lamps

Hollywoodské melodrama třicátých let v plné parádě - velkolepé scenérie jako od Da Vinciho, působivá orchestrální hudba, rozkošně přehrávající herci a spousta vášnivých romantických gest a dialogů. Ale hlavně, po filmařské stránce obdivuhodně vyzrálé a plnohodnotné dílo, vzhledem k dostupným prostředkům vizuálně dokonalé a vzhledem ke kýčovité dějové linii překvapivě strhující a myšlenkově objemné. V první polovině funguje snímek jako velmi věrohodná (převážně pocitová) rekonstrukce americké občanské války a společně s hlavní ženskou hrdinkou máme možnost nasávat atmosféru tehdejší doby skutečně plnými doušky. Naopak druhá půlka už představuje typický produkt "hard romance" se vší výše zmíněnou parádou, ale co je důležité, i tahle pasáž, zcela zasvěcená psychologické rovině náročného vztahu dvou hlavních postav, nepostrádá nic, co si dnes každý fajnšmekr pod značkou Jih proti Severu představuje. A navíc jsou tu ještě oni dva - překrásná a charismatická potvora Vivien Leigh, která si okamžitě získala mou diváckou přízeň, a šarmantní pohodář Clark Gable - kvůli kterým bych ty čtyři hodiny přežil, i kdyby film sám o sobě nebyl tak půvabný a ve své výpravě nadčasový jako málokterý jeho příbuzný. Musím však zůstat u 4*, neboť je to opravdu neuvěřitelný a hlavně vědomý kýč.. :-) Ve své době ale jasných 100%.

Nečekal jsem, že se to ještě někdy stane, ale po všech těch Ryanech, Seznamech a Apokalypsách se nyní můj odpor k válce znovu prohloubil. Nijak složité a silně vlastenecké, avšak emocionálně strhující psychologické dílo, které sdělí, co sdělit chce, a ještě při tom stíhá bavit promyšlenou dramaturgií a hereckými výkony. A pokud jste chlap a líbí se vám Natalie Portman, máme tu hned jeden důvod pro zhlédnutí navíc.. 85%

Tak veliké naděje, a nic z toho. Blomkamp svoje řemeslo ovládá výborně, o tom není žádných pochyb, ale pokud si bude i nadále vybírat náměty z kategorie "Pohledná stupidní blondýna", tak všechno zůstane jen u památného debutu. Elysium možná vypadá dobře, má zajímavé obsazení a základní myšlenka není k zahození, ale něco tak scénáristicky nedotaženého, klišovitého a směšně seriózního snad ani nemůže být považováno za dílo od áčkového tvůrce. Jako oddechovka se to ještě dá, ale ambice snímku byly někde úplně jinde - a to je ten hlavní problém.. 50%

Pravda, pokračování je takřka po všech stránkách o krok před chabým originálem, ale to z něj pořád nedělá dílo hodné učebnicových rozborů a neskonalého obdivu. Některé scény stále postrádají jistou dramaturgickou lehkost, atmosféra není při vší úctě moc hororová a Karloffovo monstrum je široko daleko jedinou postavou, která dokáže evokovat emoce i spoluúčast. Ale přeci jen, jako ohlédnutí za ranou érou zvukového filmu a jinými filmařskými prioritami má Frankensteinova nevěsta stále své nepopiratelné kouzlo a jisté pasáže, například dojemné scény se slepcem nebo romanticko-akční závěr, nemohly být natočeny lépe. A k dobrém dojmu dopomáhá i krátká stopáž, která v podstatě udržuje ambice snímku pouze v mezích klasické, nenáročné a na dnešní poměry i velmi chytré zábavy. Nic víc bych na téhle legendě nehledal.. 80%

Zkrátka a dobře - typický Allen. Film zdánlivě o ničem, navíc citelně slabší a méně zábavný než podobně zaměřená Annie Hallová, ale stejně se na to pořád kouká tak dobře a pohodově. Pohlazení po duši v podobě půvabné černobílé výpravy, vynikající doprovodné hudby, neskutečně skutečných a zábavných dialogů a především sympaticky hrajících herců. Pro New Yorčany to musí být srdeční záležitost.. 80%

