Recenze (2 118)
Hříšnice - Julian (2018) (série)
Námět se zdál hodně slibným, bohužel chyběla mi tu ta komornost první řady a téma té druhé už se mi úplně nevrylo pod kůži. Přibývá tu každým dílem moc postav a scénář je už trochu moc překombinovaný a ne tak atraktivní jako ve zmíněné první sérii. Docela zklamal celkový nápad na pointu, protože ke konci už to zavání přitažeností za vlasy. Atmosférou je to ale fajn, herecky to tu táhne Carrie Coon, která v divákovi nechá vřít krev. Určitě ale musím hodnotit o třídu hůř, protože ani ty díly mi neodsýpaly tak rychle jako s Corou. Trochu se zdráhám jít do té třetí.
Hříšnice - Cora (2017) (série)
Chvályhodný kriminální formát, který se nezabývá zbytečnostmi a udržuje si živé tempo a nahlodává divákovu trpělivost každou epizodou. Sice asi ne úplně reálným vyšetřovacím procesem, protože mně osobně se to zdálo trochu moc snové a nepravděpodobné, nicméně účel světí prostředky a tvůrci se tak postaraly o krajně originální scénář, který dodává chuť odkrývat další a další tajemství. Já osobně oceňuji i volbu Jessicy Biel, protože tahle herečka spíš modelkovských poměrů mi prostě sedí a kdykoliv jí vidím hrát, jsem spokojená. Super bylo zprostředkováno veškeré okolí v hrdinčině mládí pomocí flashbacků, vedlejší postavy opravdu ostře napsané. Tím chci naznačit, že je možné tu s hlavní hrdinkou opravdu soucítit a nenávidět její smutný osud. Celkový feel první série je fajnový, je to taková čistokrevná kriminální dávka, která potěší všechny milovníky tohoto žánru a na závěr chci pochválit i parádní soundtrack.
Smrtící ticho (2020)
Kanaďané mají takovou zvláštní superschopnost točit pouze nevýrazné, okamžitě zapomenutelné filmy. Lesní hra na kočku a myš s citlivým rodinným příběhem na pozadí a touha po pomstě a spravedlnosti, která se vám pod kůži moc nedostane. Má to takové spíše únavné tempo, napětí nulové a překvapení na konci...meeh. Neurazí, nenadchne.
Skin Walker (2019)
Tohle je pro mě fakt škoda komentovat, ale ráda bych začla s pozitivy. Řemeslné zpracování, kamera, kostýmy. Toť vše. To ostatní, co dělá z filmu dobrý film, jako plnohodnotný scénář a děj, to tady moc nepohledáte. Zezačátku jsem tomu dávala ještě šanci, ale jakmile začlo všem jebat a pořád tam problikávaly nějaké halucinace aka flashbacky, už jsem to začínala vzdávat. Pak už jsem akorát čekala na konec. Tohle mě nepřinutilo se ani zamýšlet nad tím bordelem co nám pan Christian Neuman naservíroval, protože to byl evidentně jen výplod choré mysli. Vyhněte se obloukem.
Host (2020)
Tak jestli má v tomto smutném, depresivním a apokalyptickém roce 2020 nějaký horor nárok na pochvalu je to právě Host. Už jen z toho důvodu, že doba je tak bleskurychlá, že jsme už na počátku srpna dostali natočený, sestříhaný, celovečerní, karanténní (!) horor, který má atmosféru (!) a hororové scény lepší než v X hororech, které byly točeny ve studiích, považuji ho za adepta do předních příček mé hororové topky za tento rok. Jasně, jsou tam zase otravné chrčící hovory, špatný obraz a roztřepané záběry, ale kdo tohle nezažívá právě teď, nežije v době covidové. Hodně hodně dlouho jsem nebyla u hororu takhle podělaná a líbí se mi, jak se tu tlačilo na pilu a od té doby co se děj rozjede to frčí jako po drátkách. Pět tomu dát nemůžu, protože co byste chtěli za dobrý příběh po skype hovorech. Ale to zpracování! Parádní horor na posrání. Valila jsem oči nad zvládnutými efekty a fakt si tvůrci zasluhují moje uznání. Víc takových found footage, takhle se to dělá.
