Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krátkometrážní

Recenze (2 118)

plakát

Elita (2018) (seriál) 

1. série začíná vesměs přehlídkou všemožných odporných lidských charakterů, se kterými jen těžko začnete sympatizovat, takže si troufám říct, že je to jen takový úvod do hlubšího dění a v podstatě s těmi postavami ani nechcete mít empatii. Je fakt, že Elite si možná špatně udrží diváky i po první řadě, protože mi přišla dost průměrná, ačkoliv potenciál je cítit. Vyspělejším jedincům toto téma možná ani nesedne a bude je štvát ta nabubřelost, snobismus a přehnaný luxus, který těmto teenagerům spadl do klína bez námahy. Na druhou stranu ale znázorňuje rozdíly mezi společenskými vrstvami, učí o arabské menšině a nevyhne se ani LGBT komunitě. Tudíž má standartní parametry netflixovského seriálu. Mě ty postavy ale baví, a tak budu nadále pokračovat. 2. série přináší do příběhu dvě nové postavy, které úžasně a okamžitě zapadají a jsou mnohonásobným přínosem. Tuto řadu považuji za nejlepší, protože přišla s velmi dobrými zvraty, dobře se zbavila herců, kteří přesedlaly do La Casa de Papel a Elite dostává v podstatě úplně nový nádech a všechno je mnohem víc provokativní, odvážné a nekompromisní. Příběh získává i takový ten teenage krimi akcent a všechno je zběsilejší a má to grády. Postavy taky přitvrzují, intriky jsou nepředvídatelné a vztahy jsou propletené jako pavučina. Super. 3. série navzdory skvělé předchozí série u mě dost poklesla, ač se to v mém hodnocení příliš neprojevilo. Důvodů, proč se mi ale tato řada nezamlouvala je více. Za prvé nové postavy jsou tentokrát strašně nesympatické, nehodí se tam a akorát slouží k další propagaci LGBT komunity. Do pozadí jdou taky dříve prosazované postavy a přebírají to ty nezajímavé. Taky úplně nejsem spokojená se zdejšími vztahy a tím, jak některým postavám naprosto jeblo. Scénář je tudíž slabší stránkou této řady. Nakonec mě to ale zas až tak nezklamalo a konec byl dojemný. Co mě ale děsí, je jasný náznak toho, že spousta postav odchází, takže se opravdu hodně bojím o čtvrtou sérii, protože příliš nových protagonistů už by mohlo diváka odradit úplně. 4. série: Bála jsem se, že obnovení a osvěžení hlavních postav této sérii uškodí, jako to uškodilo sérii třetí. Naštěstí tomu tak není a to je důležité, protože na nových postavách stojí úplně celý příběh a hýbou tam tím o 360 stupňů a prospěly celému ději. Nicméně milovat je nebudete. Čtvrtá série Elite je už ale fakt silný guilty pleasure, protože jsem se občas sama za sebe styděla na co to koukám, vzhledem k tomu, že je to už brutální snobárna plná nahoty, sexu, peněz, intrik, odporných vlastností a špatných rozhodnutí. Byla bych ale pro kdyby už zůstalo jen u toho teenage dramatu a upustilo se od těch rádoby temných částí, které už zkrátka přestávají pro celý ten koncept seriálu fungovat a začínají komerčnět, překážet a jsou taky dost nezajímavé. Vím, že pro tyhle krimi účely původně tento seriál vznikl, ale tahle linka šla pro mě v téhle sérii úplně do ústraní a stejně pro děj nepřidala nic zajímavého. Finále bylo totální meeh a vyšumělo do prázdna. Jinak je to ale pořád natočené tak, že hltáte každý díl, protože se na ty nádherný lidi, domy, módu a účesy prostě nádherně kouká. Tři a půl zaokrouhleně. 5. série: Pane bože, tak tohle už jsem dokoukala fakt jen ze setrvačnosti a začínám být pěkně nasraná, kde původní dobrá Elita zanechala svoji lidskou stránku. Teď už je z ní jen telenovela zející dějovou prázdnotou, ale napěchovaná hlavně luxusními večírkami, sexem, drogami, luxusními večírkami, sexem, drogami, sexem, luxusem jo a...sexem. Nějaká reálnost, plnohodnotný příběh nebo lidsky normální vztahy už jdou opravdu do ústranní a už to moc smrdí prachama za sledovanost a nutností pořád šokovat, kdo se tam ještě s kým vyspí. Za mě to ztratilo už veškerou lidskost a byla bych moc vděčná, kdyby už se další řada netočila. Kdyby takováhle měla být střední, tak už trávim pár let někde na odvykačce. Zlatej High School Musical.

