kenileja

V první řadě excelentní výprava, ve druhé nádherná hudba, ve třetí překrásné kostýmy, v dalších řadách: vizuální orgie, emancipované vztahy a důvtip. Fantom opery na mne zapůsobil vším tím. Překvapením filmu je bezesporu Gerard Butler, ale nutno říct, že proti němu nemám nejmenší námitky a do celého příběhu jeho "tvář" dobře zapadla. O Emmy Rossum není třeba rozprávět, když zpívá, asi zapomínám dýchat. Je fakt, že prostředí vypadalo chvílemi dost uměle a scéna s hřbitovem se zdála jaksi "mimo", i přesto se Fantom opery vyvedl tak, že nemusím (a ani nemohu) přemýšlet nad tím, jak by mohl být natočen lépe. Pro milovníka hudby a muzikálů slast, pro ty ostatní možná nuda a otřelý příběh se zpívanými dialogy. Jsem ten první případ.

Nabídly mě energickou náruč v muzikálovém pulzu a já se jí chytl. Dreamgirls je moc sympatická hudební story plná (skvělé) r'n'b hudby a atmosféry. Příběhově se naštěstí film snažil vymanit z kategorie "vševyprávějící", avšak to, že jsme se dozvěděli například jen málo z života zpěvaček, zpěváků, producentů a dalších, má podle mě jeden hlavní důvod. Ten zbytek byl schovaný. Pro někoho možná důkladně, skrývá se totiž v písních. A teď nemyslím pouze text...

Příjemné překvapení. O to příjemnější, že Gwyneth Paltrow je skvělá (neváhám použít slovo božská) a skvěle se na ní dívá. Velkým překvapením pro mně byl i John Hannah, kterého znám zatím jen jako pěkného hlupáka z Mumie. Poloha v tomhle filmu mu ale seděla rovněž. Skvělý nápad ohledně změny detailu v jedné situaci, která pak zapříčiní jiný průběh a celý film se na to snaží reagovat a srovnávat dvě verze příběhu. Tohle můžu, všechny ty životní příběhy, to je moje. :-) Tenhle má navíc velké plus, je totiž hodně upřímný.

Renée Zellweger mám hodně rád, natolik, že proti ní nemohu říci křivého slova, jenže, v tomhle případě se ta role pro ní vyloženě nehodila. Umí hrát skvěle přihlouplé kandidátky na nejpestřejší životní trable, ale když jde do tuhého a má podpořit "vážnost" celé situace, jako bychom jí to stále a stále nemohli uvěřit. Pro mně film naráží na jednu barikádu, kterou je zkratovité a nedomyšlené jednání osob a také docela zaškatulkovaný děj. Musím ale uznat, že film působí jako vynalézavá podívaná a něco do sebe má.

Clive Owen je pro mně takovým mistrným hereckým chameleonem, je neuvěřitelně adaptovatelný a i do téhle role se skvěle přizpůsobil. Film se snaží být hodně emotivní, pokouší se v nás také rozehrát vlnu pocitů od pochopení až k nenávisti. Téma sexuálního zneužívání nové není a v tomhle ohledu nám bohužel žádné nečekané a zásadní novinky nepřinese. Jenže ono by asi ani nemělo. Takhle to ve světě bohužel chodí a není marné na to upozornit. Dle mého názoru Schwimmer až zas tak vedle nekápnul. Hvězda navíc za Lianu Liberato, které jsem uvěřil úplně každý pohled.

Film byla jedna velká hra očí. Všichni jakoby hráli na 30% tělem a zbytek bylo na očích, z kterých se divák musel naučit číst. Celkem vlahý děj, ve kterém nás skoro nic nemohlo překvapit, se snoubil s výjimečnými charaktery a sympatiemi herců a navíc s prostředím, které filmu dodalo nádech jakési svěžesti a vyrovnanosti.