H0us3 (2018)
Intelektuální sci-fi nerd drama, které sice mele pantem od první až do 105. minuty, ale nepoleví v zajímavosti ani na chvíli. Extrémně rychle mi tento film utekl a jak jsem od něj měla vcelku velká očekávání, jsem překvapená ještě tak o 50 procent víc. Super nápad, super postavy, nenáročné prostředí, jednoduchá dějová rovina bez jakýchkoliv debilních odboček, omáček a podobných scénáristických nešvarů, stále se mluví k tématu. Prostě ideální kinematografický příspěvěk do seznamu moderní technologie a jejich potencionální ničivé důsledky. Fakt tleskám, protože tenhle film dokážu přirovnat akorát k další pětihvězdičkové záležitosti s názvem Coherence a to už je opravdu na pochvalu. Go Španělsko go!
The Rental (2020)
Tohle pro mě mělo absolutně idiotský příběh, který v sobě neměl špetku něčeho k zapamatování. Postavy mi byly v tomto druhu filmu až trestuhodně u zadku a bylo mi jedno, jak to s nimi dopadne. Skoro 50 minut se tam nic neděje a když příjde moment, kdy se má začít dít, pokračuje to stejně další nudou. O voyeurovi se dozvíme velký kulový, takže vlastně ani nebyl důvod nám tento film předkládat, protože nikomu nic nedá. Fuckt zbytečné mrhání časem,
Bídníci (2019)
Přiostřené překvápko z Francie, jež se nebojí vytasit drápy do řádných rozměrů. Až se mi nechtělo věřit tomu, co jsem viděla a ač je v dnešním světě možné úplně všechno, moc doufám, že takhle to na francouzských předměstích ještě nevypadá. Zobrazení následků multikulturního moderního světa dokázal Ladj Ly interpretovat sice až trochu moc gangstersky a krutě, ale za to poutavě, akčně a "zábavně". V podstatě to můžeme brát spíše jako akční krimi. Postavy tu jsou od toho, abyste je nenáviděli a tento účel plní velmi obstojně. Celkově bylo prostě náročné tyto Bídníky sledovat, ale pro někoho, komu nevadí násilí to bude slušná jízda. Rozsekalo mě i to nevyřčené finále a to, jak se film nestaví ani k jedné straně a prostě nechává diváka jen koukat. Nebýt té až přílišné přehnanosti (doufám) a ostrosti, dala bych klidně pětku.
The Beach House (2019)
Tohle mohlo být dobrý, mělo to potenciál, dobrý nápad i lokalitu. Naneštěstí se z toho vyklubalo podivné nic a nuda ve formě neustálého plazení se někde po zemi a řvaní okolo sebe. Mělo to až moc pomalý rozjezd, bylo to prapodivně zahráno a postavy mi byly u zadku. Některé výjevy stály za to, jedna scéna ve sklepě, tuším, byla fakt povedená, takže své světlé momenty to mělo. Vcelku vzato je to ale další laciný kousek bez špetky nějakého okořenění.
Open 24 Hours (2018)
Tohle je spíš o psychickém stavu zdejší hrdinky, než o hororu. Vyloženě je to spíš hodně průměrný slasher, který nepřekvapí ničím novým, ale ani asi nenaštve tak, že byste na něj chtěli hned zapomenout. Ačkoliv stát se to může. Problém má divák jen v tu chvíli, kdy neví, jestli hrdinka zažívá úzkosti a halucinace, nebo se tam fakt něco děje. Tak trochu jsem od toho čekala i nějaké překvapení, ale k mému zklamání to finále opět divně vyšumělo. Některé kiksy ve scénáři, co se jednání postav týče, byly občas až moc viditelné a zbytečné. Zkrátka průměr průměróvy.