plakát

Elita - Série 3 (2020) (série) 

3. série navzdory skvělé předchozí série u mě dost poklesla, ač se to v mém hodnocení příliš neprojevilo. Důvodů, proč se mi ale tato řada nezamlouvala je více. Za prvé nové postavy jsou tentokrát strašně nesympatické, nehodí se tam a akorát slouží k další propagaci LGBT komunity. Do pozadí jdou taky dříve prosazované postavy a přebírají to ty nezajímavé. Taky úplně nejsem spokojená se zdejšími vztahy a tím, jak některým postavám naprosto jeblo. Scénář je tudíž slabší stránkou této řady. Nakonec mě to ale zas až tak nezklamalo a konec byl dojemný. Co mě ale děsí, je jasný náznak toho, že spousta postav odchází, takže se opravdu hodně bojím o čtvrtou sérii, protože příliš nových protagonistů už by mohlo diváka odradit úplně.

plakát

Elita - Série 2 (2019) (série) 

2. série přináší do příběhu dvě nové postavy, které úžasně a okamžitě zapadají a jsou mnohonásobným přínosem. Tuto řadu považuji za nejlepší, protože přišla s velmi dobrými zvraty, dobře se zbavila herců, kteří přesedlaly do La Casa de Papel a Elite dostává v podstatě úplně nový nádech a všechno je mnohem víc provokativní, odvážné a nekompromisní. Příběh získává i takový ten teenage krimi akcent a všechno je zběsilejší a má to grády. Postavy taky přitvrzují, intriky jsou nepředvídatelné a vztahy jsou propletené jako pavučina. Super.

plakát

Elita - Série 1 (2018) (série) 

1. série začíná vesměs přehlídkou všemožných odporných lidských charakterů, se kterými jen těžko začnete sympatizovat, takže si troufám říct, že je to jen takový úvod do hlubšího dění a v podstatě s těmi postavami ani nechcete mít empatii. Je fakt, že Elite si možná špatně udrží diváky i po první řadě, protože mi přišla dost průměrná, ačkoliv potenciál je cítit. Vyspělejším jedincům toto téma možná ani nesedne a bude je štvát ta nabubřelost, snobismus a přehnaný luxus, který těmto teenagerům spadl do klína bez námahy. Na druhou stranu ale znázorňuje rozdíly mezi společenskými vrstvami, učí o arabské menšině a nevyhne se ani LGBT komunitě. Tudíž má standartní parametry netflixovského seriálu. Mě ty postavy ale baví, a tak budu nadále pokračovat.

plakát

V pasti (2020) 

Ač tento film haproval kvůli několika nemožným porušením fyzických i fyziologických zákonů, to jsem ještě schopná odpustit. Ale to chování jedné z dvou hlavních postav, to už opravdu odpustit nemůžu. To, co tam všechno předvedla se svojí neschopností, to už jsem fakt dlouho ve filmu neviděla. U Breaking Surface jsem se ale každých deset minut držela za hlavu a neubránila se věčnému komentování, jak je ta holka neuvěřitelně blbá. Nebýt totiž těchto nepříjemných okolností, byl by to docela zajímavý a originální film, ale logicky se holt tento scénář asi napsat nedá, jinak by to buď skončilo hned a nebo nikdy. Paradoxně nejlepší scéna z filmu se objeví hned na začátku a ta skoro ani nemá s příběhem souvislost. Natočeno je to ale kvalitně, takže řemeslně problém určitě nebyl. Veškerou krásu tu ale zabíjí ty scénáristické kiksy. Škoda.

plakát

Yummy (2019) 

Yummy jako belgický zombie horor bude reprezentovat Evropu docela slušně a určitě to není nic, za co by se mělo stydět. Stejně tak jako nedávný chorvatský Voda, krev, rakije a zombie epidemie je i Yummy povedenou hororovou komedií, která těží ze skvělých efektů a masek. Co se ale týče té komediální stránky, sází scénář spíš na ten primitivní a vulgární humor radši než něco, co by mělo rafinovanější hloubku jako právě napíklad v tom chorvatském případě. Potěší ale originální prostředí, krvavá nadílka i vtipný, překvapivý konec. Jinak v podstatě průměrná zábava.