Ale jsou to opravdu hodně silné 3*. Podle recenzí jsem čekal směs nechutných a vulgárních vtipů, což jsem také dostal, ovšem v natolik neotřelém a originálním podání, že jsem se chtě nechtě nahlas a často smál. Ono mi přijde vtipné už jen to, že všechny ty oplzlé MacFarlaneho hříchy vypouštělo z úst tolik hereckých es, nemluvě pak o tom, jak smrtelně vážně nebo naopak roztomile dementně se při tom dokázali tvářit. Ale abych scénáři moc neškodil, některé džouky jsou skutečně znamenité a celková "propagace" divokého západu, kde všechno hrozně zapáchá a i návštěva jarmarku představuje smrtelně nebezpečnou záležitost, si také získala mé vřelé sympatie. Ke konci už sice MacFarlane pomalu ztrácí dech, ale pořád má v zádech jak přenádhernou Charlize Theron, která je usměvavá a energická jako ještě nikdy, a také Liama Neesona, který si záporáka střihl očividně s velkou chutí. Ale jestli si tenhle film kvůli něčemu vážně zaslouží diváckou pozornost, tak jsou to naprosto dokonalá camea - například scéna po titulcích (konkrétně po "THE END") mě zatím nikdy takhle moc nepobavila.. 4* visí ve vzduchu, uvidíme příště.. 70%

A budu zlej. Nebýt za kamerou tak uznávaný člověk jako Pfister a nepromenádovat se před kamerou početná sebranka jinak naplno zářících hereckých hvězd, snad bych hodnotil lépe. Ovšem když natolik ambiciózní a velkohubý příběh dobrovolně a opakovaně bije do mé omezené inteligence a ještě při tom říká "já tě stejně doběhnu, I'm made in Hollywood', opravdu nemám problém mu sám nastavit nohu a vymáchat mu hubu v odpadu. Není to samozřejmě tak zlé, abych v půlce otráveně odcházel, a pokud překousneme pár těžkých příběhových nesmyslů, tak první dvě třetiny se dají považovat i za celkem slušnou konverzační sci-fi s neokoukanou zápletkou. Avšak co se děje v závěru, to jest urážka všech, kteří se nedívají na film jen kvůli tomu, že Johnny i po padesátce vypadá tak švihácky. A právě Deppovi se skutečně divím, že do toho při svých zkušenostech šel - takhle ubohý charakter, který z pozice nejzáhadnější a nejdůležitější postavy ani pořádně neví, čeho chce dosáhnout, doposud neztvárnil. A takový je i celý zbytek filmu - nevypadá špatně a tváří se profesionálně, ale uvnitř je absolutně prázdný a těžce nezajímavý. Jaký to paradox, že pane Nolan? :-) 50%

Zářný důkaz toho, jaký byl Hitch skvělý a ve své době nedostižný řemeslník. Kdo jiný by také dokázal v roce 1948 na prostoru jediného středně velkého bytu formálně takhle zaujmout? Nejen originální práce se střihem, kdy je scéna na chviličku přerušena nájezdem kamery přímo do smokingu některé z postav, načež vše pokračuje zdánlivě bez přerušení, ale i úroveň osvícení a barev s trochou nadsázky bere dech. Scénář sice není úplně stoprocentní, jako tomu bylo u Vraždy na objednávku, a postavy určitě mohly (a měly) jednat lépe, ale 80 minut precizně gradované režie a Stewartova výborného herectví to přesto nemá sebemenší nárok výrazněji pokazit. Klobouk dolů.. 85%

Nerad takhle odkazuji na cizí komentář, ale Lima to tentokráte opravdu náramně vystihl. :-) Jinak co se týče mého názoru, nemohu než chválit. Scorsese je machr, který by dokázal citlivě a poutavě natočit snad i dětství Saddama Hussaina, a soundtrack od Philipa Glasse je jednoduše fenomenální. A hlavně, film naprosto strhne a plnohodnotně odvypráví historickou etapu v rozmezí nějakých dvanácti let, aniž by výrazněji překročil dvouhodinovou stopáž - říkejte si tomu jak chcete, ale já to nazývám jako umění.. 90%

Útěk z vězení po francouzsku - a nesmírně realisticky. Komorní vyprávění je sice studené jako psí čumák a vedlejší postavy působí svým chováním i promlouváním jako pouhopouhé potřebné kulisy, avšak coby vylíčení skutečných, deprimujících událostí jsem tomu jednoduše věřil. V jednoduchosti je někdy síla a tenhle klasický snímek, byť nepatří zrovna mezi nejtypičtější zástupce tohoto motta, je toho přeci jen příkladem.. 70%