Poslední recenze (135)
Zlatá labuť - Epizoda 1 (2023) (epizoda)
První díl české verze překvapivě lepší než slovenské (třeba u Pana profesora je slovenská verze mnohem lepší než česká)... Herci méně přehrávají, casting je až na hlavní herečku také výrazně výrazně lepší a i příběh je trochu jiný - lepší... Celkově to působí tak nějak uvěřitelněji než na Slovensku... Jestli to bude podobná trefa Novy jako loni Chlap, je otázkou, ale minimálně pilotní epizoda až překvapivě slušně baví a dějové linky jsou rozehrány také docela zajímavě...

Julie, co by bylo kdyby… (2022)
Další den Festivalu francouzského filmu, další velmi silný filmový zážitek... Tentokrát jiný než v Navždy mladí, ale ne menší. Lou de Laâge je v několiknásobné roli stejné, ale přesto jiné Julie naprosto excelentní, k tomu moc hezká hudba, prostředí, správně nastavený mix melancholie, romantiky a jisté osudovosti, a k tomu něco navíc, co v mých očích mají jen francouzské filmy a písmenkama to nějak úplně nedokážu vyjádřit. Jen z anotace jsem čekal trochu jiný způsob vyprávění, což mi v konečném součtu vůbec nevadilo, spíše naopak. Tady by se mohl Doctor Strange učit, jak pracovat s multivesmírem a alternativními realitami... Silné čtyři oriony...

Navždy mladí (2022)
Ten film má vlastně naprosto banální zápletku viděnou v mnoha filmech snad tisíckrát. Ona, on, oba mladí, neklidní a zasažení osudovou láskou. Do toho neokoukané prostředí divadelní školy a spousta jemných, ale silných vedlejších motivů... Nevím, jestli to bylo rozpoložením, v němž jsem film viděl, ale celou dobu se vezl na takové mírně melancholické náladě, což mi dost vynahradilo jinak trochu chybějící chemii mezi dvěma hlavními hrdiny. Plus je tam spousta věcí, které mě donutily přemýšlet o různých věcech méně či více s filmem spojených, a to mám vždycky rád. Proto solím čtyři oriony, možná vidět jindy, jinde a jinak rozpoložen, tak moc mi to nesedne... Slibný začátek Festivalu francouzského filmu 2022, okořeněného i malou hereckou delegací před začátkem promítání...