plakát

Relikvie (2020) 

Australský příspěvek do duchařského žánru nedopadl až tak dobře, jak počáteční hodnocení slibovalo. Příběh se trochu táhnul a scénáristicky to mělo vcelku hluchá místa, které nezachránily ani výkony zdejších hereček. Na horor to bylo trochu moc unylé, na drama trochu moc nezajímavé. Vyloženě ani nemůžete nijak soucítit s postavami, protože si u diváka nevybudují téměř žádné sympatie. Až tak zásadně mě tento snímek ale neotravoval a poskytl i docela zajímavé rozuzlení, nicméně osvětlení této pointy zůstalo neodkryto a to mi vadilo asi nejvíc.

plakát

Smrt nás spojí (2019) (seriál) 

1. série Dead to Me si pro mě přichystala docela dost emotivní zážitek, který v sobě obsahuje velmi kvalitní herecký ansámbl, které divák většinou potká spíš v komediálních záležitostech. O to víc jsem byla nadšená hlavně výkonem Christiny Applegate, která excelovala v dramatických scénách a věřila jsem jí každý výraz ve tváři. Scénáristicky je to něco, co můžeme nazvat originálním nápadem a tím, že stopáž je opravdu příjemně dlouhá, tento seriál plyne jako voda. Dead to Me mě až překvapilo vážností s jakou téma smrti uchycuje a přimělo mě zamyslet se nad pomíjivostí života. Nutilo mě to pouštět další a další díl, protože každá epizoda přichází s novým twistem, který přispívá k rozvinutí dynamického děje, který se vlastně postupem času vytáčí z nuly na sto. Palec nahoru za originalitu a výborný scénář. 2. série pro mě byla o trochu horší v tom smyslu, že začala ve scénáři trochu překombinovávat děj a je tam na mě možná až moc podivných náhod najednou. Proto mi první série sedla lépe, protože byla jednoduchá a přímočará, ta druhá až moc cucá z prstu nové a nové zvraty a vyvolala ve mně obavy o kvalitu té třetí, připravované série. Snad už to nebude moc přitažené za vlasy. 3. série začíná být svými epizodními zvraty celkem vyčpělá a nenápaditá. Zdejší twisty už jsou hodně bez nápadu, první díl si pomalu ani nedokázal udržet moji pozornost a je vidět, že prodloužení tohoto sériálu bylo na škodu a měl skončit řadou druhou. A nevím, jestli netrpí Christina Applegate nějakou nemocí, ale její proměna a změna na váze od posledního dílu předešlé řady byla fakt hodně podivná.

plakát

Smrt nás spojí - Série 2 (2020) (série) 

2. série pro mě byla o trochu horší v tom smyslu, že začala ve scénáři trochu překombinovávat děj a je tam na mě možná až moc podivných náhod najednou. Proto mi první série sedla lépe, protože byla jednoduchá a přímočará, ta druhá až moc cucá z prstu nové a nové zvraty a vyvolala ve mně obavy o kvalitu té třetí, připravované série. Snad už to nebude moc přitažené za vlasy.

plakát

Smrt nás spojí - Série 1 (2019) (série) 

1. série Dead to Me si pro mě přichystala docela dost emotivní zážitek, který v sobě obsahuje velmi kvalitní herecký ansámbl, které divák většinou potká spíš v komediálních záležitostech. O to víc jsem byla nadšená hlavně výkonem Christiny Applegate, která excelovala v dramatických scénách a věřila jsem jí každý výraz ve tváři. Scénáristicky je to něco, co můžeme nazvat originálním nápadem a tím, že stopáž je opravdu příjemně dlouhá, tento seriál plyne jako voda. Dead to Me mě až překvapilo vážností s jakou téma smrti uchycuje a přimělo mě zamyslet se nad pomíjivostí života. Nutilo mě to pouštět další a další díl, protože každá epizoda přichází s novým twistem, který přispívá k rozvinutí dynamického děje, který se vlastně postupem času vytáčí z nuly na sto. Palec nahoru za originalitu a výborný scénář.