fmash

Venkovská idyla, pocit domova a nenáročného štěstí. Pohádkový příběh, ve kterém je zlo přítomno v tak slabých náznacích (sošky démonů, nemoc), že vlastně neexistuje. Nebo alespoň nemá moc. Prostě pohoda. 4¾. Poznámka: uječená děvčata mi, oproti jiným podobným snímkům, přišla naprosto přirozená.

To by jeden nečekal, že to může být v krimu až taková selanka. I když je to spíš selanka v uvozovkách, ovšem jak jinak. Buscemiho další pohodářský snímek. I když je to spíš... ovšem jak jinak. Dívalo se mi na to dobře. 3¾.

Já toho naleštěnýho Kohna Šoneryho poslední dobou nějak nedávám. Ani ve starých filmech. A za socialistický finále s odjezdem hvězda dolů, na to nemám buňky.

„Mezi námi není příliš velký rozdíl, herr doktor,“ říká děsivý Dafoeův Orlock Malkovichově postavě, která beze zbytku podléhá svým posedlostem a vášním, jimž kromě vlastní duše neváhá obětovat ani životy a duše svých bližních. Což činí vlastně dobrovolně a o to je svým způsobem děsivější než upír. To vše se odehrává v pohledných kulisách, opatřeno vtipnou zápletkou a provedeno dobrými herci.

Na diváka, který má rád, když věci ve filmu klapou i přesto, že je to film určený primárně pro zábavu, čeká v MS One vícero pastí. Pominu brutální počítačovou honičku z úvodu, kterou zoufalým mládencům od CGI vytrhli z rukou uprostřed renderování... přemýšlím spíš o tom, zda rozebírat, jak jednoduše jedním tlačítkem lze propustit všechny vězně, jak nelze korigovat let vesmírné stanice, když umře její „řidič“, jaká je prča při seskoku z orbity, atd., atp... Musím totiž uznat, že i když je jich škoda, o tyhle věci tu opravdu moc nejde, je to zábava i tak. Mohla být ale nezkalená, přičemž stačilo takhle málo. Dodal bych, že polovinu dojmu tvoří pošuk Josepha Gilguna.

„Tohle by měli Američani zase zažít,“ říká Damon svým dětem a svému národu, když uskutečňuje svůj americký sen. V tomto případě spíš americkou pohádku, lehce nablblou, ale udělanou pro všechny. Takže všechno je tak trochu komedie, ale taky tak trochu drama, pro každého (kdo stojí za řeč) kousek té lásky... Nač to rozvádět, je to rodinná sobotně odpolední televize, která, když se člověk nenechá vytočit, neurazí. 2¾.

Z dětství si pamatuji jednu z nejzásadnějších scén tohoto hororu, totiž když dost asertivní upíří šéfik bez problému zmuchlá pastorovi křížek, místo aby se po jeho zahlédnutí s kvílením odporoučel. Ta scéna je také jediná, která mi v paměti uvízla. Po letech a nepřipraven jsem čekal klasický upírský příběh o děsuplných událostech. Jeho jádro ve filmu opravdu je. Bohužel živoří za mlhou dobové vyprávěcí nedostatečnosti, čímž mám na mysli žánrová klišé (v neposlední řadě hudební) a patos. Viděna dobrovolně verze kratší, které jsem pak ale kladl za vinu nedokončenost některých motivů; zde mezi komentáři naopak lze najít názory, že delší verze by zasloužila prostříhat. Uvažoval jsem o trojce kvůli několika zajímavým scénám a troše nostalgie, ale ono to celkem za moc nestojí. 2½.

Krutý žertík Barta S. Aneb neserte spolucestující, kdo ví, co v nich dříme.

Fajn atmosféra a opravdoví bubáci bez lekaček. Snesl bych další, ba i delší.

Další z příběhů zamilovaných puberťáků, kteří si to loosersky rozdávají se životem. Ale má to celkem vtip a švih. 3¾.