´Silva mně odrovnal svých charismatem už v Refnově Too Old To Die Young a tady zase válí... The Earth was scorched :-)

plakát

Ulička přízraků (2021) 

Hned na úvod potvrdím předpokládatelné. Roony, Cate a Toni vám zůstanou v paměti déle než Bradley Cooper, ale abych byl spravedlivý, předvádí své kvalitní maximum. Nejdůležitější je ale Guillermo, který navazuje fantastickou výpravou a atmosférou na Shape of Water a vizuálně jde fakticky o laskominu. Herce taky sebral ze všech hollywoodských kurzů pro talentované a jediné, co Nightmare Alley vytknu nebude jeho délka, ale nedostatečně úderná a slabě prodaná pointa. Všechno ostatní radost pohledět. 85%