Maq

Otec mi umřel, když mi bylo jednadvacet. Nebyl to přímo vzor všech otců a neměli jsme nějak výjimečný vztah. Ale dal bych nevímco za to, kdyby tady dnes byl a mohl jsem si s ním takhle povídat... --- Můj syn mě opustil, když mu bylo čtrnáct. Nemám tušení, čím si to odůvodňuje, ba má-li vůbec zapotřebí si to nějak ospravedlnit. --- Po třech hodinách známosti se holka vyspí se synem svého partnera. Mám tušení, že lidé takhle dneska doopravdy žijí. Jako zvířata. Nectí hodnoty, ani je neznají. --- Michálkův/Haklův opus je možné vnímat jako obraz generačních změn posledních dekád. Je to pohyb směrem dolů, k barbarství.

V podstatě klišé, hloupoučké. --- Patří to do velké rodiny filmů, o kterých bych byl raději, kdyby se netočily. Jejich morální poselství je vadné. Já vím, že mi kdekdo namítne, že to stejně nikdo nebere vážně... jenže to je sebeklam. Ve skutečnosti tahle díla udělají v lidských kebulích své. --- Kariérní kriminálník, který dospěl v morálně ušlechtilého člověka?? Běžte doprdele.

Bielik si nalinkoval přímo shakespearovské drama a umístil je do historických kulis (byť bez historicky známých osobností). Zkritizovat by se dalo všechno, od scénáře, přes dialogy, dramaturgii, kostýmy, exteriéry. Na všem najdu nejeden chlup, ale celkem vzato to drží a je to náležitě velké, stylové drama. Famózní Müller, naopak podivně zakřiknutý Kvietik. --- V kontextu slovenské filmové tvorby si tenhle film zaslouží náležitou úctu.

Nesdílím nadšení některých zdejších. Nahromadění postav je příliš účelové, a celé to bylo poněkud hysterické. Moralistní dramata mám rád, ale tohle bylo příliš schematické, prvoplánové. Dalo se to zčásti zachránit tou fintou se smícháním několika osudů, ale autor i tuhle možnost zahodil.

To si nikdo nevšiml, že Forrestův příběh je především příběhem nedostupné a nenaplněné lásky? Tedy hořkou romancí?

Hezké, nic špatného. Jenže Eastwoodovy Madisonské mosty jsou mnohem silnější. Čím to je? Nevím. To asi vědí jen nemnozí umělci, ti nejlepší.

Tak nevím. Líbilo se mi to, ale! Hořké romance a fantazie o ošálení času jsou mé oblíbené žánry, a možná právě proto jsem lehce nespokojený. Všeho bylo trochu málo. I té lásky, i té bolesti. Dalo se to vyjádřit přesvědčivěji, myslím. --- Kdo ještě umíte cítit, určitě tento příběh zkuste.

Bohužel, nic nového. Jen omílání původního nápadu, hezky na jistotu. Jiskří to o poznání míň. --- A vulgárnost tvůrců se provalila na vystoupení Lucie Bílé. Vážení, "chvalozpěv" je k poctě chváleného, nejčastěji tedy Pánaboha. A ne aby se excesivním rubatem předváděla popíková celebritka, kurva fix!

Není to reklama na křesťanskou víru, není to ale ani žádná parodie. Je to takové vlídně infantilní hraní s biblickými motivy, nic kacířského, s některými vskutku půvabnými hříčkami. Třeba když Pán Bůh řekne: "Blbce ze mě nikdo dělat nebude!"

V průběhu sledování tohoto díla jsem znenadání dostal ohromnou sračku. To nemůže být náhoda!