Gimli

Když to skončilo, připadal jsem si jako Jake Sully probudivší se odpojen od svého avatara. Chtěl jsem okamžitě zpátky. Ano, ten příběh je od začátku dokonce neomylně předvídatelný. Jenomže to mi nevadilo. Je potřeba vědět, na co jde člověk do kina. Jestli nejste ochotni přistoupit na přímočarou pohádku v DOKONALÉM vizuálním hávu, na Avatara nechoďte. Jen budete lomit rukama a nechápavě si trhat vlasy. Můžete se ptát: 1) Je Avatar opravdu ekologická agitka? Zeptám se: Líbila se vám Princezna Mononoke nebo Naushika z větrného údolí? 2) Vypadá to opravdu tak úžasně? ANO! 3) Jaký je dabing? Ujde, ale zcela jistě zabil spoustu vypjatějších scén. 4) Co Hornerova hudba? Mně tam sedla jako prdel na hrnec. Je totiž stějně předvídatelná jako Cameronův příběh. 5) Tak co teda? Avatar je podaný s takovou lehkostí a samozřejmostí, že většinu z vás donutí se na Pandoru vratit co nejdříve.

Velmi pěkné technické zpracování. Přijde mi ale, že vojenská technika byla využita spíš na efekt než efektivně. Nicméně některé pasáže jsou opravdu napínavé, např. úvodní scéna v lese. Škoda velmi nevyrovnaných a místy až extrémně prkenných hereckých výkonů. Když někdo v podstatě čte repliky z papíru bez jakéhokoli emocionálního zabarvení, působí to velmi rušivě. Vím, že ti lidi hráli zadarmo, ale stejně by to chtělo ještě pevnější režisérskou ruku :-). Avšak můj oblíbenec Jakub Hruška byl opět skvělý!

Svižná a napínavá sci-fi. Velmi se mi libílo, jak nenásilně Blomkamp vyřešil přechody mezi "televizními záběry" a "normálním dějem". Kdyby to bylo o chlup temnější a méně akční, byl bych radši.

Zdánlivě rozvláčné stísňující drama, které vtáhne a drtí až do prvního "dějového zvratu". Ten je však docela dobře předvídatelný a řekl bych, že do velké míry účelový stejně jako mnoho následujících špatných událostí. Halle Barry byla ve svých hysterických scénách dokonale nepřesvědčivá, takže v těch chvílích působila vedle Thortona jako pěst na oko. To mě ohromě rušilo.

Permanentně napínavé a chytře napsané, takže až do konce nevíte, jak to vlastně je. Navíc je Amenábar i dost nápaditý, např. "walkmanový souboj" nebo scéna se sirkama. A skvěle se povedl i casting, což dost silně pomohlo vytvořit jistý nádech autentičnosti, a Tesis je o to víc vtahující. Ovšem na plné hodnocení to není. Postavy přecejen sem tam jednají docela hloupě a to mi vadilo. Příliš to bilo do očí.

Podobně jako u Los Sin Nombres se to Balagueróvi po nadějném začátku rozpadlo pod rukama. Pocity strachu jsou zde navozovovány zcela profláklými způsoby, které jsou někdy téměř k smíchu (viz kreslící chlapec, chromý stařec, který kdysi... atd.). Spousta dějových zvratů je bohužel bez problému předvídatelná. A i když se člověk v průběhu sledování bojí, s blížícím se závěrem ten strach opadává. Prostě proto, že už je člověku jedno, jak to dopadne. Suma sumárum, dobrá zápletka, mnoho klišé a samoúčelností, špatně napsané, rutinně zrežírované a dobře zahrané.

Nějak jsem neporozuměl motivaci těch Bezejmených. Mnoho situací a postupů se mi zdálo naprosto účelových a pro posun děje zcela nepodstatných, např. podříznutý muž nebo ty "střihové vize", které pak neměly žádný význam. Tohle by mi nevadilo, kdyby Los Sin Nombre byli strhující po formální stránce, což nebyli. Napjatý jsem sice byl, jenomže pak to zabil docela pitomý závěr. Škoda, rozjezd byl velmi slibný.

Rozhodně nevšední, byť ne neviděné. Bajagueró a Plaza mě bohužel nepřesvědčili, že se dívám na autentický záznam, takže mě to nedokázalo úplně vtáhnout. Téměř vůbec jsem se nebál, spíš jsem byl v nervózním očekávání. Nicméně tohleto bude asi hodně individuální, takže doporučuji se po [Rec] poohlédnout! 70%

Mimořádně ukecaný film, který sem tam trošičku nudí. Některé scény/kapitoly jsou dokonalé, ovšem tenhle standard Tarantino nedokáže udržet celou dobu. Smál jsem se mnohokrát, stejně tak jsem si užíval Tarantinovu práci s hudbou. Herci byli výborní a přesní, do posledího. Pitt mi v roli Itala připadal jako Zdeněk Dítě z Pytlákovy schovanky. Tvářil se celou dobu podobně pitomě. Sakra, nebýt toho pocitu občasné nudy, je to jasných pět hvězd. Možná se to změní při druhém kuku nebo až někdy přečtu tuny knih a nakoukám dalších milion filmů, jak vyplývá z Douglasova komentáře :-). Nicméně ty čtyři hvězdy jsou velmi silné! ________UPDATE (15.8.2011). Po druhém zhlédnutí zvyšuji hodnocení na jasných pět. Viděl jsem to v letadle, kde nebyly titulky, což mi umožnilo se plně soustředit na film. A pochytal jsem úplně všechno a užil si to mnohem víc než v kině s titulky před dvěma lety.

Není třeba za tím hledat něco víc, než detektivku, která se náhodou odehravá ve Vatikánu. Když si k tomu přidáte to vyfabulované mystérium, lehké permamentní napětí a podmanivou Zimmerovu hudbu, nudit se prostě nebudete. Ale Šifra se mi líbila o chlup víc.